Brookit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brookit
Brookit Pakistan.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec TiO2
Identifikace
Barva žlutohnědá, červenohnědá
až černá
Vzhled krystalu tabulky
Soustava kosočtverečná
Tvrdost 5,5–6
Lesk diamantový až polokovový
Štěpnost nedokonalá
Vryp žlutobílý
Hustota 4,1 g/cm³
Rozpustnost nerozpustný
Ostatní netaví se

Brookit (Lévy, 1825), chemický vzorec TiO2 (oxid titaničitý), je kosočtverečný minerál. Je to jedna ze tří v přírodě se vyskytujících modifikací oxidu titaničitého. Další dvě jsou: anatas a rutil.
Pojmenován podle: Henry James Brooke (1771–1857), anglický krystalograf a mineralog.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Akcesorický minerál v žílách alpského typu. Dále v hydrotermálních žilkách metamorfních zón, v magmatických a silně metamorfovaných horninách (ruly, svory). Protože je odolný proti zvětrávání, nachází se také v rozsypech.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Bipyramidální krystaly jsou často zploštělé podle {010}, takže mají tvar tabulek. Zřídka prizmatické.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5–6, křehký, hustota 4,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {120}, lom pololasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: žlutohnědá, červenohnědá až černá. Lesk diamantový, polokovový, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp žlutobílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Ti 59,94 %, O 40,06 %, příměsi Fe, Nb, Ta. Nerozpustný v kyselinách, před dmuchavkou se netaví.

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

ilmenit

Využití[editovat | editovat zdroj]

Výjimečně jako drahý kámen.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Výskyt řídký (nejméně běžná forma oxidu titaničitého).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]