Bromid rtuťnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bromid rtuťnatý
Model molekuly
Obecné
Systematický název Bromid rtuťnatý
Anglický název Mercury(II) bromide
Německý název Quecksilber(II)-bromid
Sumární vzorec HgBr2
Vzhled bílá práškovitá nebo krystalická látka
Identifikace
Číslo RTECS OV7415000
Vlastnosti
Molární hmotnost 360,41 g/mol
Teplota tání 236 °C
Teplota varu 322 °C
Hustota 6,109 g/cm3
5,12  g/cm3 (240 °C, kapalina)
Dynamický viskozitní koeficient 3,31 cP (240 °C)
2,97 cP (247 °C)
1,97 cP (258 °C)
Rozpustnost ve vodě 0,30 g/100 ml (0 °C)
0,55 g/100 ml (20 °C)
0,61 g/100 ml (25 °C)
0,66 g/100 ml (30 °C)
0,91 g/100 ml (40 °C)
1,26 g/100 ml (50 °C)
1,68 g/100 ml (60 °C)
2,80 g/100 ml (80 °C)
4,88 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
53,5 g/100 ml (0 °C)
65,3 g/100 ml (20 °C)
76 g/100 ml (40 °C)
85,1 g/100 ml (60 °C)
ethanol
27,3 g/100 ml (0 °C)
28,6 g/100 ml (20 °C)
34,0 g/100 ml (40 °C)
42,3 g/100 ml (60 °C)
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
pyridin
24 g/100 ml (10 °C)
29,6 g/100 ml (30 °C)
Relativní permitivita εr 9,84
Měrná magnetická susceptibilita -3,284 2 10-6 cm3 g-1
Struktura
Krystalová struktura kosočtverečná
Hrana krystalové mřížky a= 462,4 pm
b= 679,8 pm
c= 1 244,5 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -170,8 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 49,7 J/g
Entalpie varu ΔHv 164,3 J/g
Standardní molární entropie S° 179,8 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -152,3 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,211 JK-1g-1
Bezpečnost
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R26/27/28, R33, R50/53
S-věty S1/2, S13, S28, S45, S60, S61
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
3
0
 
Teplota vznícení nehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Bromid rtuťnatý (HgBr2) je anorganická sloučenina, patří mezi halogenidy. Stejně jako chlorid rtuťnatý je vysoce toxický.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Tato bílá pevná látka se používá v laboratořích jako činidlo (viz reakce).

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Bromid rtuťnatý je používán jako činidlo v Koenigs–Knorrově reakci.[1][2] Také se používá pro test na přítomnost arsenu.[3]

Arsen je nejprve převeden na arsan slučováním s vodíkem. Arsan pak reaguje s bromidem rtuťnatým:

AsH3 + 3 HgBr2 → As(HgBr)3 + 3 HBr.

Pokud je arsen přítomen, bílý HgBr2 změní barvu na žlutou, černou nebo hnědou.[4]

Bromid rtuťnatý prudce reaguje s elementárním indiem při vysoké teplotě.[5]

Podobné sloučeniny[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) bromide na anglické Wikipedii.

  1. Horton, Derek(2004),, Amsterdam: Elseveir Academic Press, pp. 76, ISBN 0120072599, http://books.google.com/?id=E22gW9CbU_0C&pg=PA76&dq=%22mercury(II)+bromide%22, retrieved 2008-05-29 
  2. Stick, Robert V.(2001),, San Diego: Academic Press, pp. 125, ISBN 0126709602, http://books.google.com/?id=-MtjsUMB6ogC&pg=PA125&dq=%22mercury(II)+bromide%22, retrieved 2008-05-29 
  3. Pederson, Ole(006),, Boca Raton, FL: CRC Press, pp. 107, ISBN 0849319781, http://books.google.com/?id=R7ZxXS5DZj8C&pg=PT125&dq=%22mercury(II)+bromide%22, retrieved 2008-05-29 
  4. Townsend, Timothy G.; Solo-Gabriele, Helena(2006),, Boca Raton, FL: CRC Press, pp. 339, ISBN 0849364957, http://books.google.com/?id=ENJL1UMdGTUC&pg=PT361&dq=%22mercury(II)+bromide%22, retrieved 2008-05-29 
  5. Bretherick, L.; Urben, P. G.; Pitt, Martin John(1999),, Elseveir Academic Press, pp. 110, ISBN 075063605X, http://books.google.com/?id=UOxbX8q6DXsC&pg=PA1726&dq=%22mercury(II)+bromide%22, retrieved 2008-05-29 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.