Bromid rtuťnatý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bromid rtuťnatý | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Bromid rtuťnatý |
| Anglický název | Mercury(II) bromide |
| Německý název | Quecksilber(II)-bromid |
| Sumární vzorec | HgBr2 |
| Vzhled | bílá práškovitá nebo krystalická látka |
| Identifikace | |
| Číslo RTECS | OV7415000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 360,41 g/mol |
| Teplota tání | 236 °C |
| Teplota varu | 322 °C |
| Hustota | 6,109 g/cm3 5,12 g/cm3 (240 °C, kapalina) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 3,31 cP (240 °C) 2,97 cP (247 °C) 1,97 cP (258 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | 0,30 g/100 ml (0 °C) 0,55 g/100 ml (20 °C) 0,61 g/100 ml (25 °C) 0,66 g/100 ml (30 °C) 0,91 g/100 ml (40 °C) 1,26 g/100 ml (50 °C) 1,68 g/100 ml (60 °C) 2,80 g/100 ml (80 °C) 4,88 g/100 ml (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
methanol 53,5 g/100 ml (0 °C) 65,3 g/100 ml (20 °C) 76 g/100 ml (40 °C) 85,1 g/100 ml (60 °C) ethanol 27,3 g/100 ml (0 °C) 28,6 g/100 ml (20 °C) 34,0 g/100 ml (40 °C) 42,3 g/100 ml (60 °C) |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
pyridin 24 g/100 ml (10 °C) 29,6 g/100 ml (30 °C) |
| Relativní permitivita εr | 9,84 |
| Měrná magnetická susceptibilita | -3,284 2 10-6 cm3 g-1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | kosočtverečná |
| Hrana krystalové mřížky | a= 462,4 pm b= 679,8 pm c= 1 244,5 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -170,8 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 49,7 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 164,3 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 179,8 J K-1 mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -152,3 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,211 J K-1 g-1 |
| Bezpečnost | |
 Vysoce toxický (T+)  Nebezpečný pro životní prostředí (N) |
|
| R-věty | R26/27/28, R33, R50/53 |
| S-věty | S1/2, S13, S28, S45, S60, S61 |
| NFPA 704 |
 0
3
0
|
| Teplota vznícení | nehořlavý |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Bromid rtuťnatý (HgBr2) je anorganická sloučenina, patří mezi halogenidy. Stejně jako chlorid rtuťnatý je vysoce toxický.
Obsah |
Použití [editovat]
Tato bílá pevná látka se používá v laboratořích jako činidlo.
 |
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Reakce [editovat]
Bromid rtuťnatý je používán jako činidlo v Koenigs–Knorrově reakci.[1][2] Také se používá pro test na přítomnost arsenu.[3]
Arsen je nejprve převeden na arsan slučováním s vodíkem. Arsan pak reaguje s bromidem rtuťnatým:
AsH3 + 3 HgBr2 → As(HgBr)3 + 3 HBr.
Pokud je arsen přítomen, bílý HgBr2 změní barvu na žlutou, černou nebo hnědou.[4]
Bromid rtuťnatý prudce reaguje s elementárním indiem při vysoké teplotě.[5]
Podobné sloučeniny [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) bromide na anglické Wikipedii.
- ↑ Horton, Derek(2004),, Amsterdam: Elseveir Academic Press, pp. 76, ISBN 0120072599, http://books.google.com/?id=E22gW9CbU_0C&pg=PA76&dq=%22mercury(II)+bromide%22, retrieved 2008-05-29
- ↑ Stick, Robert V.(2001),, San Diego: Academic Press, pp. 125, ISBN 0126709602, http://books.google.com/?id=-MtjsUMB6ogC&pg=PA125&dq=%22mercury(II)+bromide%22, retrieved 2008-05-29
- ↑ Pederson, Ole(006),, Boca Raton, FL: CRC Press, pp. 107, ISBN 0849319781, http://books.google.com/?id=R7ZxXS5DZj8C&pg=PT125&dq=%22mercury(II)+bromide%22, retrieved 2008-05-29
- ↑ Townsend, Timothy G.; Solo-Gabriele, Helena(2006),, Boca Raton, FL: CRC Press, pp. 339, ISBN 0849364957, http://books.google.com/?id=ENJL1UMdGTUC&pg=PT361&dq=%22mercury(II)+bromide%22, retrieved 2008-05-29
- ↑ Bretherick, L.; Urben, P. G.; Pitt, Martin John(1999),, Elseveir Academic Press, pp. 110, ISBN 075063605X, http://books.google.com/?id=UOxbX8q6DXsC&pg=PA1726&dq=%22mercury(II)+bromide%22, retrieved 2008-05-29
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
