Brno-Chrlice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - městská část statutárního města Brno-Chrlice je městská část na jihu statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Chrlice (německy Chirlitz), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1971. Její katastrální území má rozlohu 9,49 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 3700 obyvatel.

Od roku 2005 má městská část Brno-Chrlice také vlastní vlajku. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Chrlice zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

V Chrlicích se také nachází několik viničních tratí (Krajina, Kopec, Kociánky, Vinohrady).

Charakteristika

Chrlice mají v podstatě charakter velké vesnice, který je však narušen menším sídlištěm a především z jihu a západu dobře viditelnými vysokými zařízeními zdejšího průmyslového areálu. Mimo chrlický intravilán se rozkládají rozsáhlé plochy orné půdy, které vyplňují většinu chrlického katastru. Chrlice patří do oblasti T2 - nejsušší a nejteplejší oblasti Česka.

Sousedící městské části a obce

Městská část Brno-Chrlice hraničí na severu s městskou částí Brno-Tuřany (Holásky a Tuřany). Další sousedící obce již náležejí do okresu Brno-venkov: na západě Modřice, na jihu Rebešovice a Otmarov, na východě Sokolnice.

Doprava

Do Chrlic se lze nejrychleji dopravit vlakem linky S2 nebo R7, stanice Brno-Chrlice na trati 300 Přerov – Brno.

Dopravce Dopravní podnik města Brna zajišťuje autobusovou dopravu na lince č. 63 ve trase Chrlice - Úzká. Také zajišťuje linku číslo 78 ze zastávky Židenice, nádraží či z Modřic, Olympie. Dále noční linku číslo N95 ze zastávky Kamenný vrch přes Hlavní nádraží do smyčky Chrlice. Do Chrlic přijíždí ze směru Komárov nebo Měnín pravidelná autobusová linka IDS JMK číslo 509.

Západní částí chrlického katastru prochází západně od chrlické zástavby dálnice D2.

Společenské organizace

V Chrlicích je velice mnoho různých společenských organizací. Např. Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Vinařský spolek, Spolek pro zachování kulturních tradic, Klub žen, Fotbalový klub SK Chrlice, Automotoklub, Tenisový klub a mnoho dalších.

Název obce

Název je odvozen od její přirozené polohy. Územím protékaly řeky Svitava a Svratka, které se pravidelně na jaře rozvodnily a vytvořily od Rebešovic k Chrlicím, Holáskám a Modřicím jedno obrovské jezero. V dávných dobách se totiž tyto dvě řeky slévaly u Rebešovic. Pozůstatkem řečiště jsou místní Splaviska. Řeka každoročně vychrlila vody u vesnice a odtud se nazývalo obyvatelstvo zde usazené Chrlici, později upraven na Chrlice. Druhou možností původu názvu je odvození od osobního jména.

Historický přehled

Na různých místech chrlického katastru je doloženo pravěké osídlení od 5. tisíciletí př. n. l. Významné nálezy byly odkryty při stavbě zemědělského sila nad vlakovým nádražím - kromě jiných pravěkých objektů bylo prozkoumáno keltské pohřebiště z 3. století př. n. l. a část germánské osady z 2.3. století n. l.

Nejstarší písemná zmínka o Chrlicích pochází z roku 1320 (Kirlitz). Již v té době byly v majetku olomouckého biskupství, ves však byla rozdělena na léna, jejichž držitelé se v průběhu dalších staletí střídali. Koncem 16. století se Chrlice staly centrem biskupského panství. V roce 1787 vznikla na místě rozparcelovaného dvora, v těsné blízkosti Chrlic, vesnice Růžový, která byla mezi lety 1875 a 1949 samostatnou obcí.

K Brnu pak byly Chrlice (i s Růžovým) připojeny 26. listopadu 1971.[1] Do 31. prosince 1975 byly samostatnou městskou částí Brna s vlastním místním národním výborem. Městská část se nejprve nazývala Brno XIV-Chrlice,[2] od 1. května 1972 už jen Brno-Chrlice.[3] Od 1. ledna 1976[4] do 23. listopadu 1990 pak byly Chrlice součástí městského obvodu Brno IV. Poté zde vznikla samosprávná městská část Brno-Chrlice.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Chrlicích.

Zámek v Chrlicích

Chrlický zámek

V centru Chrlic, na náměstí, jehož bezprostřední okolí tvoří nejstarší část obce, se nachází budova bývalého zámku. Postaven byl koncem 18. století v barokním stylu podle projektu brněnského architekta Mořice Grimma na místě tvrze, která je připomínaná ještě v roce 1561. Od roku 1864 byl zámek majetkem brněnských biskupů, jimž sloužil především jako sídlo odpočinku. U zdi zámku stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1712. Zanedbanou nemovitost koupil koncem první světové války Spolek péče o slepé v zemi Moravskoslezské a zřídil v něm pracovní ústav slepců. V roce 1946 přešel ústav pod správu státu, péče o nevidomé postupně ustupovala do pozadí a charakter ústavu získal podobu domova důchodců. V současnosti, po přestavbě s nutnou modernizací realizované v letech 1996 - 2002 (jíž byl ovšem původní vzhled památky značně dotčen a změněn), je zámek opět sídlem Ústavu sociální péče pro zrakově postižené. Proto je památka včetně nevelkého parku běžné veřejnosti nepřístupná, většina zámeckého komplexu je však dobře viditelná z okolních veřejně přístupných prostranství. Nejstarší, původní část zámku se vstupem (branou) je otočena do Chrlického náměstí. Naproti zámku stojí hasičská zbrojnice s letopočtem 1892 na štítu; Sbor dobrovolných hasičů byl však v Chrlicích založen již o deset let dříve, roku 1882.

Další stavby

Uprostřed náměstí stojí pomník padlým obětem první světové války z roku 1924. V Chrlicích se dále nachází boží muka, historické kříže, kaplička, zvonice, biskupský erb - znak olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna, nádraží, opodál „perníková chaloupka“ (ve skutečnosti zahradní chatka) s Jeníčkem, Mařenkou i Ježibabou, a také viadukt vybudovaný při stavbě železniční trati v roce 1868.

Významní rodáci a osobnosti

Odkazy

Reference

  1. Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1971, částka 10, č. 20/1971, str. 144
  2. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str. 153
  3. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
  4. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str. 90

Literatura

  • FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 978-80-86137-79-1. Kapitola Holásky a Chrlice, s. 112-114. 

Související články

Externí odkazy