Brnířov
Souřadnice: 49°22′58″ s. š., 13°2′59″ v. d.
| Brnířov | |
|---|---|
 Hlavní silnice v Brnířově | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kdyně |
| Obec s rozšířenou působností | Domažlice (správní obvod) |
| Okres | Domažlice |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°22′58″ s. š., 13°2′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 440 (2023)[1] |
| Rozloha | 2,71 km²[2] |
| Katastrální území | Brnířov |
| Nadmořská výška | 461 m n. m. |
| PSČ | 345 06 |
| Počet domů | 119 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Brnířov 41 345 06 Kdyně oubrnirov@tiscali.cz |
| Starosta | Zdeněk Šup |
| Oficiální web: www | |
  Brnířov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566136 |
| Kód části obce | 9954 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brnířov (německy Premirschen) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 440[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1508 v souvislosti s prodejem hradu Rýzmberk. V obci Brnířov bylo založeno první JZD v Československu.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Berní rula (soupis odváděných daní) z let 1651–1655 uvádí v obci Brnířov 37 obyvatel. V roce 1899 zde žilo 298 obyvatel ve 47 domech, v roce 2001 zde žilo 355 obyvatel v 92 domech.[4][5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 273 | 318 | 312 | 341 | 368 | 339 | 352 | 322 | 342 | 331 | 322 | 356 | 355 | 392 | 408 |
| Počet domů | 39 | 40 | 44 | 48 | 52 | 54 | 67 | 77 | 76 | 76 | 72 | 87 | 92 | 108 | 119 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Mezi lety 1869–1971 Brnířov byl obcí v okrese Domažlice. Od 26. listopadu 1971 do 23. listopadu 1990 patřil jako část města ke Kdyni a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[8]
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2013.[9]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Na návsi stojí kaplička svatého Martina postavená v roce 1854 (podle jiných údajů 1853), která je ve vlastnictví obce.[10]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Černý (1859–???), poslanec Českého zemského sněmu.[11][12]
- Michael Rittstein (* 1949), pražský výtvarník a vysokoškolský pedagog, vytváří svá díla převážně na chalupě v Brnířově.[13][14]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Brnířovská kaplička -
Brnířovský pařez -
Hasičská zbrojnice -
Brnířov, letecký pohled
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Archivovaná kopie. www.brnirov.cz [online]. [cit. 2007-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-28.
- ↑ sčítání obyvatel, ČSÚ
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 37.
- ↑ Udělené symboly – Brnířov [online]. 2013-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Petr KOKAISL, Pavla KOKAISLOVÁ Kostely a kaple v domažlickém okrese: Po stopách současných i zaniklých církevních památek. 1. vyd. Praha: Nostalgie, 2009. ISBN 978-80-254-5441-1
- ↑ LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 44.
- ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. S. 167.
- ↑ Docent z akademie tvoří v Brnířově. Domažlický deník [online]. 2007-05-18 [cit. 2021-09-14]. Dostupné online.
- ↑ VEJDĚLKOVÁ, Eva. Malíř Michael Rittstein: Inspiraci čerpám všude, i ve vodě. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-07-10 [cit. 2021-09-14]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZEMANOVÁ, Marta. Brnířov. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1999. 40 s.
- ZEMANOVÁ, Marta. Brnířov. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2008. 100 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brnířov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Brnířov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
