Bretaňské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bretaňské vévodství
Dugelezh Breizh
Duchë de Bertaèyn
Duché de Bretagne
Ducatus Britanniae Minoris
 Bretaňské království
 vikinská Bretaň
9391547 Francouzské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto Kentoc'h mervel eget bezañ saotret
Potius mori quam fœdari (latina)
Plutôt la mort que la souillure A ma vie (jiná varianta)
(„Raději smrt než hanbu“)
Geografie
Mapa
Nantes, Rennes, Vannes a další
Rozloha
32 000 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
500 000 (11. století)
600 000 (12. století)
850 000 (13. století)
1000 000 (14. století)
750 000 (15. století)
Státní útvar
Západofranská říše poplatný stát Západofranské říše (942952)
Anglické království dynastická unie s Anglií (11811202)
Francouzské království vazal Francie (12021491)
Francouzské království dynastická unie s Francií (14911547)
Státní útvary a území
Předcházející
Bretaňské království Bretaňské království
vikinská Bretaň vikinská Bretaň
Následující
Francouzské království Francouzské království

Bretaňské vévodství (bretonsky Dugelezh Breizh, gallo Duchë de Bertaèyn, francouzsky Duché de Bretagne, latinsky Ducatus Britanniae Minoris) byl středověký samostatný státní útvar existující mezi lety 939 a 1547 na poloostrově Bretaň v severozápadním cípu evropského kontinentu. Na západě jej omezoval Atlantský oceán, z východu sousedil s Normandií a dalšími francouzskými regiony.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od 10. století se Bretaň stala vévodstvím. Státní útvar řízený dědičným vévodou nebyl však příliš politicky stabilní a sám vládce mimo svá soukromá území disponoval jenom omezenou mocí. V letech 10641066 došlo k neúspěšnému konfliktu s Normany z Anglie a Normandie. V polovině 12. století vpadl do země s vojsky anglický král Jindřich II. Plantagenet a Bretaň získal pro Anglii, přestože byl později nucen udělit zemi a titul vévody synu Geoffroyovi, čehož bylo dosaženo i skrze sňatek s právoplatnou dědičkou Konstancií.

Roku 1213 Bretaň změnila vlastníka skrze sňatek znovu, tentokrát připadla kapetovským hrabatům z Dreux.

V roce 1379 získali vládu Montfortové, dědička Bretaně Anna z Montfortu musela po vpádu francouzských vojsk zrušit sňatek z roku 1490 s Maxmiliánem I. Habsburským; její sňatky s Karlem VIII. (1491), s Ludvíkem XII. (1499) a sňatek dcery Claudie s francouzským králem Františkem I. roku 1514 fakticky připojily Bretaň k Francii. V roce 1532 byla vyhlášena trvalá unie Bretaně a francouzské koruny.

Po Velké francouzské revoluci byla Bretaň rozdělena do čtyř departementů.

Symbolika[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]