Brest (Bělorusko)

Brest ; Брэст / Брест
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	52°5′ s. š., 23°42′ v. d.
Nadmořská výška	90-162 m n. m.
Stát	Bělorusko
oblast	Brestská oblast
Administrativní dělení	město a okolí tvoří Brestský rajón
	; Brest na mapě Běloruska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	145,26 km²
Počet obyvatel	309 764
Hustota zalidnění	2 132,5 obyv./km²
Etnické složení	Bělorusové, Poláci, Rusové
Náboženské složení	Pravoslaví, katolictví
Správa
Starosta	A. S. Palyšenkov (А. C. Палышенков)
Vznik	1017
Oficiální web	www.brest.by
Telefonní předvolba	+375 162
PSČ	224000
Označení vozidel	1
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brest, Brest-Litovsk (česky také Brest Litevský), Brest nad Bugem či Běrasce (bělorusky Брэст, Берасьце, rusky: Брест, Brest) je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug. Město leží velmi blízko hranici s Polskem a je nejvýznamnějším hraničním přechodem mezi Běloruskem a Evropskou unií. Město je centrem Brestské oblasti a počtem obyvatel (309 764) je 6. nejlidnatější v zemi. Město se stalo jedním z centrem počátečního hrdinského odporu Rudé armády během 2. světové války, kdy při Operaci Barbarossa sovětští vojáci hrdinně bránili Brestskou pevnost.

Název

Původ názvu není jasný a teorie o něm se různí: název může pocházet ze slovanských výrazů beresta (březová kůra), berest (jilm) či z litevského brasta (říční brod). Název města se několikrát měnil: do 17. století se jmenovalo Berestě, od 17. do poč. 20. století Brest-Litovsk (Brest Litevský), 1921–39 Brest nad Bugem a později jednoduše Brest.^[1]

Názvy v dalších jazycích

bělorusky: Брэст, též Берасьце, Бярэ́сьце / Běrasce, Bjarasce
polsky: Brześć (nad Bugiem)
ukrajinsky: Берестя / Beresťa
litevsky: Brestas

Dějiny

Brest vznikl v místě, kde se stýkaly vlivy Polska a Kyjevské Rusi. První zmínka o městě pochází již z roku 1019. Roku 1500 bylo vypáleno patnáctitisícovým tatarským nájezdem. V letech 1569–1795 patřilo město Republice obou národů. Část pravoslavného duchovenstva tohoto soustátí zde roku 1596 uzavřela tzv. Brestskou unii s katolickou církví.

Po 3. dělení Polska se Brest ocitl v Ruském impériu. V průběhu 19. století se z města stala rozsáhlá pevnost, přičemž obytná část města se přesunula vně hradeb a většina starých budov byla zbořena, popř. přestavěna. Z baziliánského kláštera vzniklo mj. kasino pro důstojníky; právě v tomto tzv. Bílém paláci byla 3. března 1918 podepsána Brestlitevská mírová smlouva, která ukončila boje na východní frontě I. světové války. Brestská pevnost sehrála důležitou úlohu v 2. světové válce; v roce 1965 obdržela pevnost oficiální hrdinské vyznamenání.

V letech 1918–1939 byl Brest součástí II. Polské republiky, roku 1921 se stal hlavním městem Poleského vojvodství. Roku 1939 po dohodě s hitlerovským Německem obsadil východní Polsko, dnes západní Bělorusko Sovětský svaz; po 2. světové válce byla odsunuta většina Poláků a z Brestu se stalo centrum Brestské oblasti Běloruské SSR, později samostatného Běloruska (od roku 1991). Příslibem zlepšení spolupráce s Polskem a Ukrajinou je nově ustavený Euroregion Bug.

Židé v Brestu

Podobně jako okolní města měl i Brest od 17. století početnou židovskou komunitu, která v některých obdobích tvořila většinu obyvatel města: např. při sčítání v roce 1897 bylo z celkového počtu 46 586 obyvatel 30 608 židovského vyznání.^[2] Po první světové válce jich zůstala zhruba polovina; během holokaustu bylo na konci roku 1942 židovské ghetto zlikvidováno a prakticky všichni židé vyvražděni.

Doprava

Brest je velmi důležitým dopravním uzlem a hraničním přechodem mezi střední a východní Evropou. Železniční tratě odtud vedou ve směrech na (1) Minsk a Moskvu, (2) Pinsk a Homel, (3) ukrajinský Kovel, (4) polský Łuków a dále na Varšavu, (5) polský Białystok. Denně tudy projíždí také rychlík Vltava spojující Prahu a Moskvu. Prochází tudy také silniční tah Varšava – Moskva. Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy a od roku 1981 také trolejbusy. Poblíž města je menší mezinárodní letiště.

Partnerská města

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Brest na Wikimedia Commons
Přehlídka Rudé armády a Wehrmachtu v Brestu po společném rozdělení Polska, 22. 9. 1939 (video)
Městský portál (rusky)
článek o Brestu v Běloruských listech (česky)
Encyclopedia of Jewish Communities in Poland, Volume V (Brest, Belarus) (anglicky)

[1] ttp://www.belorusko.cz/view.php?cisloclanku=2005101702

[2] Encyclopedia of Jewish Communities in Poland, Volume V (Brest, Belarus)

[1]

[2]

Bělorusko – Беларусь (Belarus) – (BY)

Oblasti (вобласьць) a jejich správní centra

Brestská oblast (Brest) • Homelská oblast (Homel) • Hrodenská oblast (Hrodna) • Mohylevská oblast (Mogilev) • Minská oblast (Hlavní město Minsk) • Vitebská oblast (Vitebsk)