Brandejsův statek
| Brandejsův statek | |
|---|---|
 Vjezd do statku | |
| Základní informace | |
| Sloh | Baroko |
| Výstavba | 1423 |
| Přestavba | 1648, 1822 |
| Další majitelé | Alexandr Brandejs |
| Pojmenováno po | Alexandr Brandejs |
| Poloha | |
| Adresa | Dvorská 1, Praha 6 - Suchdol,  Česko |
| Ulice | Dvorská |
| Souřadnice | 50°8′21″ s. š., 14°22′17″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41315/1-2029 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brandejsův statek (také Suchdolský zámeček nebo Zámek Suchdol) je původně gotický, později renesančně a barokně přestavěný dvůr. Nachází se v Praze na severu městské části Suchdol. Jeho současná podoba pochází z let 1822–1823, kdy byl po požáru v roce 1822 obnoven.[1] Statek nese jméno po mecenáši Alexandru Brandejsovi, který zde žil na konci 19. století. V současnosti Brandejsův statek využívá Česká zemědělská univerzita, je pod správou Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Panský dvůr, na jehož základech současný statek stojí, byl založen pravděpodobně v letech 950 až 970. Vznikl jako dvorec při „přemyslovské“ stezce, která spojovala Levý Hradec s nově vznikajícím střediskem na Pražském hradě.[2] První písemná zmínka pochází z roku 1045. Roku 1429 byl Suchdol v majetku purkrabího Pražského hradu Kerounka z Lomu, roku 1454 Jana Kerounka a poté tvrz a ves držel Václav Budovec z Budova.[3] Od roku 1679 patřil statek benediktinům z pražského Emauzského kláštera. Benediktini zde také vařili pivo.[4] V letech 1815-1819 na statku stabilně pobýval emauzský opat Leopold Žalda, pro kterého zde byla zřízena kaple. Žalda v Suchdole také zemřel a byl pohřben na hřbitově u kaple sv. Václava. Pivovar byl zrušen v roce 1863. V roce 1866 statek získala do nájmu rodina Brandejsova.
Působení Alexandra Brandejse[editovat | editovat zdroj]
Statek je pojmenován po Alexandru Brandejsovi, českém statkáři a podnikateli, který zde jako nájemce v létech 1874–1899 žil a hospodařil.[2] Brandejs byl mecenášem českých především výtvarných umělců, kteří se zde často scházeli. Z nich zde v letech 1877–1879 žil Mikoláš Aleš, který zde vytvořil cyklus 12 lunet Vlast pro Národní divadlo. Z Brandejsovy stáje pocházel hřebec Ardo, podle nějž vytvořil Josef Václav Myslbek koně pro sousoší sv. Václava na Václavském náměstí.
V 70. letech, za pobytu Mikuláše Alše, zde archeolog Čeněk Rýzner, učinil své významné nálezy a dal tak základ kultuře únětické.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ TURYNA, Petr. Hrady.cz [online]. Skalsko, 2004-02-23 [cit. 2009-05-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Naučná stezka Roztocký háj - Tiché údolí [online]. EVANS - středisko globální výchovy, 2006 [cit. 2009-05-27]. Kapitola Starý Suchdol. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-28.
- ↑ HOLEC, František. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 88.
- ↑ Historie výukového a výzkumného pivovaru [online]. Praha: Katedra technologických zařízení staveb; Technická fakulta; Česká zemědělská univerzita v Praze, 2006-12-13 [cit. 2009-05-27]. Dostupné online.
- ↑ JOSEF., Hrubeš,. Pražské domy vyprávějí--. Vyd. 2., v nakl. Academia 1. vyd. Praha: Academia volumes <1-8> s. ISBN 8020000402, ISBN 9788020000408. OCLC 45556428
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 40 - 43.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl osmý, [Rakovnicko a Slánsko]. 1. vyd. V Praze: František Šimáček, 1891. 353 s. Digitalizovaný titul. S. 243. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brandejsův statek na Wikimedia Commons
