Boršov (hrad, okres České Budějovice)
| Boršov | |
|---|---|
 Val na západní straně jádra | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před rokem 1261 |
| Zánik | přelom 13. a 14. století |
| Stavebník | Albert z Boršova |
| Poloha | |
| Adresa | Boršov nad Vltavou,  Česko |
| Souřadnice | 48°55′4,44″ s. š., 14°25′0,84″ v. d. |
  Boršov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 22959/3-53 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boršov je zaniklý hrad nad řekou Vltavou jižně od Boršova nad Vltavou v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Hrad byl nejspíše založen Albertem z Boršova na začátku druhé poloviny třináctého století a koncem téhož století byl opuštěn. Jeho pozůstatky jsou od roku 1963 chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
O hradu se nedochovaly žádné písemné prameny. Jeho pravděpodobným zakladatelem byl před rokem 1261 Albert z Boršova, podle erbu spřízněný s Bavory ze Strakonic. Na hradě spolu s ním sídlil jeho bratr Beneš a snad i Tobiáš.[2] Během sedmdesátých let třináctého století se Albert přestěhoval do Horní Stropnice[3] a Beneš si jako nové sídlo zvolil tvrz ve Chlumu u Křemže.[4] Albert poté krátce před svou smrtí daroval boršovské panství vyšebrodskému klášteru. K převodu došlo za opata Oty II., pravděpodobně brzy po jeho nástupu do funkce v roce 1286,[5] ale nejpozději roku 1290, kdy darování 20. března potvrdil biskup Tobiáš z Bechyně a 23. března také král Václav II. Vyšebrodští cisterciáci hrad mohli ještě nějakou dobu využívat ke správě odlehlého majetku, ale nejpozději na přelomu třináctého a čtrnáctého století byl hrad opuštěn.[2]
Výzkum[editovat | editovat zdroj]
Prvním badatelem, který spojil terénní pozůstatky hradu s přídomkem pánů z Boršova, byl August Sedláček, který k nim však chybně připojil také zprávy z let 1378–1426 o Mikuláši Plachtíkovi a Beneši Plachtovi, jejichž přídomek se vztahuje k zaniklé osadě Boršov u Malšína.[2] V roce 1906 lokalitu navštívil Josef Ladislav Píč, podle kterého opevnění pocházelo z šestého až sedmého století. Českobudějovický učitel Josef Braniš valy považoval za pozůstatky opevnění, které podle jeho hypotézy patřilo k obrannému systému Doudlebska.[4] Tuto hypotézu vyvrátil až Bedřich Dubský, který na hradě nalezenou keramiku datoval do dvanáctého století. Koncem dvacátého století byl Boršov označován jako tvrz i hrad, přičemž převažuje kategorizace sídla jako hradu. V roce 2020 na hradě proběhl malý archeologický výzkum.[6]
Pomocí detektoru kovů byly na hradě roku 2018 nalezeny tři stříbrné mince.[6] Jsou to vídeňské feniky vyražené za vlády Rudolfa Habsburského,[6] které se v jižních Čechách používaly od třináctého do poloviny patnáctého století.[7]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Jednodílný hrad měl přibližně lichoběžníkový půdorys. Jižní stranu dostatečně chránil strmý svah vltavského údolí a ostatní strany zajišťoval příkop a vnější val. Přístupová cesta vedla nejspíše od východu, kde bylo opevnění zdvojeno. Jedinou reliéfní stopou po případné zástavbě je čtverhranná prohlubeň v západním cípu hradního jádra, ale je možné, že jáma je novověkého původu.[8]
Tomáš Durdík považoval Boršov za šlechtické sídlo nižší kvalitativní úrovně, v jehož konstrukcích hrálo významnou roli dřevo.[8] Při archelogickém výzkumu v roce 2020 však byly na hraně jádra nalezeny zděné konstrukce, které by mohly být pozůstatkem obvodové hradby.[6]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Místo, kde hrad stával, je dostupné po červené turistické značce od Zátkova mlýna u Boršova nad Vltavou a pokračující podél Vltavy k Třísovu. U lokality se od ní odděluje červená odbočka k Reuterovu pomníku.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-23]. Identifikátor záznamu 133940 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c JOHN, Jan; KOVÁŘ, Daniel. Vídeňské feniky z hradu u Boršova nad Vltavou. Numismatické listy. Národní muzeum, 2020, roč. 75, čís. 1–4, s. 128. Dále jen John, Kovář (2020). ISSN 0029-6074. DOI 10.37520/nl.2020.010.
- ↑ John, Kovář (2020), s. 126.
- ↑ a b John, Kovář (2020), s. 129.
- ↑ John, Kovář (2020), s. 127.
- ↑ a b c d John, Kovář (2020), s. 130.
- ↑ John, Kovář (2020), s. 131.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Boršov nad Vltavou, s. 76.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boršov na Wikimedia Commons
