Borovice zakrslá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBorovice zakrslá
alternativní popis obrázku chybí
Borovice zakrslá – šišky
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Rodborovice (Pinus)
PodrodStrobus
SekceQuinquefoliae
PodsekceCembrae
Binomické jméno
Pinus pumila
(Pallas) Regel, 1859
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice zakrslá (Pinus pumila), též zvaná limba zakrslá, je asijský druh pětijehličné borovice. Svými ekologickými nároky se podobá borovici kleči: tvoří keřové pásmo při horní hranici lesa. Je charakteristická keřovitým růstem.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Pinus cembra pumila Pallas, 1784

Pinus cembra var. pygmaea Loudon, 1838

Pinus pygmaea Fischer, 1848

Pinus cembra nana Hortul

• Hai-matsu (jap.)

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Keř klečovitého habitu, 2–3 m vysoký, s vystoupavými, relativně tenkými poléhavými větvemi. Kůra hladká, tmavošedá. Pupeny smolnaté, 1 cm dlouhé, zašpičatělé. Letorosty šedohnědé, plstnaté, později červenohnědé. Jehlice po 5 ve svazečku, 4–8 cm dlouhé, stříbřitě modrozelené, zakřivené. Šišky 3-4,5 cm, vejčité, leskle hnědé, trvale uzavřené a brzy opadávají. Semena jsou jedlé "oříšky" bez křídel, cca 6 mm velké, hruškovitého tvaru. Tyto oříšky jsou vyhledávanou potravou hlodavců a především ptáka ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes), kteří přispívají k jejímu přirozenému šíření do okolí.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Východní Sibiř, Dálný Východ, východní Čína, Korea, Japonsko. V Česku vzácně v zahradách jako okrasný keř.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Tento druh je adaptován na horské a kontinentální klima, a proto v Česku špatně dlouhodobě prosperuje v nižších, teplejších polohách. Především z těchto důvodů, přestože je zahradnicky velmi atraktivní, byl v Česku vždy pěstován jen vzácně, převážně v botanických zahradách a arboretech. V arboretu Sofronka uhynul cca 50 let starý exemplář ze Sibiře, cca 10 cm vysoký, který v posledních letech téměř nepřirůstal.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Není známé, v Česku jako okrasná dřevina v zahradách.

Taxonomické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Staršími autory byla borovice zakrslá považována za pouhou formu borovice limby, se kterou je blízce příbuzná.

V horách severního Japonska, na překryvu areálu této borovice a borovice drobnokvěté, dochází velmi často ke spontánní hybridizaci těchto dvou druhů. Kříženci jsou větší (8–10 m), rostou však též keřovitě a označují se jako borovice hakkodenská (Pinus xhakkodensis).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.

NOVÁK, F.A. (1953): Borovice neboli sosna, Pinus Linné (zpracováno 1942). – In: Klika, J., Novák, F.A., Šiman, K. & Kavka, B., Jehličnaté: 129–258. ČSAV, Praha.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]