Borovice Banksova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBorovice Banksova (banksovka)
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenípinofyty (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Rodborovice (Pinus)
PodrodPinus
SekceTrifoliae
PodsekceContortae
Binomické jméno
''Pinus banksiana''
Lamb., 1803
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice Banksova (Pinus banksiana Lamb.), též zvaná „banksovka“ je severoamerický druh rodu Pinus (borovice) s dvěma jehlicemi ve svazečku a s vícečlánkovými letorosty (vytváří 2 přesleny za jedno vegetační období).

detail šišky a jehlic

Synonyma


Vzhled

Menší strom, někdy keřovitého vzrůstu, dorůstající do 20 (25)m, kmen často křivolaký (podle původu), větve nepravidelné, řídce zachvojené, dva přesleny v jednom roce. Kůra - tenká, černošedá šupinatá borka. Pupeny smolnaté, 1 cm dlouhé, letorosty žlutavé, později se zbarvují do hněda. Jehlice po dvou ve svazečku, velmi krátké (obvykle 2-3 cm). Šišky přisedlé, po 2-3 v přeslenu, hladké, žlutohnědé, později šedavé. Některé šišky jsou serotinní (otevírají se např. při požáru), tzn., že zůstávají zavřené na stromě i s klíčivými semeny více let.

Výskyt

Zaujímá celou severní Ameriku od západního k východnímu pobřeží a tvoří zde rozsáhlé lesy. V Kanadě patří mezi nejrozšířenější borovici a zasahuje až k severnímu polárnímu kruhu.

U nás se vyskytuje občas i v lesních porostech, kam byla ve větším měřítku pokusně vysazována (na přelomu 19. a 20. století spolu s americkými druhy borovicí vejmutovkou a borovicí tuhou) jako náhrada za naši borovici lesní, u které byly v té době pozorovány velké ztráty na sazenicích sypavkou.

Ekologie

Tento druh patří mezi pionýrské druhy, tzn., že obsazuje holé plochy a bezlesí, v mládí (cca do 25 let) rychle roste, pak její růst zpomaluje a brzy začíná plodit. Vyskytuje se v monokulturách na chudých, písčitých a skalnatých stanovištích. Je nejodolnější proti zimě a nejskromější v požadavcích na půdu a klima.

Využití

Tento druh se hodí jako pionýrská dřevina všude tam, kde jsou chudé písčité a skalnaté půdy s nedostatkem vláhy. Používá se pro pěstování v lignikulturách (porosty určené pro produkci biomasy s krátkým obmýtím). Pro její introdukci je třeba volit správný původ (vhodnou provenienci) - jako ostatně u použití většiny introdukovaných druhů. V poslední době bývá stále častěji používán pro zahradní a parkové výsadby, protože svým nepravidelným habitem vhodně kontrastuje pravidelným křivkám staveb a výsadeb.

Literatura

  • PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
  • POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.


Logo Wikimedia Commons Galerie borovice Banksova na Wikimedia Commons

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]