Bor (Suchdol nad Lužnicí)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bor
Lokalita
Charaktervesnice
ObecSuchdol nad Lužnicí
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel52 (2021)[1]
Katastrální územíBor (9,22 km²)
Nadmořská výška480 m n. m.
PSČ378 06
Počet domů48 (2011)[2]
Bor
Bor
Další údaje
Kód části obce7269
Kód k. ú.607266
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bor (Bor u Suchdola nad Lužnicí, německy Bor)[3] je vesnice spadající pod město Suchdol nad Lužnicí. V roce 2011 zde trvale žilo 61 obyvatel.[4] Svůj název nese podle rozlehlých borových lesů v okolí. Většinu domů tvoří bývalé statky s typickým podkovovitým půdorysem. Domy dnes patří spíše chalupářům; stálých obyvatel dlouhodobě ubývá. K většině domů přímo přiléhá pole, na nichž se stálí obyvatelé dodnes věnují drobnému zemědělství. Ve vesnici se nachází hospoda, kravín a transformátor z r. 1931.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice byla založena v roce 1560 Vilémem z Rožmberka, proto dostala název Lhota Vilémova. Lidé však více používali název Nová Ves za Suchdolem, a protože v okolí byly hluboké lesy změnil se název na Nová Ves na Boru, z čehož nakonec zůstal jenom název Bor.[5]

Za třicetileté války byl Bor zcela zpustošen. Po třicetileté válce ho vrchnost obnovila, ale až do konce první světové války) se jednalo o velmi malou osadu, která od vzniku obcí roku 1850 do roku 1891 byla součástí obce Šalmanovice.[5] V roce 1920 bylo na Boru pouze 14 usedlíků, až po pozemkové reformě se počet zvýšil na 40 domů.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Na jih od Boru se rozkládá rozsáhlé rašeliniště „Borské blato“ o velikosti 465 ha, dnes téměř součást přírodní rezervace Červené blato. Zatímco v Červeném blatě bylo ukončeno dobývání rašeliny jako paliva se zrušením sklárny v Jiříkově Údolí na počátku 20. století, v Borském blatu se „píchaly borky“ ještě v šedesátých letech 20. století. Byla to po roce 1948 pro obyvatelstvo okolních vesnic jediná možnost, jak si opatřit palivo, protože v oblastech poblíž rašelinišť obyvatelstvo na příděl uhlí nemělo nárok.[5]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Půda je zde převážně jílovitopísčitá, porostlá borovicemi, od nichž má vesnice pravděpodobně své jméno. Dále na jih jsou Novohradské hory. Na sever od vesnice leží lesní dvůr Synochov a myslivna, dále lesy a rozsáhlá těžiště písku. V oblasti jsou hojná naleziště vltavínů.

Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]

Vesnicí pravidelně projíždí autobusová linka. Nejbližší nádraží je v Suchdole (3 km) (trať Veselí nad LužnicíTřeboňČeské Velenice), dále v obci Jílovice (11 km) (trať České BudějoviceČeské Velenice).

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 186. 
  5. a b c KROUPA, Stanislav. Zázraky před jižní hranicí : pohled z Novohradských hor do měst a vesnic v jižní části roviny třeboňské. České Budějovice: Veduta, 2005. ISBN 80-86829-12-X. S. 62–63. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]