Boleslav V. Heretik
| Boleslav V. Heretik | |
|---|---|
| Narození | Desetiletí od 1400 |
| Úmrtí | 29. května 1460 Horní Hlohov |
| Povolání | aristokrat |
| Choť | Anna Granovská |
| Rodiče | Boleslav IV. Opolský a Margareta of Görz |
| Rod | Piastovci a slezští Piastovci |
| Příbuzní | Jan I. Opolský, Mikuláš I. Opolský a Markéta Opolská (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Boleslav V. Heretik též Wołoszek (1400 - 1460) byl opolský a falkenberský kníže z rozrodu slezských Piastovců, vůdce husitských vojsk ve Slezsku.
Byl synem opolského knížete Boleslava IV. Přízvisko Heretik získal díky svému působení za husitských válek. V mládí studoval na Karlově univerzitě, zde se také seznámil s názory a učením mistra Jana Husa.[1] Po návratu se oženil s dcerou polské královny Annou. Usadil se v Horním Hlohově a získal pod svou správu Prudník.[2] Po velkém vpádu husitů do Slezska se účastnil jednání v Hlivicích s Zikmundem Korybutem.[2] Následně na svých statcích sekularizoval veškerý církevní majetek a vyhnal katolické duchovní.[3] Postavil se do čela husitských vojsk ve Slezsku, roku 1430 oblehl Klučbork a Namyslov a obsadil větší část Horního Slezska.[4] V roce příštím však začal ztrácet své pozice. Vydal se na diplomatická jednání do Krakova, což umožnilo jeho slezským nepřátelům obsadit Hlivice. V roce 1433 byl v bitvě pod Třebnicí poražen Mikulášem IV. Opavským. Ve stejném roce padl také hrad Němčí, důležitá husitská základna.[5] I přes porážku husitů zůstal Boleslav u moci. Po smrti českého krále Zikmunda Lucemburského byl koncem května 1438 prohlášen svými straníky v Mělníku českým králem Kazimír IV. Jagellonský jako protikrál k Zikmundovu zeti Albrechtu Habsburskému. Za této situace Kazimír vytáhl do Slezska, kde 6. října 1438 ve vojenském táboře u Střelců uzavřel se slezskými knížaty, mezi nimiž se Boleslav nacházel, smlouvu o respektování polských nároků na český trůn.[6] Přesto po vpádu Uhrů do Polska a následném stažení se Kazimíra holdoval Albrechtovi Habsburskému. Po jeho náhlé smrti a po zvolení Ladislava Pohrobka českým králem se přesto opět přimkl k polské straně.[7] V roce 1440 dostal do zástavy území kolem Cukmantlu i s hradem Edelštejn. Na Opavsku byl Boleslav zainteresován dále, v roce 1456 zaplatil Arnoštovi Opavskému za zástavu jeho části Opavska 28 000 zlatých.[8]
Reference
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 117. Dále jen Neznámá země.
- ↑ a b Neznámá země, s. 118
- ↑ Neznámá země, s. 119
- ↑ Neznámá země, s. 120
- ↑ Neznámá země, s. 129
- ↑ Neznámá země, s. 130
- ↑ Neznámá země, s. 132
- ↑ Neznámá země, s. 225-226
