Boleslav IV. Kadeřavý
| Boleslav IV. Kadeřavý | |
|---|---|
| Polský senior | |
 Boleslav IV. Kadeřavý (Jan Matejko) | |
| Doba vlády | 1146 - 1173 |
| Narození | ok. r. 1125 |
| Úmrtí | 5. ledna 1173 |
| Předchůdce | Vladislav II. Vyhnanec |
| Nástupce | Měšek III. Starý |
| Potomci | Lešek Mazovský |
| Dynastie | Piastovci |
| Otec | Boleslav III. Křivoústý |
| Matka | Salomena z Bergu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boleslav IV. Kadeřavý (ok. r. 1125 - 1173) byl polský senior, mazovský a krakovský kníže z rodu Piastovců.
Vláda
Mazovským knížetem
Boleslavovi bylo v době smrti svého otce Boleslava asi 13 let. Díky Boleslavově testamentu dostal jako dědictví Mazovsko. V době jeho nezletilosti za něj vládla matka Salomena z Bergu a jakýsi Wszebor, kteří se obávali Boleslavova bratra Vladislava a jeho útoku na juniory.
Konflikt s bratrem Vladislavem
Spory Vladislava s juniory začaly otevřeně roku 1141, kdy Vladislavova nevlastní matka Salomena bez jeho souhlasu, začala rozdávat své knížectví mezi své syny. Rovněž se snažila vyvdat svojí dceru Anežku za Vsevolda II. Kyjevského. Vladislav zařídil sňatek mezi svého syna Boleslava I. Vysoký a dcery Vsevolda Zvinislavy.
Po smrti Salomeny z Bergu roku 1144 se knížectví mělo připojit k údělu seniora. Místo toho však knížectví připadlo Boleslavovi. Vladislav ještě toho samého roku zaútočil na své bratry. Požádal o pomoc kyjevské spojence. Na jejich pomoc však nejprve nepočkal, a proto bitvu nečekaně prohrál. Teprve až po příchodu kyjevských vojsk se Vladislavovi podařilo Boleslava a Měška porazit a Łęczycké knížectví připadlo seniorovi.
Roku 1146 znovu zaútočil Vladislav na juniory. Boleslav musel útect ke svému bratrovi do Velkopolska. V Polsku však vypuklo povstání a Vladislav byl nucen utéct. Knížetem se stal právě Boleslav.
Konflikt s Konrádem III.
Vyhnanému Vladislavovi nezbývalo nic jiného než prosit u římskoněmeckého krále Konráda III. Vojenská výprava však skončila neúspěchem a vojsko nepřekročilo hraniční řeku Odru. Aby upevnil vztahy se Štaufy a spojenci Vladislava, provdal svoji sestru Juditu za Otu, budoucího braniborského markraběte a syna Albrechta Medvěda. Spojili se i s wettinským markrabětem Konrádem. Boleslav a Měšek také podporovali Němce proti Luticům.
Konflikt s Fridrichem I. Barbarossou
Situace se výrazně změnila v roce 1157, kdy se nový císař Fridrich I. Barbarossa rozhodl pro nové tažení proti Polsku. Vojsko bylo tentokrát oproti výpravě z roku 1146 mnohem silnější a císař byl přesvečen, že zařídi svoje podmínky. Boleslav se rozhodl vypálit pevnosti Hlohov a Bytom, které bránily hranice s Říší, a rozhodl se nebránit ani okolí řeky Odry. Armáda bez problému prošla Slezsko a brzy obléhala Poznaň. V této situaci se Boleslav prohlásil vazalem Říše. Toto rozhodnutí prohlásil na slavnostním ceremoniálu 30. srpna 1157. Kromě toho musel Boleslav zaplatit Barbarossovi tribut a svého nejmladšího bratra Kazimíra, byl nucen dát jako rukojmého.
Návrat synů Vladislava do Slezska
V roce 1162 se synové Vladislava Vyhnance, tedy Boleslav I. Vysoký a Měšek I. Křivonohý se mohli vrátit do Slezska. Přesto se však moc Boleslava Kadeřavého nezmenšila. Nejdůležitější hrady (Vratislav, Hlohov, Ratiboř, Opolí a Lehnice) však zůstali pod mocí Boleslava.
Výprava proti Prusům
Boleslav se rozhodl pro odvážný plán na dobytí Pruska. Jedním z důvodů bylo to, že Prusové neustále útočili na Mazovsko. Výprava však skončila velmi brzy v roce 1166. V jedné z bitev také zemřel boleslavův bratr Jindřich Sandoměřský.[1]
Vzpoura Kazimíra II. a smrt
Po smrti Jindřicha Boleslav připojil Sandoměřsko k jeho knížectví. To se nelíbilo jeho nejmladšímu bratrovi Kazimírovi, který byl poslední ze synů Boleslava Křivoústého, který byl bez knížectví. Na jeho straně stál jeho bratr Měšek a několik významných šlechticů. Bez souhlasu seniora byl zvolen knížetem sandoměřským. Boleslav byl donucen rozdělit Sandoměřsko na tři části. Sandoměř a okolí získal Boleslav, Wiślicu Kazimír II. Spravedlivý a zbytek připadl Měškovi.
V témže roce se Boleslav I. Vysoký a Měšek I. Křivonohý chtěli vymanit z vlivu polského seniora. Výprava Boleslava IV. skončila katastorfou a Boleslav se musel smířit s vládou syvých synovců ve Slezsku.
V roce 1172 vypukla další vzpoura Kazimíra a části šlechty proti Boleslavovi, kvůli jeho diktátorské vládě. Boleslav byl nucen uznat dědictví Sandoměřska Kazimírovi.
Odkazy
Reference
- ↑ VON GÜTTNER-SPORZYŃSKI, Darius. Constructing memory: holy war in theChronicle of the Polesby Bishop Vincentius of Cracow. Journal of Medieval History. 2014-04-28, roč. 40, čís. 3, s. 276–291. Dostupné online [cit. 2018-10-21]. ISSN 0304-4181. DOI 10.1080/03044181.2014.910971.
| Předchůdce: Vladislav II. Vyhnanec |
|
Polský kníže-senior 1146–1173 |
|
Nástupce: Měšek III. Starý |
| Předchůdce: Vladislav II. Vyhnanec |
|
Kníže slezský 1146–1163 |
|
Nástupce: Boleslav Vysoký Měšek Křivonohý |
| Předchůdce: nový titul |
|
Kníže kujavsko-mazovský Boleslav I. 1138–1173 |
|
Nástupce: Lešek Mazovský |
| Předchůdce: Jindřich Sandoměřský |
|
Kníže sandoměřský Boleslav I. 1166–1173 |
|
Nástupce: Kazimír II. Spravedlivý |
