Bolševník perský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Bolševník perský

Bolševník perský (Heracleum persicum)
Bolševník perský (Heracleum persicum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: miříkotvaré (Apiales)
Čeleď: miříkovité (Apiaceae)
Rod: bolševník (Heracleum)
Binomické jméno
Heracleum persicum
Desf., 1829
Hlavní evropské oblasti zasažené invazí bolševníku perského

Bolševník perský (Heracleum persicum) je jeden ze tří druhů obřích bolševníků, které v současné době invadují do Evropy. Je trochu ve stínu svého ve většině Evropy se prosazujícího příbuzného bolševníku velkolepého, neboť se na rozdíl od něj masivněji šíří pouze ve Fennoskandinávii. Vzhledem i vlastnostmi je velmi podobný s bolševníkem velkolepým.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původní oblastí výskytu bolševníku perského je oblast Turecka, Íránu a Iráku. V současné době je aktuální jeho invaze do Fennoskandinávie, kde invaduje společně s bolševníkem velkolepým. Oba druhy se do Evropy dostaly stejným způsobem: jakožto okrasné rostliny vysazované v zahradách a parcích.

První jednoznačně prokazatelný záznam o vysazení bolševníku perského v Evropě pochází z Anglie z roku 1819 (stejně jako v případě bolševníku velkolepého jde o botanickou zahradu Kew Gardens v Londýně), v roce 1836 byla semena z londýnských bolševníků prodávána zahradníkům v Norsku.

Proč se bolševník perský dokázal ve volné přírodě uchytit pouze ve Fennoskandinávii, zatímco jeho příbuzný zaplavuje téměř celou Evropu, není zcela jasné, zdá se, že startovní podmínky měly podobné. Krom Fennoskandinávie se prokázal výskyt bolševníku perského i v přilehlých oblastech (jižní cíp Švédska, Dánsko), ne zcela průkazná jsou hlášení o výskytu v Maďarsku, Lotyšsku a Velké Británii.

Alternativní pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Heracleum laciniatum

Lidové názvy[editovat | editovat zdroj]

  • palma z Tromsø (používá se ve Skandinávii)

Vzhled a rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem je velmi podobný b. velkolepému a b. Sosnowského, od nichž se však odlišuje tím, že po vykvetení rostlina neodumře, ale může vykvést znovu. Dále má oproti nim podstatně výraznější anýzovitou vůni.

Ekologické nároky[editovat | editovat zdroj]

Zdravotní rizika[editovat | editovat zdroj]

Boj s bolševníkem perským[editovat | editovat zdroj]

Boj s bolševníkem perským je podobný boji s bolševníkem velkolepým, jediným podstatným rozdílem je už zmíněný fakt, že dospělé rostliny b. perského po vykvetení neodumřou. Na to je třeba pamatovat při použití již tak nepříliš efektivní metody boje spočívající v odsekávání dozrávajících květenství - b. perskému totiž relativně rychle dorostou nová.

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]