Bojov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bojov
Zastávka Bojov na trati 210
Zastávka Bojov na trati 210
Lokalita
Charakterosada
ObecČisovice
OkresPraha-západ
KrajStředočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel346 (2021)[1]
Katastrální územíČisovice (12 km²)
PSČ252 04
252 10
Počet domů105 (2011)[2]
Bojov
Bojov
Další údaje
Kód části obce23931
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bojov (německy Bojau) je osada v okrese Praha-západ, je součástí obce Čisovice. Nachází se asi 2,8 km na severovýchod od Čisovic. Prochází tudy Železniční trať Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany/Dobříš. Je zde evidováno 214 adres z toho z poloviny jsou rekreační chaty, je zde krásně utvářená krajina okolními lesy a romantickým údolím Bojovského potoka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1718.[3]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dojíždí se pravidelná autobusová linka v pracovních dnech ze Smíchovského nádraží a také vlak ČD, který vyjíždí z Prahy, hlavního nádraží (přes nádraží Praha-Krč a Praha-Braník).

Ze železniční zastávky Čisovice nebo Bojov, se dá dostat po okolních cestách do obcí Líšnice a Hvozdnice (možno jet i na kole). V okolí 1 km směrem ku Praze po silnici 3.třídy směrem do obce Klínec je po levé straně k vidění Penzion Spálený mlýn ( dřívější modlitebna), nad ním se nachází osada Svatopluka Čecha, přes kterou se dá dostat až do samotné obce Líšnice, kde je i autobusová zastávka na hlavní silnici, sem jezdí pravidelné linky do Prahy na Smíchovské nádraží přes Dobříš.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 160. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]