Bohuslav Sobotka

Mgr. Bohuslav Sobotka
Bohuslav Sobotka v září 2017
11. předseda vlády České republiky
Ve funkci: 17. ledna 2014 – 13. prosince 2017
Prezident	Miloš Zeman
Předchůdce	Jiří Rusnok
Nástupce	Andrej Babiš
1. místopředseda vlády J. Paroubka
Ve funkci: 25. dubna 2005 – 4. září 2006
Místopředseda vlády V. Špidly
Ve funkci: 30. října 2003 – 4. srpna 2004
Pověřen řízením Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
Ve funkci: 1. března 2017 – 4. dubna 2017
Předseda vlády	Bohuslav Sobotka
Předchůdce	Jan Mládek
Nástupce	Jiří Havlíček
6. ministr financí ČR
Ve funkci: 15. července 2002 – 4. září 2006
Předseda vlády	Vladimír Špidla Stanislav Gross Jiří Paroubek
Předchůdce	Jiří Rusnok
Nástupce	Vlastimil Tlustý
15. předseda ČSSD
Ve funkci: 18. března 2011 – 15. června 2017
Předchůdce	Jiří Paroubek
Nástupce	Milan Chovanec
Statutární místopředseda ČSSD (od 7. 6. 2010 do 18. 3. 2011 úřadující předseda)
Ve funkci: 26. března 2005 – 18. března 2011
Předchůdce	Stanislav Gross
Nástupce	Michal Hašek
5. a 10. předseda Poslaneckého klubu ČSSD
Ve funkci: 22. května 2001 – 18. července 2002
Předchůdce	Zdeněk Škromach
Nástupce	Milan Urban
Ve funkci: 1. ledna 2009 – 6. prosince 2011
Předchůdce	Michal Hašek
Nástupce	Jeroným Tejc
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 1. června 1996 – 28. srpna 2013
Ve funkci: 26. října 2013 – 31. března 2018
Zastupitel města Slavkov u Brna
Ve funkci: 14. listopadu 1998 – 21. října 2010
Stranická příslušnost
Členství	ČSSD (od 1989)
Narození	23. října 1971 (52 let) Telnice Československo
Choť	Olga Sobotková (2003–2018)
Děti	synové David a Martin
Sídlo	Slavkov u Brna
Alma mater	Masarykova univerzita
Profese	politik, ekonom a advokát
Náboženství	římskokatolické
Podpis
Commons	Bohuslav Sobotka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Sobotka (* 23. října 1971 Telnice) je český politik, v letech 2014–2017 předseda vlády České republiky. Od března 2011 do června 2017 zastával funkci předsedy ČSSD (v období od parlamentních voleb 2010 do zvolení předsedou byl pověřen vedením strany). V minulosti byl 1. místopředsedou vlády a v letech 2002 až 2006 ministrem financí ČR. Od 1. března do 4. dubna 2017 byl pověřen řízením Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Na konci března 2018 rezignoval na mandát poslance Poslanecké sněmovny a uvedl, že tak činí z osobních důvodů.

Mládí

Pochází z Telnice u Brna. Na počátku 80. let se přestěhoval s rodinou do Slavkova u Brna, kde absolvoval ZŠ Tyršova. Vyrůstal v rodině spolu se dvěma sourozenci a matkou. V letech 1986 až 1990 studoval na Gymnáziu Bučovice. Podle časopisu Respekt zde spoluzaložil studentský časopis Reparát. Za fejetony zesměšňující tehdejší manifestace mu mělo hrozit vyloučení ze školy. V letech 1990 až 1995 studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde pod vedením asistenta Katedry ústavního práva a politologie Zdeňka Koudelky obhájil diplomovou práci s tématem Vývoj sociální demokracie v českých zemích a získal titul magistr (Mgr.).

Politická kariéra

Jako člen ČSSD od prosince 1989 se podílel na obnovení činnosti ČSSD v Brně a v okrese Vyškov, byl spoluzakládajícím členem Mladých sociálních demokratů (1990). Po té, co se v roce 1993 předsedou ČSSD Miloš Zeman, se stalo součástí Zemanova tábora také několik talentovaných mladých politiků, mezi nimi i Bohuslav Sobotka. V roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny na kandidátce ČSSD za Jihomoravský kraj, při kandidatuře ho podpořil tehdejší předseda jihomoravské ČSSD Václav Grulich. Od května 2001 do července 2002 byl předsedou poslaneckého klubu ČSSD a byl členem mimo jiné rozpočtového, mandátového a imunitního výboru.

V roce 2001 se Bohuslav Sobotka odklonil od Miloše Zemana a přiklonil se k novému předsedovi ČSSD Vladimíru Špidlovi. Při prezidentských volbách v roce 2003 pak byl jedním z poslanců ČSSD, kteří nepodpořili Miloše Zemana, což mu Miloš Zeman nikdy nezapomněl.

Mezi lety 1998 až 2010 byl členem městského zastupitelstva ve Slavkově u Brna.

Ministr financí (2002–2006)

Po parlamentních volbách byl 15. července 2002 jmenován ministrem financí ve Špidlově vládě, ve které od 30. října 2003 zastával také post místopředsedy vlády. Funkci ministra financí zastával i ve vládách Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, v jehož kabinetu se stal současně 1. místopředsedou vlády. Z doby po nástupu do funkce je znám jeho výrok o nereálnosti předvolebních slibů ČSSD: „Ty sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí.“ Na ministerstvu financí vytvořil poradní orgán složený z liberálních ekonomů, předchůdce pozdějšího NERVu. Spolu s Vladimírem Špidlou prosazoval podobnou úspornou politiku, kterou v následujících letech kritizovali (propouštění státních zaměstnanců, omezení podpory stavebního spoření a nemocenských dávek). Po nástupu Jiřího Paroubka měl podle týdeníku Respekt naopak přistoupit na výrazné zvýšení schodku a omezení svých dřívějších restrikcí.

V září 2003 jmenoval stranického kolegu Jaroslava Tvrdíka do čela Českých aerolinií bez výběrového řízení.

23. října 2003 nechal odvolat šéfa společnosti ČEZ Jaroslava Míla, který v rozporu se Sobotkovým doporučením podal přihlášku do tendru na koupi akcií Severočeských dolů, ve kterých měl ČEZ podíl 37 %.

V roce 2011 Nejvyšší soud rozhodl, že ministerstvo financí pod vedením Bohuslava Sobotky a později Vlastimila Tlustého poškodilo politickou stranu SNK-ED, které odmítalo proplatit státní příspěvek na činnost.

Řadě firem odpustil nedoplatky daně z příjmů. Podle Hospodářských novin není jasné, jaký byl motiv tohoto jednání. Společnosti Bekaert Petrovice, s.r.o., a Hasil, a.s., nejsou schopny uvést, proč jim daně byly odpuštěny. Společnost Lindab, s.r.o., se nevyjádřila. Dluhy byly také odpuštěny společnosti Zbrojovka Vsetín. Celkově Bohuslav Sobotka odpustil dluhy za 115 milionů korun.

Hospodaření státu

Za Sobotkova působení ve funkci ministra financí vznikly rozpočtové schodky v celkové výši 406,6 miliard Kč, v důsledku čehož se státní dluh více než zdvojnásobil. Výše veřejného dluhu v poměru k HDP se snížila z 28,6 % HDP na 28,3 % HDP v roce 2006, resp. 27,9 % HDP v roce 2007 (státní rozpočet na tento rok ještě Sobotka připravoval). Bohuslav Sobotka je tak jediným ministrem financí po roce 1989, za kterého se české veřejné reálné zadlužení snížilo, vládní výdaje však rostly nadále rekordním tempem.

V době jeho nástupu do funkce ministra financí v roce 2002 činil státní dluh 395,6 miliard Kč. Přestože po celé jeho funkční období zažívala ekonomika České republiky permanentní hospodářský růst (r. 2003 +3,6 %, r. 2004 +4,5 %, r. 2005 +6,3 %, r. 2006 +6,8 %), Sobotka zvýšil vládní výdaje jako žádný jiný polistopadový ministr financí (750 mld. v roce 2002, 809 mld. v roce 2003, 863 mld. v roce 2004, 923 mld. v roce 2005, 1021 mld. v roce 2006). V roce 2006 navzdory 6,8% růstu HDP české ekonomiky vytvořil do té doby rekordní deficit 111,3 mld. Kč. Na konci Sobotkova mandátu (v roce 2006) činil státní dluh 802,5 mld. Kč, což byl více než dvojnásobek státního dluhu nakumulovaného v období 1993–2002.

Privatizační projekty

Během Sobotkova působení ve funkci ministra financí došlo k privatizaci společnosti Unipetrol. Původní vítěz privatizace Andrej Babiš totiž odstoupil od smlouvy a zamýšlený převod odmítl dokončit. Z původních sedmi uchazečů postoupily do druhého kola tři firmy – PKN Orlen, MOL a Shell. Kazašská firma KazMunaiGaz, která podle privatizačního poradce vlády nabídla nejvyšší cenu, byla vyřazena. Sobotka rozhodnutí zdůvodnil strategickými a bezpečnostními zájmy České republiky. Ve druhém kole předložila PKN Orlen jako jediná nabídku v termínu a ve stanovené cenové relaci. Následně obvinil lobbista jedné z neúspěšných firem Jacek Spyra Jiřího Paroubka, Bohuslava Sobotku, Stanislava Grosse a Miroslava Kalouska z přijetí úplatku od podnikatele Andreje Babiše. Babiš měl zajistit ve vládě podporu pro PKN Orlen výměnou za zisk části podniku po dokončení privatizace. Sobotka i Babiš takové jednání popřeli, polská parlamentní komise naopak došla k závěru, že česká vláda jednala pod tlakem Babiše. Spyra byl později zatčen, když požadoval od Babiše úplatek za zastavení trestního stíhání proti jeho osobě, a odsouzen k podmíněnému trestu.

Proti obvinění z nevýhodného prodeje bytového fondu společnosti OKD společnosti Karbon Invest, která jej následně prodala firmě podnikatele Zdeňka Bakaly, se Sobotka hájí poukazem na znalecké posudky a zanesením předkupních práv nájemníků do smlouvy o prodeji.

Opoziční poslanec (2006–2011)

V roce 2006 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na kandidátce ČSSD za Jihomoravský kraj.

Mimo jiné i z peněz určených pro poslanecké náhrady ušetřil 5 milionů korun, které následně použil ke koupi luxusního bytu za 7 milionů korun. Bohuslav Sobotka odmítá, že by náhrady zneužil. Náhrady přitom mají sloužit jako uhrazení nákladů za odborné studie, dopravu nebo bydlení, vypláceny mu však byly dohromady s platem.

Předseda ČSSD (2011–2017)

Dne 18. března 2011 na sjezdu v Brně byl zvolen předsedou ČSSD. Při volbě získal 304 hlasů, čímž porazil protikandidáta Michala Haška o 19 delegátských hlasů a stal se tak lídrem opozice vůči vládě Petra Nečase.

Podle Respektu ve straně nejprve prosazoval vize levicových intelektuálů z okruhu Jiřího Pehe a Centra pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii (CESTA), později však pod tlakem stoupenců Michala Haška a Miloše Zemana kontakty přerušil.

V době před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka nejdříve nesouhlasil s její podporou, ale následně se podřídil většinovému názoru svého klubu a prosadil její podporu všemi sociálnědemokratickými poslanci.

Dne 14. června 2017 po jednání politického grémia strany oznámil, že ke dni 15. června 2017 opustí funkci předsedy ČSSD. Novým předsedou strany se od 15. června 2017 stal statutární místopředseda strany Milan Chovanec. Současně Sobotka navrhl grémiu do role volebního lídra pro parlamentní volby 2017 a kandidáta ČSSD na premiéra místopředsedu strany Lubomíra Zaorálka. Po opuštění postu předsedy, výrazné ztrátě voličů ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 se Bohuslav Sobotka stáhnul do ústraní, přičemž nebyl přítomen ani na 40. sjezdu ČSSD při volbě nového předsedy strany 18. února 2018.

Premiér (2014–2017)

Podrobnější informace naleznete v článku Vláda Bohuslava Sobotky.

Sobotka s premiéry zemí Visegrádské skupiny a tehdejší prezidentkou Jižní Koreje Pak Kun-hje, 3. prosince 2015

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval Sobotka jako lídr ČSSD v Jihomoravském kraji. Strana pod jeho vedením získala 20,45 % hlasů, tedy ještě méně než při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 (22 %).

Prezident Miloš Zeman se po volbách dne 26. října 2013 setkal na zámku Lány s částí vedení ČSSD, a sice s Haškem, Tejcem, Škromachem, Chovancem a Zimolou, přitom nebyl přizván řádně zvolený a úřadující předseda strany Bohuslav Sobotka. Výkonný výbor ČSSD pak jednal v Lidovém domě o výzvě k odstoupení Sobotky z čela ČSSD. Hašek i další účastníci několikrát v médiích popřeli, že by se schůzka vůbec konala, i když její účastník Chovanec médiím svou účast potvrdil. Až tam prý zjistil, že schůzku dohodli Hašek a společníci. Hašek, Tejc, Škromach a Zimola nakonec pod mediálním tlakem schůzku potvrdili a posléze rezignovali na stranické funkce. Zeman poté prohlásil, že považuje za komické utajovat jakoukoli schůzku a současně odmítl názor, že by šlo o pokus o převrat ve vedení ČSSD. V následujících dnech pověřil Zeman Sobotku sestavením nové české vlády. Dne 17. ledna 2014 jej jmenoval předsedou vlády České republiky. Do této funkce byl jmenován až 83 dnů po volbách, což je v historii ČR nejdelší doba mezi volbami a jmenováním premiéra.

Na 38. sjezdu ČSSD byl v březnu 2015 již po třetí zvolen předsedou strany. Získal 606 hlasů od 713 delegátů (tj. 85 %).

Dne 23. prosince 2015 byl napaden Sobotkův účet na Twitteru. Dne 5. ledna 2016 se objevila a následně potvrdila zpráva, že se hackeři internetového portálu White Media dostali do premiérovy soukromé emailové schránky. Část jeho korespondence byla zveřejněna. Premiér se k celé věci odmítl s ohledem na policejní vyšetřování vyjádřit.

Od 1. března do 4. dubna 2017 byl po odvolání Jana Mládka pověřen prezidentem Milošem Zemanem řízením Ministerstva průmyslu a obchodu. Dne 10. března 2017 byl na 39. sjezdu ČSSD v Brně již po čtvrté zvolen předsedou strany. Hlas mu dalo 460 delegátů, proti jich bylo 201 (dostal tak 67 % platných hlasů).

Dlouhodobě se spekuluje o vlivu pražského advokáta Radka Pokorného na Bohuslava Sobotku, se kterým se Sobotka zná od studií na gymnáziu v Bučovicích.

Prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem Andreje Babiše a po jmenování jeho první vlády dne 13. prosince 2017 skončila Sobotkova vláda svoje funkční období.

Poslanec (od 2017)

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ČSSD v Jihomoravském kraji. Získal 7 272 preferenčních hlasů a obhájil tak mandát poslance. ČSSD však ve volbách utrpěla celkově velké ztráty. Získala pouze 7,2 % odevzdaných hlasů a 15 poslaneckých mandátů z 200 a neobhájila tedy pozici vedoucí vládní strany.

V březnu 2018 přinesl deník Právo informaci, že rezignuje na mandát poslance. Následně tuto informaci sám potvrdil s tím, že ze Sněmovny odejde ke konci března 2018 a nadále bude členem ČSSD. Zároveň oznámil, že bude v připravovaném stranickém referendu hlasovat proti vznikající menšinové vládě hnutí ANO 2011 a ČSSD, kterou by tolerovala KSČM.

Rodina

Od roku 2003 byl ženatý, s manželkou Olgou má syny Davida (2003) a Martina (2009). Dne 8. června 2017, v průběhu Sobotkova vládního předsednictví, vydali s manželkou společné prohlášení o odluce. Rozvod proběhl v září 2018. Po Mirku Topolánkovi, Jiřím Paroubkovi a Petru Nečasovi se tak stal dalším premiérem, jehož manželství tlak vrcholné politiky neuneslo.

Jeho o rok a půl mladší sestra Marcela Sobotková je televizní dramaturgyně a reportérka (např. v pořadu TV Prima Očima Josefa Klímy nebo dříve Na vlastní oči na TV Nova).

Politické postoje

Sobotka odmítl povinné uprchlické kvóty týkající se rozmístění žadatelů o azyl mezi členské státy EU. V roce 2016 uvedl, že „není možné uplatňovat přístup, který v loňském roce uplatnilo Německo, kdy bez jakékoliv kontroly umožnilo příliv obrovského množství lidí.“

Německo je podle Sobotky náš „strategický partner“, se kterým spolupracujeme v rámci EU i NATO. K otázce nuceného vysídlení sudetských Němců z Československa Sobotka prohlásil, že „nevidí důvod pro jakékoliv zpochybňování Benešových dekretů a pro jakékoliv otevírání této otázky.“

V rozhovoru pro Právo v prosinci 2016 Sobotka uvedl, že by velkým firmám podnikajícím v ČR zvýšil daně, protože poté co si na pravicových vládách vylobbovaly nižší daně, zaměstnancům platy nezvyšují, ale „vyvádí obrovské prostředky do zahraničí, ročně 200 až 300 miliard.“

V červnu 2017 Sobotka prohlásil, že migrační trasa z Libye do Evropy byla otevřena svržením Muammara Kaddáfího během vojenské intervence NATO v Libyi v roce 2011. Podle Sobotky „se jednoznačně ukazuje, že zhroucení libyjského režimu, na kterém se aktivně podílela i celá řada evropských zemí, ve skutečnosti otevřelo tuto migrační trasu, která aktuálně působí Evropě největší problémy.“

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Sobotka na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Sobotka
• Osobní stránka
• Blog Bohuslava Sobotky na Aktuálně.cz
• Bohuslav Sobotka na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• Bohuslav Sobotka v pořadu Impulsy Václava Moravce

Autoritní data	NKC: jo2002140308 GND: 1107971586 ISNI: 0000 0000 5701 9096 LCCN: n2018061057 VIAF: 84142992 WorldCat Identities: lccn-n2018061057

Portály: Politika