Bohumil Spáčil

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohumil Spáčil SJ
Narození25. dubna 1875
Vémyslice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. prosince 1950 (ve věku 75 let)
Osek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehrad
Národnostčeská
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Znám jako
Tovaryšstvo Ježíšovo
Tovaryšstvo Ježíšovo
Člen řádu Tovaryšstva Ježíšova – Jezuité
Nábož. vyznánířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Spáčil (25. dubna 1875, Vémyslice[1] – 5. prosince 1950, Osek) byl římskokatolický kněz, který byl v letech 1938–1945 provinciálem České provincie Tovaryšstva Ježíšova.

Život[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Spáčil se narodil ve vsi Vémyslice poblíž Moravského Krumlova. Klasické gymnázium vystudoval v Třebíči. Po maturitě vstoupil do kněžského semináře v Brně, ale už od druhého ročníku byl poslán na Gregorianu do Říma, kde studoval filozofii a teologii. V roce 1901 pak byl v Římě vysvěcen na kněze. Poté se vrátil do brněnské diecéze, kde byl nejprve kaplanem a pak profesorem náboženství a zároveň prefektem chlapeckého semináře. V září 1905 mu diecéze umožnila vstup do noviciátu Tovaryšstva.[2]

Noviciát zahájil na Velehradě, pokračoval v Linci. Od roku 1907 začal učit – nejprve byl docentem filosofie a fundamentální teologie v Klagenfurtu, poté v letech 1910–1918 přednášel fundamentální teologii v Innsbrucku. Následně odešel do Říma na Papežský orientální ústav, kde téměř 20 let vyučoval srovnávací věrouku. V roce 1937 se vrátil do Čech ke kolegiu u sv. Ignáci v Praze. V listopadu 1938 byl jmenován provinciálem České provincie, kterou řídil sedm let. V závěru svého působení nebyl již úplně zdráv, proto jej v úřadě zastupovali viceprovinciálové i tehdejší superior pražské rezidence Antonín Zgarbík.[2]

Po skončení v úřadě zůstal jako spirituál domu u sv. Ignáce. V září 1947 se přesunul s pražským Arcibiskupským gymnáziem do Bohosudova. V roce 1950 zde byl zatčen a internován. Brzy se dále stěhoval do internačního tábora pro řeholníky v klášteře v Oseku, kde ještě v závěru téhož roku zemřel. Jeho tělo bylo převezeno do Prahy, byl pohřben na Vyšehradě[3].[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Bomumil Spáčil psal v latině i češtině, překládal z italštiny, přispíval do časopisů.

  • Mistr je tu a volá tě, Velehrad 1919
  • Chceš býti dokonalý?, překlad z italštiny, Praha 1923[4] [5]
  • Jesuité, Praha 1923[4] [6]
  • Mám se Bohu zasvětiti v řeholi?, překlad z italštiny, nákladem vlastním 1925
  • Pravoslavná theologie a možnost unie s východními církvemi, in Časopis katolického duchovenstva, Praha 1925
  • Učení M. Jana Husi. Poznámky ke spisu Vl. Kybala: „Učení M. Jana Husi“, Občanská tiskárna, Brno 1930
  • Život Krista Pána podle čtyř evangelií (Rozjímání pro kněze – 5 svazků), Praha 1930–1932 [7] [8] [9]
  • Ze života přátel Krista Pána (Rozjímání pro kněze ze života světců – vzorů kněží), Praha 1933[4] [10]
  • Psallite Regi nostro, Olomouc 1948. Vydány dva svazky[4]; byl hotov i třetí, který je však ztracen – byl v tisku v r. 1950 v době likvidace řádů. [11] [12] [13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Vémyslice
  2. ↑ a b c PAVLÍK, Jan. Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v Moravském Slezsku od roku 1814. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma s.r.o., 2011. ISBN 978-80-7412-067-1. 
  3. ↑ hrob Bohumila Spáčila na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-05. 
  4. ↑ a b c d Díla Bohumila Spáčila na ndk.cz Dostupné online
  5. ↑ SPÁČIL, Bohumil. Chceš býti dokonalý? [online]. Praha: vl. nakld., 1923 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ SPÁČIL, Bohumil. Jesuité [online]. Praha: Sekretariát Mariánských družin, 1923 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ SPÁČIL, Bohumil. Život Krista Pána podle čtyř evangeli II. [online]. Praha: Gustav Francl, 1930 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ SPÁČIL, Bohumil. Život Krista Pána podle čtyř evangelií IV. [online]. Praha: Gustav Francl, 1931 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ SPÁČIL, Bohumil. Život Krista Pána podle čtyř evangelií [online]. Praha: Gustav Francl, 1932 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ SPÁČIL, Bohumil. Ze života přátel Krista Pána: náčrty rozjímání pro kněze ze života světců-vzorů kněží [online]. Praha: Gustav Francl, 1933 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ SPÁČIL, Bohumil. Psallite regi nostro, I. [online]. Olomouc: Velehrad, nakladatelství dobré knihy, 1941 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ SPÁČIL, Bohumil. Psallite regi nostro, II. [online]. Olomouc: Velehrad, nakladatelství dobré knihy, 1948 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ SPÁČIL, Bohumil. Psallite regi nostro, II. [online]. Olomouc: Velehrad, nakladatelství dobré knihy, 1948 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PITRUN, Bernard – je autorem obšírné práce o B. Spáčilovi, text v archivu České provincie
  • BENÍČEK, J.: P. Bohumil Spáčil, S.I. (licenciátní práce), Pontificio instituto orientale, Řím 1993

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Provinciál české provincie Tovaryšstva Ježíšova
Předchůdce:
Bruno Restel 		1938–1945
Bohumil Spáčil 		Nástupce:
František Šilhan
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohumil_Spáčil&oldid=23393672“