Bohumil Bondy

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohumil Bondy
Bohumil Bondy r. 1882 (kreslil Jan Vilímek)
Bohumil Bondy r. 1882 (kreslil Jan Vilímek)
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1883 – 1895
Volební obvodPraha, Staré Město (1883–1889)
Praha (1889–1895)
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str. (staročeši)
Narození15. listopadu 1832
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. března 1907 (ve věku 74 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníNový židovský hřbitov na Olšanech
DětiLeon Bondy
CommonsBohumil Bondy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumil Bondy, též Gottlieb Bondy, nebo Gottlieb Lazar Bondy (15. listopadu 1832 Praha[1] – 15. března 1907 Praha[2][3][4]), uváděný i jako Bohumil Lazar Bondy,[5] byl rakouský a český podnikatel a politik židovského původu a české národnosti, na konci 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z pražské, původně německé židovské rodiny, narodil se jako třetí ze čtyř dětí Lazara Gabriela Bondyho (* 1800) a jeho ženy Judith, rozené Reachové (* 1799). Měl starší bratry Emanuela Salamona a Franze a mladší sestru Rosalii.[6][7] Veřejně a politicky se angažoval v českožidovském hnutí (proud uvnitř židovské komunity, který prosazoval identifikaci židů s českým národním hnutím). Roku 1859 převzal po otci Lazarovi Bondym železářský velkoobchod, který dále rozvinul v železářskou a hutní továrnu, kterou po něm převzal a ještě rozšířil syn Leon. Bohumilův vzdálený příbuzný Filip Bondy byl první pražský rabín, hlásící se k českému živlu.

Firma[editovat | editovat zdroj]

Firma a její sklady byly od roku 1869 budovány v novém komplexu staveb čp. 392/VII v Holešovicích – Bubnech, v přímé návaznosti na železniční nádraží. Továrna vyráběla kované části strojů, hřídele, traverzy, háky na jeřáby, strojní díly, pohonné mechanismy, vagónové háky, telegrafní dráty, taženou tyčovinu, ploty, nýty a elektricky svařované řetězy. Podnik vyvážel i do zahraničí, zejména do Bosny. Roku 1886 Bohumil předal vedení továrny synovi Leonovi.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1857 se ve Vídni oženil s pražskou rodačkou Simonettou Wienerovou, s níž měl syny Ottu a Leona.[8] V letech 1869 až 1874 rodina bydlela v novoměstském domě Na Poříčí čp. 1050/II, vlastnila i přilehlé, později Leonem přestavěné domy. Roku 1874 se přestěhovala do domu U černé růže čp. 853/II,[9] v němž pro ni Josef Fanta navrhl adaptaci interiérů v novorenesančním stylu.

Podpora průmyslu, řemesel a umění[editovat | editovat zdroj]

Bondy byl dlouholetým členem a v letech 1884–1888 i prezidentem pražské Obchodní a živnostenské komory, kde se podílel na posilování českého elementu, který nakonec v komoře převážil. Organizačně a finančně se podílel na vzniku Uměleckoprůmyslového musea v Praze, kterému také věnoval množství uměleckých předmětů ze své sbírky.[10] Sbíral převážně kovolitecké a jiné uměleckořemeslné výrobky, jádro sbírky zdědili jeho synové, ve sbírání pokračoval syn Léon.

Patřil k organizátorům Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891 (roku 1887 navrhl konání výstavy a ustavil komisi pro stavbu stálé výstavní budovy v Praze).[3][11]

Politika[editovat | editovat zdroj]

V 80. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v roce 1883 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Praha-Staré Město) do Českého zemského sněmu.[12] Mandát obhájil za týž obvod v řádných zemských volbách v roce 1889, nyní za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod Praha).[13] Patřil k Národní straně (staročeské).[14]

Zabýval se též bádáním o dějinách Židů v českých zemích. Ve spolupráci s archivářem Františkem Dvorským vydal knihu archivních pramenů K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 906-1620.[15][3]

Úmrtí a hrob[editovat | editovat zdroj]

Zemřel v březnu 1907 v Praze[4] a byl zde pohřben v nové rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově, jejíž architektonický návrh vytvořil architekt Josef Fanta. Firmu převzali jeho synové Otto a Leon. Roku 1918 ji sloučili s dalšími průmyslovými podniky do železářské akciové společnosti Ferra.[11]

Rodinná hrobka Bondyů na Novém židovském hřbitově v Praze, autor Josef Fanta.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-23. 
  2. ↑ Národní archiv, Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, matrika zemřelých v Praze 1907, inv. č. 2803, s. 151
  3. ↑ a b c BONDY Bohumil (15. 11. 1832 Praha, + 15. 3. 1907) – český průmyslník [online]. libri.cz [cit. 2013-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. 
  4. ↑ a b Bohumil Bondy. Národní listy. Březen 1907, roč. 47, čís. 75, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ Db. Bohumil Karel Bondy. Světozor. Březen 1882, roč. 16, čís. 40, s. 478. Dostupné online. 
  6. ↑ [1] Archiv hl.m.Prahy, Pobytová přihláška rodiny
  7. ↑ Národní archiv ČR, Policejní přihláška rodiny
  8. ↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu
  9. ↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského policejního ředitelství
  10. ↑ Dana Stehlíková, Kabinety umění a kuriozit, šest století sběratelství uměleckého řemesla, katalog výstavy ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea, Správa Pražského hradu Praha 1995
  11. ↑ a b Bohumil Bondy: Iron Man z Holešovic [online]. e15.cz [cit. 2013-09-25]. Dostupné v archivu. 
  12. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/003schuz/s003001.htm
  13. ↑ Národní listy 10. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307773&picp=&idpi=11407096
  14. ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  15. ↑ dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohumil_Bondy&oldid=23836551“