Bohouškovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - sídlo Bohouškovice je malá vesnice, část městyse Křemže v okrese Český Krumlov. Nachází se asi 2 km na sever od Křemže. Je zde evidováno 18 adres.[1] Trvale zde žije 17 obyvatel.[2]

Bohouškovice leží v katastrálním území Křemže o výměře 22,01 km2.

Mineralogická lokalita

Bohouškovice patří k nejzajímavějším mineralogickým lokalitám v jižních Čechách. Zdejší nerosty vznikly převážně rozkladem hadců.

Opály a produkty jejich rozkladu

kora hyalitu (Bohouškovice)
leštěný černý opál s modrým chalcedonem (Bohouškovice)
mnohobarevný opál zbarvený sloučeninami železa, manganu a snad chromu (Bohouškovice)
kusový hyalit (Bohouškovice)

Opály lze najít prakticky na všech polích směrem dolů od vsi. Mimo obecný opál tu můžeme najít kusově mléčný opál, méně často hyalit - buďto jako rosolovité povlaky, nebo vzácněji kusový. Ostatní odrůdy vznikly příměstí dalších látek. Tzv. mechové opály jsou prostoupené wadovými sraženinami (směs oxidů a hydroxidů manganu) a mohou vycházet jak z mléčného opálu, vzácně z hyalitu, často z nevýrazně zabarveného opálu obecného. Oxidy a hydroxidy železa způsobují zabarvení žlutavé, červené až hnědé, přičemž průsvitné až průhledné opály těchto barev bývají označované jako ohnivé, opakní jako voskové.

Místním specifikem jsou zelené opály (někdy zvané jako prasopál), které vznikly proniknutím vodnatých křemičitanů niklu. Odstíny jsou od světlé, jablečné až po modrozelenou. V menší míře se lze setkat s opály namodralými či nafialovělými, které obarvily zřejmě sloučeniny manganu. Pokud je jejich koncentrace vysoká, vzniká (zvlášť v kombinaci s obsahem sloučenin železa) černý opál. Žlutavé zabarvení může být způsobeno i přítomností oxidu chromu.

Částečnou dehydratací opálu vznikají tzv. hydrofány, které ztrátou vody ztrácejí i lesk a barvy. Vodu jsou schopné opětovně nasát, ale na vzduchu ji znovu ztrácejí a blednou. Dalším produktem vzniku opálů jsou siliciofity, které vytvářejí kory, někdy s mikroskopickými krystalky křišťálu. Také se můžeme setkat s chalcedonem, čistým i zabarveným, případně rezavohnědou směsí opálu, chalcedonu a limonitu, která bývá někdy nazývána opáljaspis. Podobného charakteru jsou zelenavé hlízy, které však obarvily niklové sole. Bývají nazývány jako chryzopras, ale oproti známým polským chrazoprasům se liší - mají variabilnější barvu (od žlutozelené po modrozelenou) i strukturu, která někdy připomíná až rohovec.

Ostatní nerosty

Mimo opálů se na polích vyskytuje různobarevný křemen s rozptýlenými šupinkami slídy (aventurín), biotit, bronzit, diopsid, dialag, chlority, limonit (často ve směsi s opálem), magnezit, omfacit, wad (jako povlaky, výplně puklin nebo dendrity v opálech), rohovce, chryzotilový azbest a ortoklas.[3]

Pamětihodnosti

  • Boží muka

Reference

  1. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  2. Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
  3. OSWALD, Jan. Jihočeské nerosty a jejich naleziště. České Budějovice: krajské nakladatelství v Českých Budějovicích, 1959. 144 s. S. 27, 33, 66. 

Externí odkazy