Boháč a Lazar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Viz též: Lazar z Betánie.

Podobenství o boháči a Lazarovi patří k nejznámějším Ježíšovým podobenstvím, přestože jej uvádí pouze Evangelium podle Lukáše (Lk 16, 19-31, (Kral, ČEP)).

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Ježíšovo vyprávění autor evengelia zaznamenal takto:

19. Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně. 20. A byl jeden žebrák, jménem Lazar, kterýž ležel u vrat jeho vředovitý, 21. Žádaje nasycen býti těmi drobty, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho. 22. I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest. 23. Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. 24. I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni. 25. I řekl Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se těší, ale ty se mučíš. 26. A nad to nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani od onud k nám přejíti. 27. I řekl: Ale prosím tebe, otče, abys ho poslal do domu otce mého. 28. Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk. 29. I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a proroky, nechť jich poslouchají. 30. A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel s nim, budou pokání činiti. 31. I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.

– Lk 16:19–31, Bible kralická


Podobenství o boháči a Lazarovi je možná součástí „proslovu“ k farizeům, v kap. 15-16. Lůna Abrahamova je místa potěchy,[1] pojem z doby Druhého chrámu.[2] Slovo Peklo je v řečtině Hádés (Αδης, podzemní svět) není Geenna (Γεεννα, oheň v údolí Hinóm).[3] Někteří autoři identifikovat boháč jako Kaifáš.[4][5][6]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Kaufmann Kohler ABRAHAM'S BOSOM Židovská encyklopedie 1914
  2. Lightfoot, John Horae Hebraicae et Talmudicae 1671
  3. Slámečka, Vladimír. Úvod do teologie Praha : Vydavatelství ČVUT, 2002
  4. Sepp J.N. Thaten und Lehren Jesu. 1844
  5. Drioux C-J. Bible Populaire 1864
  6. Whittaker H.A. Studies in the Gospels, 1996