Bogd úl
| Bogd úl Богд уул |
|
|---|---|
| Nejvyšší bod | Cecégün úl (2257 m n. m.) |
| Délka | {{{délka}}} km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | {{{rozloha}}} km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | |
| Sousední jednotky | |
| Podřazené jednotky | |
| Světadíl | Asie |
| Státy |  Mongolsko |
| Horniny | |
| Poznámka | |
| Povodí | Túl |
Bogd úl (mongolsky Богд уул) je horský masiv na jih od hlavního města Státu Mongolsko, Ulánbátaru, na levém břehu řeky Túl. Nachází se v Centrálním ajmagu kde zaujímá rozlohu 40,8 km². Nejvyšší horou je 2257 metrů vysoký Cecégün úl.
[editovat] Příroda
Polovinu rozlohy Bogd úlu tvoří lesy. Zbytek tvoří plochy s keřovými porosty, horské stráně, louky a pastviny. Jde o nejjižnější hranici lesa v Mongolsku. Žije zde více než 40 druhů savců a desítky druhů ptáků. Roste zde více než 260 druhů rostlin.
[editovat] Historie
Bogd úl byl chráněn již ve 13. století a roku 1778 byl výnosem mandžuského císaře vyhlášen Hlavní posvátnou horou (Bogd chán úl) čtyř chalchských provincií Vnějšího Mongolska. Ve dvacátých letech 20. století zde čínská vojska v klášteře Mandzširyn chijd držela v zajetí Bogdgegéna - hlavu Vnějšího Mongolska. Bogdgegén byl osvobozen oddíly bělogvardějského dobrodruha barona Ungern von Sternberga. Po vzniku Mongolské lidové republiky byl status chráněného území potvrzen, svatyně na Cecégün úlu a klášter Mandzširyn chijd však byly vypáleny.
