Bogatynia
| Bogatynia | |
|---|---|
 Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Bogatyni | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°54′ s. š., 14°57′ v. d. |
| Nadmořská výška | 250 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Polsko |
| vojvodství |  Dolnoslezské |
| okres | Zgorzelec |
| gmina | Bogatynia |
  Bogatynia | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 59,92 km² |
| Počet obyvatel | 18 385 |
| Hustota zalidnění | 306,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Andrzej Grzmielewicz |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. Daszyńskiego 1 59-920 Bogatynia |
| PSČ | 59-920 nebo 59-916 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bogatynia (česky Rychnov,[zdroj?] po roce 1947 také Bogatyně, německy Reichenau, bývalé Reichenau in Sachsen) je město v Polsku v Dolnoslezském vojvodství v Powiatu Zgorzeleckém ve gmině Bogatynia, poblíž trojstyku hranic s Českem a s Německem v Žitavsko-zhořelecké pánvi. Leží 27 km na jih od Zhořelce a 147 km jihozápadně od Vratislavi, hlavního města Dolnoslezského vojvodství. Protéká jí potok Miedzianka. Dále se nachází v polské části Horní Lužice. Jihozápadní výběžek Polska se nazývá Worek Turoszowski.[1] Bogatynia je jedním z nejbohatších měst v Polsku,[2] na jejím území se nachází hnědouhelný důl Turów a stejnojmenná elektrárna, které dohromady zaměstnávají přibližně 5,5 tisíce lidí. Město se nachází v Euroregionu Nisa.
Název
Bogatynia byla založena ve třináctém století jako lužická osada Richnow.[3] Později měla jméno Reichenau (německy Reichenau; reiche - bohatý, die Aue - louka). V roce 1945 na počátku polské správy se používál název Rychwałd (do 5. března 1947), ale nakonec byl přijat název Bogatynia.[4] V roce 1973 byla Bogatynia sloučena s Turoszówem.[3]
Historie
První informace o Bogatynii jsou z roku 1262[3] a do sedmnáctého století byla součástí Českého království.
Středověká vesnice se rozvinula díky výhodné poloze na obchodní cestě mezi bohatými městy Drážďany, sídlem Míšenského markrabství a Svídnicí ve Slezsku. V roce 1430 byla zcela zničena husitskými vojsky.[5]
Osada byla majetkem České koruny, po Pražském míru a dohodou mezi českým králem Habsburkem Ferdinandem II. a saským vévodou v roce 1635. Saské kurfiřtství převzalo Lužici i s Bogatyniou. V té době byla osada byla kondominiem kláštera cisterciánek v Marienthalu a města Žitavy. V letech 1697 až 1706 a 1709 až 1763 byla Bogatynia součástí personální polsko-saské unie.
.jpg)
Pod patronátem kláštera následoval v Bogatynii rozvoj řemesel. Počátkem novověku obec zbohatla díky rozvoji tkalcovství, začala ohrožovat konkurenci v Žitavě. V roce 1627 tkalcovštví mistři ze sousední Žitavy, s odkazem na šestnácté privilegium zničili tkalcovské dílny v Bogatynii a odvezli suroviny potřebé ke tkaní. V osmnáctém století se Bogatynia díky rozvoji tkalcovství v chalupách stala prosperujícím obcí, o čemž historické roubené domy zničené při povodni v roce 2010.
Od poloviny devatenáctého století až do konce druhé světové války spadala Reichenau Bogatynia administrativně pod saskou Žitavu. Rozvinul se zde lehký průmysl (výroba vína, lihovin a konzerv) a těžba hnědého uhlí, a město se stalo správním centrem okolních obcí.
V roce byl 1856 Bogatynii zřízen královský saský soud. V roce 1884 byla zprovozněna úzkorozchodná železnice ze Žitavy do Bogatynie, která byla v roce 1900 prodloužena do českých Heřmanic, zde pokračovala do Frýdlantu, kde navazovala na železnici z Liberce do Zawidówa. Trať byla po roce 1945 zrušena.[6]
Od roku 1871 byla Bogatynia součástí nově vzniklé Německé říše.
V roce 1904 byly sloučeny obce „Reichenau-Klösterlicher Anteil“ a „Reichenau-Zittauer Anteil“ do obce Reichenau in Sachsen.
Během posledních dnů druhé světové války, 22. dubna 1945 provedla sovětská letadla nálet na Bogatyniu. Tento útok si vyžádal dva mrtvé a mnoho raněných, bomby zasáhly i úzkorozchodnou dráhu a nádraží.[7]
V roce 1945 bylo město připojeno k Polsku a původní obyvatelstvo, včetně utečenců z východních území, bylo vysídleno do Německa.[8]
Území okolo Bogatynie je jediným polským územím na východ od linie Odra-Nisa, které bylo v před rokem 1945 saské, a nikdy nebylo součástí Pruska (např. Slezsko, Pomořansko, Východní Braniborsko či Východní Prusko). Saské území na východ od Nisy představovalo přibližně 40 procent bývalého okresu Žitava.
Dne 8. srpna 1960 byla do Bogatynii zprovozněna trať o normálním rozchodu z polské stanice Mikułowa a bylo otevřeno nádraží. Dne 2. dubna 2000 byl na trati zastaven provoz.[9]
Během letních povodní v 8. srpna 2010 utrpělo město velké škody, kdy· se z břehů vylily přítoky Lužické Nisy.[10] Bylo poškozeno 600 budov, z toho 277 podstávkových domů, které mají velkou kulturní hodnotu, ale jen u několika z nich bylo rozhodnuto o demolici.[11]
Přírodní poměry
Bogatynia leží v Turoszowské kotlině, v tektonickém poklesu s bohatými ložisky hnědého uhlí, který je ohraničena na jihu Hraničním vrchem o nadmořské výšce 616 metrů, který leží v Jizerských horách. Na severní straně je ohraničena Dzialoszynskou vyvýšeninou o nejvyšším bodě 340 metrů nad hladinou moře. Nejnižším bodem je uměle vytvořené dno hnědouhelného dolu Turów, které se nachází přibližně 20 metrů nad hladinou moře.[12] Na sever od města se nachází výsypka dolu Turów, výška hald je 450 metrů nad hladinou moře. Výsypky ovlivňují lokální klima.[13] Hnědouhelný důl Turow má být prohlouben o 60 až 80 metrů a nejnižší bod má být 30 metrů pod hladinou moře.[14]
Město se rozkládá podél potoka Miedzianka, který přitéká z Čech, kde má jméno Oleška. V Bogatynii se do Miedzianky vlévá menší potok Jasnića a další menší potok Czerwienica. V jižní části města je do Miedzianky vlévá potok Wądolno.
Po ukončení těžby po roce 2045 v dole Turów má proběhnout rekultivace a vzniknout umělé jezero.[15]
Území
Město se skládá z městských částí: Markocice, Trzciniec, Turoszów, Turoszów-Wieś, Zatonie a Zatonie-Kolonia. V letech 1975-1998 se město administrativně patřilo do vojvodství Jelenia Gora. Na území obce je šest hraničních přechodů: tři na polsko-české hranici a tři na polsko-německé hranici. Bogatynia je členem dobrovolného sdružení měst - „Malý trojúhleník“ Žitava - Hrádek nad Nisou - Bogatynia.[16] Česká vláda chce ve Frýdlantském výběžku, který sousedí s Bogatyniou vrátit Polsku území, které si Polsko nárokuje Smlouvou o česko-polském vyrovnání z roku 1958 a který vznikl sporem o Těšínsko. Liberecký kraj byl měl přijít o 49 hektarů území.[17][18] [19] Panují obavy, že na navráceném úzrmí chce Polsko rozšířit výsypku dolu Turów, a tím dojde ke přiblížení výsypky k českým obcím a zhoršení životního prostředí.[20]
Demografie
V roce 2015 měla Bogatynia 18 299 obyvatel.[21] Po vysídleném původním německém obyvatelstvu po roce 1945 přišli do Bogatynie obyvatelé z dřívějšího východního Polska - z okoli Lvova, Tarnopole a Stanislavova.[22][23]
Kultura a pamětihodnosti
K nejvýznamnějším architektonickým památkám Bogatynie patří novogotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, postavený v letech 1863-1868 řádem cisterciánek jako klášterní kostel s hřbitovem, márnicí a farou. Jeho největší hodnotou je historický portál pocházející z dřívějšího chrámu.[11][24] Dalším kostelem je původně evangelický, nyní římskokatolický kostel svatého Petra a Pavla ze 17. století [25] a kostel svaté Maří Madgalény ze 16. století.[26] Dalším kostelem v Bogatynii je římskokatolický kostel svatého Maxmiliána Marii Kolbeho,[27]
V Bogatynii je 130 udržovaných podstávkých domů, což je třetina z celkového počtu v Polsku.[28] Zajímavé podstávkové domy jsou domy v ulici Waryńskiego 17,[29] 18,[30] 24,[31] a 30.[32] Dalším zajímavým podstávkovým domem ke lidový dům v Markocicích, ve kterém je multifunkční centrum Trojzemí.
Hospodářství a infrastruktura
Poblíž Turoszowa se nachází elektrárna Turów. bylo uvedena do provozu v roce 1962 a v okamžiku zprovoznění byla největší elektrárnou spalující hnědé uhlí v Evropě. V roce 2016 měla devět energetických bloků o celkovém výkonu 2 106 MW, tři bloky (1,2,3) o výkonu 235 MW a další tři bloky (4,5,6) o výkonu 260 MW.[33] Je třetí největší elektrárnou v Polsku, spalující hnědé uhlí a podílí se 8,3 procenty na celkové výrobě elektřiny v Polsku. V letech 1995 až 2005 proběhla modernizace zařízení elektrárny, která stála 1,6 miliard USD, z toho 30% pocházelo z vlastních zdrojů elektrárny.[34] Má šest chladících věží a dva komíny o výšce 150 metrů. Elektrárna zaměstnává přibližně 1800 osob a byla postavena v letech 1961 až 1971. Bloky elektrárny prošly modernizací a oxidy síry se podařilo snížit na osminu, poklesly i oxidy dusíky a prašnost.[34] Od července 2009 je v elektrárně Turów v provozu systém zařízení ke spoluspalování biomasy lesního původu (štěpky), zemědělského původu (sláma) původu a biomasy z energetického pěstování (energetická vrba), v množství do 180 tisíc tun ročně.[34][35] V roce 2013 byla elekrárna 19. největším znečisťovatem ovzduší v Evropské unii. [36][37]
Uhlím elektrárnu zásobuje hněhouhlený důl Turów, který leží mezi Sieniawkou ( (německy Kleinschönau), počeštěle Šeňavka) a Bogatyniou. Roční těžba dolu je 12 miliónů tun hnědého uhlí a odhadované zásoby jsou 373 miliónů tun hnědého uhlí.[38] Důl má rozlohu 28 čtverečních kilometrů a hloubku 225 metrů. V dole pracuje 12 obrovských korečkových rypadel (např. polské rypadlo KWK-1500s s výkonem 4200 m³/h) a 4 zakladače (např. zakladač ZGOT-11500 s výkonem 11500 m³/h). Celková délka pásových zařízení činí 79 km.[38] Kromě uhlí se v dole těží i kamenivo, hlíny a jíly pro keramický a chemický průmysl.
Díky hnědouhelnému dolu důl Turów byly zlikvidovány obce Gościszów, Pasternik, Biedrzychowice Górne, Strzegomice a Wigancice Żytawskie. Částečně byly strženy obce Turoszów, Zatonie, Opolno Zdrój a část Bogatynie.
Důl se má rozšířit až na vzdálenost 300 metrů k nejbližšímu českému obydlenému místu, obci Uhelná.[39][40] Důl v obcích na území České republiky na Liberecku snižuje hladinu spodní vody, náprava si na české straně vyžádá mnohamiliardové investice.[41][42] Na německém území důl sahá až k Nise, a okolních obcích se díky dolu v domech vyskytují trhliny. [43] V dole by měla probíhat těžba do roku 2044.[44] Firma Citronex provozuje u elekrárny Turów obří skleníky na rajčata, které využívají odpadní teplo elektrárny a které jsou velkým zdrojem světelného znečištění, ohrožují i Jizerskou oblast tmavé oblohy.[45] V roce 2016 skleníky ozařovaly oblohu více než město Liberec.[46][47] Majitel firmy Citronex, Artur Toronowski přislíbil v roce 2016 zastínění skleníků.[48]. To se i stalo a nyní problém s ozařováním oblohy je vyřešen.
Ve městě je Liceum ogólnokształcace Marie Sklodowské-Curie,[49] které dlouhodobě spolupracuje s gymnáziem v německém v Herrnhutu a střední škola Zespół Szkół Zawodowych v Bogatyni.[50]
V městě končila železniční trať číslo 290 ze stanice Mikułowa, a procházejí jí vojvodské silnice číslo 352 a 354.
Významné osobnosti
- Johann Hübner (1668–1731), učitel a spisovatel, narozený v Turoszówě
- Johann Friedrich May (1697–1762), profesor filosofie, etiky a politologie na univerzitě v Lipsku, narozený v Turoszówě
- Johann Gottfried Schicht (1753–1823), dirigent a varhaník
- Ernst Friedrich Apelt (1812–1859), filozof a spisovatel
- Carl August Preibisch (1819–1877), podnikatel v textilní výrobě
- Erich Krenkel (1880–1964), geolog a profesor v univerzitě v Lipsku
- Richard Blasius (1885–1968), hornolužický básník
- Frida Hockauf (1903–1974), politická aktivistka v NDR
- Hilde Flex (1921–1998), spisovatelka
- Gunther Leupolt (* 1922), pedagog a spisovatel vlastnecké lužické literatury
- Kurt David (1924–1994), spisovatel
- Herbert Bernig (* 1931), důstojník NVA, velitel flotily a kontradmirál lidového námořnictva
- Werner Dittrich (* 1937), vzpěrač
- Clemens Spantig (1941–2014), politik (CDU)
- Sylwia Ejdys (* 1984), běžkyně
- Mateusz Trochanowski (* 1992), fotbalový brankář
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bogatynia na německé Wikipedii a Bogatynia na polské Wikipedii.
- ↑ Worek Turoszowski. obiezyswiat.org [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Wskaźniki dochodów podatkowych dla poszczególnych gmin, powiatów i województw na 2011 r.. www.archbip.mf.gov.pl [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Historia / O gminie / BOGATYNIA / Strona główna - Bogatynia. bogatynia.pl [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ 70 lat temu Armia Czerwona wkroczyła do Bogatyni. www.bogatynia.info.pl [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ BOGATYNIA DAWNEJ I DZIŚ. prezi.com [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ MATZKA, Klaus. EIN DREILÄNDERECK oder ZIPFELN ALLER ARTEN 3. Im Zittauer Zipfel [online]. [cit. 2016-06-17]. Dostupné online.
- ↑ NEUMANN, Oswald. Die letzten Kriegstage 1945 [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Der letzte Vorhang fiel in Sachsen. freiepresse.de [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ © Atlas Kolejowy / Atlas Drah • Bogatynia (przystanek osobowy+ładownia) / Województwo dolnośląskie (PL). dolnoslaskie.atlaskolejowy.pl [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Hochwasser: Jetzt schwillt die Elbe an. www.handelsblatt.com [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b INFOERN - Informační portál ERN. www.infoern.eu [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Internetové vizitky obcí česko-polského příhraničí / Aktualności / BOGATYNIA / Strona główna - Bogatynia. bogatynia.pl [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Případová studie Višňová [pdf]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ LENKA, MUSILOVÁ,. Dopady důlní činnosti na hydrologický režim v povodí Smědé a Lužické Nisy. Masarykova univerzita Brno. 2011-01-01. Dostupné online [cit. 2016-06-21].
- ↑ RADEK, Kult,. Lignit v trojmezí - česko-německo-polském. Technická univerzita v Liberci. 2011-01-01. Dostupné online [cit. 2016-06-22].
- ↑ HERMANEK. TROJUHELNIK - clanky | 5. www.kleines-dreieck.eu [online]. [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Poláci porcují Liberecký kraj. Liberecký deník [online]. 2011-04-09 [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Vleklá jednání o vracení území narušují dobré vztahy se sousedním Polskem. Liberecký kraj [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Polsko má dostat kus Liberecka. Je to rozvracení republiky, zuří starosta. iDNES.cz [online]. 2015-12-07 [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Území na hranici Polákům nedáme, prohlásil hejtman. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ POWIERZCHNIA I LUDNOŚĆ W PRZEKROJU TERYTORIALNYM W 2015 R. [pdf]. [cit. 2016-06-18]. S. 166. Dostupné online.
- ↑ Starostwo Powiatowe w Zgorzelcu - Kultura. www.powiatzgorzelecki.pl [online]. [cit. 2016-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Poláci straší Němce krví svých dědů. Proč?. TÝDEN.cz [online]. 2016-01-16 [cit. 2016-06-22]. Dostupné online.
- ↑ PARAFIA RZYMSKO-KATOLICKA P.W. NIEPOKALANEGO POCZĘCIA N.M.P. W BOGATYNI. parafia-np-bogatynia.pl [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Parafia św. apostołów Piotra i Pawła w Bogatyni. piotripawel.bogatynia.pl [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Kościół św. Marii Magdaleny, Bogatynia - dolny-slask.org.pl. dolny-slask.org.pl [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Parafia Rzymskokatolicka św. Maksymilina Marii Kolbego. www.kolbe-bogatynia.pl [online]. [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Umgebindehäuser: Infos über Entstehung, Bauweise und Erhaltung. www.umgebindeland.de [online]. [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Bogatynia, ul. Waryńskiego 17 (Polen). www.umgebindeland.de [online]. [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Bogatynia, ul. Waryńskiego 18 (Polen). www.umgebindeland.de [online]. [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Bogatynia, ul. Waryńskiego 24 (Polen). www.umgebindeland.de [online]. [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Bogatynia, ul. Waryńskiego 30 (Polen). www.umgebindeland.de [online]. [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Oddział Elektrownia Turów » Technika i technologia. www.elturow.pgegiek.pl [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c Elektrárna Turów - Ostatní atrakce průmyslu a techniky. www.atrakcjetechniki.karr.pl [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Kde je Turów? A kde Greenpeace?. www.csvts.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Europe´s Dirty 30 [online]. [cit. 2016-06-22]. Dostupné online.
- ↑ České elektrárny mezi největšími znečišťovateli nejsou. Komíny na dohled od hranic ano. Týdeník Ekonom [online]. 2014-07-29 [cit. 2016-06-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Důl hnědého uhlí Turów - Doly a důlní díla, podzemní stavby. www.atrakcjetechniki.karr.pl [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ TELEVIZE, Česká. Polsko chce rozšířit příhraniční povrchový důl u Bogatyně — Události v regionech (Praha). www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Liberecký kraj odmítá plánované rozšíření těžby uhlí v Polsku - Ekolist.cz. Ekolist.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Rozšíření polského dolu připraví české obce o spodní vodu. Prognózy jsou hrozivé. Deník.cz [online]. 2016-01-20 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Strhne povrchový důl Turów podzemní vodu v regionu?. Občanský spolek Černá Louže - Polesí [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ planet-franken-online.de: 2 Kraftwerke. www.planet-franken-online.de [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Kraj zatlačí na Polsko přes vládu, kvůli dolu čeká miliardové škody. iDNES.cz [online]. 2016-01-26 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Skleníky v Bogatynie tvoří na obloze oranžové peklo. Jablonecký deník [online]. 2016-01-30 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Martin Mašek: Polské skleníky září noční oblohou jako velké město - Ekolist.cz. Ekolist.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Skleníky v Polsku svítí jako stotisícový Liberec, lidé si stěžují. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Neprotestujte, zářící skleníky zakryjeme, vzkázala po mlčení polská firma. iDNES.cz [online]. 2016-03-04 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Liceum Ogólnokształcące Bogatynia ul. II Armii Wojska Polskiego 5. www.szkolnictwo.pl [online]. [cit. 2016-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Strona Główna. www.zszbogatynia.pl [online]. [cit. 2016-06-24]. Dostupné online.
Literatura
- BÖHMER, Tilo; BÖHMER, Marita. Im Zittauer Zipfel. Historischer Streifzug durch Reichenau und seine Umgebung. Bautzen: Lusatia-Verlag, 2006. ISBN 9783936758344.
- ENGELMANN, Friedrich Ludwig. Geschichte von Reichenau. 2. vyd. Reichenau: Marx, 1930.
