Boeing B-47 Stratojet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
B-47 Stratojet
B-47E při startu s pomocnými raketami
B-47E při startu s pomocnými raketami
Určení strategický bombardér
Výrobce Boeing
První let 17. prosince 1947
Zařazeno červen 1951
Vyřazeno 1969, B-47E
1977, EB-47E
Uživatel Letectvo Spojených států
Kanada
Vyrobeno kusů 2 032 ks
Cena za kus 1,9 milionu $ v roce 1955

Boeing B-47 Stratojet byl americký strategický bombardér středního doletu. Stroj byl zkonstruován na základě požadavků amerického letectva z roku 1944 na maximálně rychlý bombardér pro střední tratě. Stroj nejprve dostal křídlo přímé, později, díky využití německých výzkumů z druhé světové války, šípové pod úhlem 35°. Dva letouny B-47B byly přestavěny pro doplňování paliva za letu, cisternový nesl označení KB-47G a doplňovaný letoun byl přeznačen na YB-47F. Verze B-47E dostala brzdící padák, katapultovací sedadla a kanony místo kulometů do zadní části trupu. Do služby byl zařazován od roku 1952. Poslední stroje byly vyřazen v 70. letech.

V roce 1956 obdrželo RCAF jeden letoun B-47B (51-2059) ke zkouškám turbokompresorového motoru Orenda Iroquois o tahu 88,90 kN. Úpravu na leteckou zkušebnu provedla firma Canadair Ltd. a létal pod označením CL-52.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Stroje EB-47E amerického námořnictva, 1971.
Poslední let B-47 v roce 1986; 52-0166 byl restaurován a převezen na základnu Castle AFB
  • XB-47 - Postaveny dva prototypy jako model 450-1-1 a 450-2-2 respektive 46-065 a 46-066, poháněné šesti proudovými motory Allison J-35-GE-7 pro první lety. Zálet druhého prototypu se uskutečnil 21. července 1948 s výkonnějšími motory General Electric J47-GE-3 o tahu po 23,11 kN, které v průběhu zkoušek obdržel také první prototyp a takto modifikovaný poprvé vzlétl 7. října 1949.
  • B-47A - První let 25. června 1950, postaveno 10 sériových strojů s označením B-47A, z nichž první byl dodán v prosinci 1952. Byly vybaveny proudovými motory J47-GE-11, o stejném tahu 5.200 lbf (23 kN) jako dřívější J47-GE-3. U dvou letounů bylo odzkoušeno záďové střeliště s dvojicí kulometů ráže 12,7 mm dálkově ovládaných radiolokačním systémem.
  • B-47B: 399 ks, po 87 strojích s motory J47-GE-11 naběhla do výroby obměna s výkonnějšími motory J47-GE-23 o tahu po 25,78 kN.
  • RB-47B: 24 ks, průzkumná verze s osmi kamerami ve vyhřívaném pouzdru v pumovnici.
  • TB-47B: 62 ks, cvičná varianta se čtvrtým členem osádky-instruktorem.
  • DB-47B: 4 ks, bez výzbroje s rozšířeným radiovybavením pro řízení a kontrolu bezpilotních prostředků.
  • WB-47B: meteorologická verze.
  • YDB-47B: upravený jeden letoun B-47B (51-2186) pro vypouštění protizemní rakety GAM-63A Rascal.
  • XB-47D: u dvou exemplářů B-47B byly místo čtyř vnitřních proudových motorů instalovány dva turbovrtulové Wright YT49-W-1 se čtyřlistými vrtulemi Curtiss. První let takto upraveného letounu proběhl 26. srpna 1955 a zkoušky probíhaly na základně Larson AFB.
  • B-47E: 1341 ks, prototyp (51-2357) poprvé vzlétl 20. ledna 1953 s motory J47-GE-25, pokročilejší avionikou a účinnější výzbrojí.
  • DB-47E: 2 ks letounů pro vypouštění střel Rascal.
  • EB-47E: 3 ks, varianta pro radioelektronický průzkum.
  • RB-47E: 240 ks, průzkumná verze se zvětšenou kapacitou trupových palivových nádrží, jejíž první prototyp (51-5258) byl zalétán 3. července 1953.
  • EB-47H: varianta určená pro radioelektronický boj.
  • RB-47H: 32 ks, varianta pro optický a speciální radioelektronický průzkum.
  • ERB-47H: 3 ks
  • ETB-47E: cvičná verze.
  • WB-47E: 24 ks pro průzkum počasí.
  • YDB-47E: 2ks, stejné určení jako YDB-47B a DB-47E.
  • YB-47J: vznikla zástavbou radiolokačního bombardovacího a navigačního zařízení MA-2.
  • RB-47K: 15 ks, modifikované letouny RB-47E pro fotoprůzkum a rozbor počasí.
  • EB-47L: 36 ks B-47E přebudovaných pro systém vzdušného velení v případě nukleární války.

Celkem vyrobeno 2 032 kusů

Specifikace (B-47E)[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Schema bombardéru
  • Osádka: 3
  • Rozpětí: 35,4 m
  • Délka: 32,6 m
  • Výška: 8,5 m
  • Nosná plocha: 132,7 m²
  • Plošné zatížení: 454,8 kg/m²
  • Profil křídla: NACA 64A(0,225)12 mod root and tip
  • Hmotnost prázdného stroje: 35 867 kg
  • Vzletová hmotnost: 60 341 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 100 000 kg
  • Pohonné jednotky: 6× turbokompresorový proudový motor General Electric J47-GE-25, každý o tahu 32 kN
  • Zero-lift drag coefficient: 0,0148 (odhad)
  • Plocha čelního odporu: 21,13 ft² (1,96 m²)
  • Štíhlost křídla: 9,42

Výkony[editovat | editovat zdroj]

Start bombardéru (0:32 min)
  • Maximální rychlost: 977 km/h
  • Dostup: 10,100 m)
  • Stoupavost: 23,7 m/s
  • Dolet:
    • Bojový: 3240 km
    • Přeletový: 6494 km
  • Tah/Hmotnost: 0,22
  • Lift-to-drag ratio: 20 (odhad)

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • Kanóny: 2× M24A1
  • Pumy: do 11 000 kg výzbroje, zahrnující:
  • atomová bomba nebo
  • 28× 230 kg konvenční munice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]