Boeing 787
| Boeing 787 Dreamliner | |
|---|---|
 Boeing 787-8 | |
| Určení | dopravní letoun |
| Původ | Spojené státy americké |
| Výrobce | Boeing |
| První let | 15. prosince 2009 |
| Zařazeno | 26. října 2011 (All Nippon) |
| Charakter | Ve službě/výrobě |
| Uživatel | All Nippon Airways United Airlines Oman Air |
| Vyrobeno kusů | 521 (únor 2017) |
| Cena za kus | 787-8: 185.2 milionů $ 787-9: 218.1 milionů $ |
| Varianty | 787-8, 787-9, 787-10 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boeing 787 Dreamliner je dvoumotorové proudové širokotrupé dopravní letadlo společnosti Boeing, využívající mnoha technických vylepšení proti starším modelům. Dreamliner by měl nahradit stávající modely Boeing 757 a Boeing 767, konkuruje typům Airbus A350, Airbus A330 a A330neo. Model 787 je v současnosti nabízen ve třech variantách, základní 787-8 s kapacitou 242 pasažérů, protáhnutý 787-9 s kapacitou 290 pasažérů a 787-10 s kapacitou 310 pasažérů. Po uvedení do provozu měly některé Dreamlinery technické potíže s bateriemi typu Li-on, které se vznítily, a jiné poruchy, letečtí experti však tyto závady nepovažují za něco neobvyklého, neboť u nově zaváděných letadel se problémy objevují téměř pokaždé.[1]
V únoru 2017 létalo ve světě 521 těchto letounů, přičemž dalších 1207 bylo objednaných.[2]
Vývoj
Studie nové rodiny letadel se zrodila v 2. polovině 90. let, kdy Boeing úspěšně uvedl do provozu model Boeing 777 a začal prodávat Boeing 737 Next Generation (verze 600, 700, 800, 900). Projekční týmy Boeingu pracovaly na nových variantách typu Boeing 747 a pokračovaly na vývoji většího B 747X jako konkurenta typu Airbus A380. Ale ani trh supervelkých nebo trh malých letadel nepředstavoval pro Boeing výzvu na výraznou inovaci. Místo toho se Boeing zaměřil na objevenou příležitost ve střední kategorii. Toto rozhodnutí bylo logické, vzhledem k tomu, že kategorii 180 - 300 místných proudových letadel Boeing pokrýval velmi úspěšnou dvojicí letadel Boeing 757 a Boeing 767. Tato spolehlivá dvoumotorová letadla uvedl Boeing na trh začátkem 80. let a pro Boeing byly mimořádně úspěšnými projekty. Postupem času byla tato dvojice v konkurenci s lepšími a modernějšími modely letadel. Boeing 757 byl kanibalizovaný nově vedeným prodlouženým modelem Boeing 737-800 a model 767 musel odrážet útoky ze strany populárního modelu Airbus A330. Boeing se pokusil sice zvrátit vývoj uvedením prodloužené varianty 767-400, ten si však objednali v počtu 37 kusů jen dva zákazníci (21 Delta Airlines, 16 United Airlines).
V lednu 2001 Boeing vydal zprávu, že zkoumá nové směry ve vývoji nových modelů pod označením "Project 20XX" Prohlášení bez jakýchkoliv nákresů a podrobností vyvolalo mnoho dohadů až mýtů. Objevily se domněnky, že Projekt 20XX směřuje ke stroji s křídly ve tvaru delta, který se bude podobat letadlu Concorde.
29. března 2001 Boeing odhalil pravdu, když představil letadlo velikosti Boeingu 767 s neobvyklou konfigurací s motory instalovanými v zadní části a s doletem přes 8000 mil. To co vyvolalo pozornost však nebyla konfigurace, dolet nebo velikost. Hlavní zbraní tohoto modelu měla být rychlost. Cestovní rychlost letadla měla dosahovat 95 - 98% rychlosti zvuku ( Mach 0,95 - 0,98), což by umožnilo zkrátit dobu letu z Londýna do Singapuru o 3 hodiny nebo při letu z Londýna do Sydney až o 5 hodin. Koncept dostal označení "Sonic Cruiser". Letadlo mělo létat o 15 - 20% rychleji než současné typy při provozních nákladech modelu Boeing 767.
První trhlina v konceptu Sonic Cruiser se objevila v červnu 2001 na aerosalónu v Paříži. Environmentální kruhy, frustrované odmítnutím Kjótského protokolu ze strany americké vlády, začaly vykreslovat nepříznivé ekologické vlivy vysokorychlostního konceptu Sonic Cruiser. Tyto hlasy završil otevřený dopis Evropské komisařky pro životní prostředí Margot Wallström, který zaslala exekutivě Boeingu. Avšak rozhodujícím momentem pro projekt Sonic Cruiser byl útok teroristů 11. září 2001 a následné problémy leteckých společností. Studie proveditelnosti projektu Sonic Cruiser byla problematická. Průzkum mezi aeroliniemi ukázal, že nevěří možnosti získat dostatek cestujících platících mírně vyšší jízdné za rychlost a obávají se ekonomické návratnosti poměrně drahého stroje.
To byl ideální čas na to, aby Boeing představil projekt Yellowstone, na kterém se ve vší tichosti pracovalo souběžně s projektem Sonic Cruiser. Projekt Yellowstone byl spolu s konceptem Sonic Cruiser součástí studie "Project 20XX", jehož hlavním záměrem bylo prozkoumat vliv pokročilých výrobních technologií, nových materiálů, designu a systémů pro výrobu vysokorychlostního letadla v porovnání s konvenčními technologiemi.
Boeing vytvořil projekt Yellowstone jen jako referenční model, na kterém chtěl demonstrovat přínos nových technologií ve srovnání s řadou modelů Boeing 767 a následně chtěl vyčíslit přínosy rychlejšího letadla, na kterém měly být použity nové technologie. Od roku 2001 Boeing začal prezentovat model z projektu Yellowstone jako "environmentálně optimalizovaný", protože použití technologií uvažovaných pro Sonic Cruiser nabídlo výrazné zlepšení vlastností i pro letadla konvenční stavby.
Zatímco světové aerolinie pochybovaly o přidané hodnotě vyšší rychlosti, přišlo v roce 2002 sdělení společností British Airways a Air France o ukončení provozu nadzvukového letadla Concorde z ekonomických důvodů. V Boeingu však stále neměli jasno, zda se ubrat cestou vyšší rychlosti, nebo začít vyvíjet environmentální optimalizované a vysoce efektivní letadlo. Proto na konci roku 2002 předložily aeroliniím k posouzení až tři koncepty letadla Sonic Cruiser a jeden koncept letadla, které se podobalo Boeing 767 a Boeing 777 se šikmými konci křídel, na kterém byly z velké části využity kompozity a nové motory s vysokým obtokovým poměrem s vysokou efektivností. Aerolinie daly přednost efektivitě před rychlostí.
První provozovatelem typu 787 se v Evropě stala společnost LOT v roce 2012.
Konstrukce
Design představuje lehkou konstrukci. Letoun je z 80% z kompozitu.[3] Boeing uvádí materiál co do hmotnosti 50% kompozitu, hliník z 20%, 15% titan, 10% ocel a 5% ostatních.[4][5] Hliník je použit u křídel a náběžných hran ocasních ploch; titan hlavně v motorech a spojovacích prvcích a ocel na různých místech.[5]
Varianta 787 pro nejdelší lety je schopna doletět 14 800 až 15 700 km (8 000 až 8 500 námořních mil), což stačí na let z Los Angeles do Bangkoku nebo z New Yorku do Hong Kongu. Jeho cestovní rychlost je 0,85 Machu,[6] - ekvivalent 903 km/h (561 mph; 487 uzlů) v typických letových hladinách.
Letové systémy
Kompozitní materiály
V konstrukci modelu 787 Dreamliner je místo tradičních kovů (např. hliník) použito ve velké míře uhlíkových vláken.
- Klady
Tento moderní materiál, který se začal používat při konstrukci automobilů a hi-tech vojenské letecké techniky, má proti kovům řadu výhod: při zachování přibližně stejné pevnosti je znatelně lehčí a mnohem pružnější. Model 787 tak bude celkově lehčí a ne tak robustní konstrukce jako předchozí modely. S hmotností letounu souvisí i očekávaná menší spotřeba paliva - až o 20 % proti modelu 767.
- Zápory
Uhlíková vlákna jsou na rozdíl od kovů křehčí a při kritickém přetížení (např. při leteckém neštěstí) se místo deformací (které lze očekávat u kovových konstrukcí) tříští. Druhou, zatím nezodpovězenou otázkou, je odolnost konstrukce letounu z uhlíkových vláken vůči blesku. Zatímco kovová konstrukce se zachová jako Faradayova klec, uhlíková vlákna tuto schopnost nemají.
Defekty ve struktuře karoserie z uhlíkových vláken navíc nemusejí být tak zřetelné jako v případě kovové konstrukce a namísto pravidelných vizuálních kontrol letounů by se musely použít drahé postupy (např. na bázi sonografie), které vyžadují nová zařízení a jejich obsluhu a v některých případech nebudou možné bez rozebrání (částí) letounu.
- Stanovisko úřadů
Úřady jako Federal Aviation Administration si ve věci těchto otázek vyžádaly další testy[7], které s velkou pravděpodobností budou pro Boeing znamenat zdržení dodávek nejenom modelu 787, ale všech modelů s konstrukcí z uhlíkových vláken.
Motory
Interiér
Kabina
Nová okna, která přibyla do tohoto typu letadla, se již nezatahují roletkou, ale zatemňují se. Doba úplného zatemnění trvá přibližně 20 sekund a neumí se zatemnit úplně, značná část světla z venku stále oknem proniká, což spoustě cestujících vadí. Okna jsou také největší, která zatím v civilním letectví byla - jejich rozměry jsou 27 cm na šírku a 47 cm na výšku.
Verze
787-3
Verze původně pro lety na kratší vzdálenosti s větší kapacitou (290 míst s dvěma třídami). Nakonec byla tato verze pro malý zájem zrušena, dvěma japonským zájemcům byla nabídnuta základní verze 787-8.
787-8
Boeing 787-8 s typickou kapacitou 242 pasažérů a s doletem 13 621 kilometrů je základní model řady Boeingů 787. Byl poprvé spuštěn do provozu v roce 2011, tento typ má nahradit typ Boeing 767 verze 200 a 300.
787-9
Boeing 787-9 je prodloužená (o 6,1 metrů) verze základního Boeingu 787-8 se stejným rozpětím křídel. Nahrazuje Boeing 767-400 a konkuruje například typu Airbus A330. První let Boeingu 787-9 se uskutečnil 17. září 2013, první komerční let se uskutečnil již rok poté 7. října 2014 u společnosti All Nippon Airways.
787-10
Tento typ je nejdelší verze B787 s kapacitou 310-330 pasažérů (podle počtu cestovních tříd). Kapacitou se podobá typu Boeing 777-200 a bude konkurovat typu Airbus A350-900, A330-300 a A340. Délka trupu bude 68,3 metrů (což je o 11 metrů delší než verze -8), rozpětí bude stejné.
Uživatelé
_at_Hannover_Airport_(2).jpg)
_departs_London_Heathrow_Airport_2ndJuly2014_arp.jpg)
Zatím je 423 Boeingů 787 ve službách u společností k červenci 2016; 299 ks 787-8 a 124 ks 787-9.[8] Nejvíce mají v provozu All Nippon Airways (47), United Airlines (30), Japan Airlines (29), Qatar Airways (29), LATAM Chile (22), Air India (21), Air Canada (21) a ostatní společnosti po několika kusech.[8]
Dodávky a objednávky
V září 2011 byl první Boeing 787 oficiálně dodán prvnímu zákazníkovi All Nippon Airways.[9] K září 2016 patřili mezi tři top zákazníky modelu 787: All Nippon Airways s 83 objednávkami (36 -8, 44 -9 a tři -10), ILFC (letecká leasingová společnost) s celkovými objednávkami 74 Boeingů 787 (26 -8 a 48 -9) a Etihad Airways se 71 objednávkami (41 -9 a 30 -10).
Objednávky a dodávky Boeingu 787:
Objednávky a dodávky k září 2016[10][11][12][13][14]
Nehody a incidenty
Boeing 787 byl účastníkem jednoho leteckého incidentu. V prosinci 2012 generální ředitel společnosti Boeing James McNerney uvedl, že problémy nebyly větší než ty, které provázely zavádění dalších modelů, jako například Boeing 777.[15][16]
Provozní problémy
Podle původního harmonogramu měla první B 787 dostat společnost All Nippon Airways v květnu 2008, ale kvůli problémům při výrobě byl v dubnu 2008 oznámen už čtvrtý odklad dodání prvního stroje, tentokrát na třetí čtvrtletí 2009. Zároveň byl odložen první let typu na poslední čtvrtletí 2008.[17] První let se nakonec uskutečnil o více než rok později, 15. prosince 2009.[18] Některé letecké společnosti (Qantas se sídlem v Austrálii) kvůli tomu zrušily objednávky na typ 787-8, mají však objednaný typ 787-9.
Český charterový dopravce Travel Service zrušil objednávku na 787-8, který plánoval využívat pro dlouhé tratě do exotických destinací, ale v souvislosti s jeho orientací na krátké a středně dlouhé lety objednal tři letouny typu Boeing 737 MAX 8, které by patřily přímo společnosti.[19] Na začátku srpna 2014 Travel Service započal jednání o pořízení dalších pěti letadel Boeing 737 MAX 8 (z těchto letounů společnost do budoucna plánuje vytvořit základ své flotily), avšak přes leasingovou agenturu.
Problémy s bateriemi
Americký Federální úřad pro letectví v polovině ledna 2013 po sérii incidentů s poruchou baterií zakázal provoz všech asi 50 letounů Boeing 787, které už ve světě létaly. V dubnu téhož roku úřad schválil nový systém ochrany baterií před vznícením, což byl zásadní krok k tomu, aby se Dreamliner mohl vrátit k letům s cestujícími. Boeing sice nepřišel na to, co sérii poruch lithium-iontových baterií způsobilo, ale tvrdí, že díky jejich lepší ochraně už nebezpečí jejich vznícení nehrozí.[20]
Vrácení norským dopravcem
V září 2013 norská nízkonákladová letecká společnost Norwegian Air Shuttle vrátila Dreamliner výrobci s odůvodněním, že "spolehlivost tohoto letadla je prostě nepřijatelná. Naši cestující se s něčím takovým nemohou spokojit". Po opravě se stroj vrátil do služeb Norwegian Long Haul. V současné době (srpen 2014) Norwegian Long Haul provozuje 7 letounů Boeing 787-8, objednaných má 5 letounů 787-8 a 8 letounů 787-9.[21]
Specifikace
| Model | 787-8[22][23] | 787-9[24] | 787-10 |
|---|---|---|---|
| Posádka kabiny | Dva | ||
| Cestujících | 210–250 | 250–290 | 310–330 |
| Délka | 57 m | 63 m | 68 m |
| Rozpětí křídel | 60,1 m | ||
| Úhel trup–křídlo | 32,2° | ||
| Výška | 17,2 m | ||
| Výška trupu | 5,91 m (19'5") | ||
| Šířka trupu | 5,75 m (18'11") | ||
| Šířka kabiny | 5,49 m (18') | ||
| Objem nákladu | 124,6 m³, 4400 ft³, 28 LD3 | 152,9 m³, 5400 ft³, 36 LD3 | |
| Hmotnost bez nákladu | 109,7694 t | 115,2125 t | |
| Maximální vzletová hmotnost | 219,5387 t | 244,9399 t | 254,011 t |
| Letová rychlost | Mach 0,85 (903 km/h, 561 mph, 487 uzlů, ve výšce 40 000 stop/12 192 m) | ||
| Maximální letová rychlost | Mach 0,89 (945 km/h, 587 mph, 510 uzlů, ve výšce 40 000 stop/12 192 m) | ||
| Dolet | 14 200 – 15 200 km | 14 800 – 15 750 km | 11 900 km |
| Maximální objem palivové nádrže | 126 917 l | 138 898 l | |
| Praktický dostup | 13 100 m | ||
| Motory (2×) | General Electric GEnx nebo Rolls-Royce Trent 1000 | ||
| Maximální tah motoru | 284,7 kN | 311,4 kN | 340 kN |
Odkazy
Reference
- ↑ Boeingy 787 Dreamliner nesmí do vzduchu, jsou poruchové, 17. ledna 2013, Lidovky.cz
- ↑ Boeing 787: Orders and Deliveries (updated monthly)
- ↑ "Boeing 787: A Matter of Materials – Special Report: Anatomy of a Supply Chain". IndustryWeek.com, December 1, 2007.
- ↑ 787 Dreamliner Program Fact Sheet [online]. The Boeing Company [cit. 2007-07-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Hawk, Jeff (Director Certification, Government and Environment 787 Programs). The Boeing 787 Dreamliner: More Than an Airplane [online]. American Institute of Aeronautics and Astronautics and Association Aéronautique et Astronautique de France, May 25, 2005 [cit. 2007-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 8, 2007.
- ↑ Boeing 787 program background [online]. [cit. 2007-05-04]. Dostupné online.
- ↑ http://www.tmworld.com/article/CA6488083.html
- ↑ a b THISDELL, Dan; FAFARD, Antoine. World Airliner Census 2016. Flight International. Flightglobal, 31 July 2016.
- ↑ Michael. Boeing 787 Dreamliner – Date for First Delivery [online]. Flight Story, August 26, 2011 [cit. 2011-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Boeing 787: Orders and Deliveries (updated monthly) [online]. September 30, 2016 [cit. 2016-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Recent Orders [online]. May 31, 2016 [cit. 2016-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Annual Orders Summary [online]. March 31, 2016 [cit. 2016-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Current Year Deliveries [online]. Boeing, March 31, 2016 [cit. 2016-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Orders and Deliveries search page [online]. May 31, 2016 [cit. 2016-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Boeing: Problems with 787 Dreamliner "Normal" [online]. frequentbusinesstraveler.com, December 16, 2012 [cit. 2012-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Boeing 787 Dreamliner: a timeline of problems. The Telegraph. London: July 28, 2013. Dostupné online [cit. August 14, 2013].
- ↑ Dodávky Dreamlineru opět odloženy [online]. Letectví.cz, 2008-04-10 [cit. 2008-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Velká premiéra je tu. Dreamliner dnes konečně vzlétl, aktuálně.cz, 15. prosince 2009
- ↑ Sen o Dreamlineru v Česku končí. Travel Service zrušil objednávku. iDNES.cz [online]. 2013-08-11 [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Potížemi pronásledovaný Dreamliner hořel v Londýně, ochromil Heathrow. iDNES.cz [online]. 2013-07- 12. Dostupné online.
- ↑ Norské aerolinky vracejí Boeingu Dreamliner. Spolehlivost letadla je nepřijatelná, tvrdí
- ↑ Boeing. Dostupné online.
- ↑ Boeing. Dostupné online.
- ↑ Boeing. Dostupné online.
Audiovizuální dokumenty
- (anglicky) 787 Dreamliner av Boeing, prezentační film letounu
- (anglicky) Dan Rather Reports – Plastic Planes, reportáž zkoumající příčiny zpoždění dodávek i bezpečnostní otázky nových materiálů
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boeing 787 na Wikimedia Commons - Galerie Boeing 787 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Boeing 787 na www.boeing.com
