Boeing/Sikorsky RAH-66 Comanche

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
RAH-66 Comanche
Test prototypu RAH-66 Comanche
Test prototypu RAH-66 Comanche
Určení bitevní vrtulník
Výrobce Boeing/Sikorsky
První let 4. ledna 1996
Charakter projekt zrušen
Uživatel USA Armáda USA
Vyrobeno kusů 2

Boeing/Sikorsky RAH-66 Comanche byl vyvíjen jako dvoumotorový průzkumný/bitevní vrtulník (Reconnaisance/Attack Helicopter) standardního uspořádání s pětilistým hlavním rotorem, osmilistým ocasním rotorem (dmychadlem) chráněným pláštěm a dvoumístnou kabinou s pilotem sedícím vpředu.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Americké bitevní vrtulníky RAH-66 Comanche (vepředu) a AH-64 Apache.

RAH-66 měl být prakticky první vrtulník s potlačenými radiolokačními, infračervenými a akustickými demaskujícími příznaky (kategorie „stealth“). Drak i rotorové listy byly zhotoveny převážně z kompozitových materiálů. Tvarování draku a obložení nejvíce exponovaných částí trupu a rotorové hlavy materiálem absorbujícím radiolokační paprsky mělo zabezpečit snížení radiolokační odrazové plochy.

Pro dosažení hladkých, ničím nerušených tvarů stroje byla výzbroj nesena na šesti vyklápěcích závěsnících uvnitř trupu. Na ně bylo možné navěsit maximálně 6 protitankových řízených střel Hellfire nebo protiletadlových řízených střel Stinger, případně jejich kombinaci. Pod přídí se nacházela otočná střelecká věž s tříhlavňovým kanónem Vulcan II ráže 20 mm s maximální zásobou 500 nábojů. V méně rizikových oblastech se počítalo s instalací další výzbroje pod připojitelný nosník, na jehož každém konci byl jeden závěsník. Celkem na ně bylo možno umístit 2×4 protitankové řízené střely AGM-114 Hellfire, 2× protiletadlové řízené střely FIM-92 Stinger, kombinace 1×4 PTŘS a 1×8 PLŘS, nebo pro dosažení maximální přeletové vzdálenosti 2300 km dvě přídavné palivové nádrže s obsahem po 1740 l paliva.[1]

Helikoptéra měla špičkové elektronické vybavení, řada byla podobných jako u stíhacího letounu Lockheed Martin/Boeing F-22 Raptor. Pilotní kabina byla vybavena třemi displeji, pro oba členy byly vyvíjeny širokoúhlé přilbové displeje. V přídi byly situovány termovizní systémy pro pilotáž i vyhledávání cílů a navádění zbraní za všech pověrnostních podmínek a v noci. Byly doplněny televizní kamerou pro nízkou intenzitu osvětlení a laserovým ozařovačem cílů. Avionické vybavení zahrnovalo i přijímač družicové navigační soustavy. Vrtulník měl být vybaven výkonnými rušícími prostředky a indikátory radarovéholaserového ozáření.[1]

K pohonu sloužily motory T800-LHT-800 (2×1 003 kW = 1403 k). V jednom z návrhů byly i motory T800-LHT-801 (2×1 117 kW = 1 563 k). Nízká hmotnost, aerodynamické řešení a vysoký výkon motorů měly umožnit výbornou stoupavost, obratnost, akceleraci, deceleraci a vysokou horizontální rychlost. Přenos řídících povelů byl realizován elektrickou cestou po vodičích (fly-by-wire) podobně jako u General Dynamics F-16 Fighting Falcon.

Mimo potlačení demaskujících příznaků a snahy o zajištění vysokého stupně přežití v boji byla značná pozornost věnována operační způsobilosti, spolehlivosti a snadné údržbě. Prakticky 50 % povrchu draku tvořily odnímatelné panely a většina pod nimi umístěných soustav byla pouze v jedné rovině. Elektronické bloky byly umístěny v přetlakových klimatizovaných prostorech. Vrtulník měl být vybaven automatickou digitální kontrolní aparaturou nové generace, shromažďující odchylky od normálu všech důležitých systémů. K vyhodnocování záznamu mělo sloužit přenosné displejem vybavené kufříkové zařízení. Např. při poruše mechanické části se na displeji zobrazil technický výkres daného prvku, zařízení samo mělo navrhnout optimální postup opravy, určit potřebné náhradní díly a vybrat příslušné nářadí. V jeho paměti byly uloženy potřebné technické manuály a také veškeré předcházející závady i způsoby jejich oprav.[1]

Určení[editovat | editovat zdroj]

Počítačová ilustrace RAH-66 Comanche.

Vrtulníky RAH-66, jež měly postupně nahradit typy Bell AH-1 CobraBell OH-58 Kiowa, měly působit společně s Hughes AH-64 Apache nebo samostatně. Kromě ozbrojeného průzkumu a ničení pozemních obrněných cílů se s nimi počítalo i pro vedení vzdušného boje. Vyrobeno bylo nakonec jen několik prototypů, protože tento vysoce sofistikovaný stroj nebude v budoucích konfliktech využitelný. V současné době se většina konfliktů odehrává na Středním východě, kde se vedou boje v zastavěných oblastech proti skupinkám bojovníků v civilu. Zde by Comanche musel začít operovat v nižších výškách a vystavit se tak zásahu z ručních protitankových či protileteckých zbraní. To je při ceně 60 000 000 dolarů za stroj dost vysoké riziko.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d ZDOBINSKÝ, Michal. Vrtulníky. 1. vyd. Praha : Magnet-press, 1994. (Atlas vojenské techniky) ISBN 80-85847-13-2. Kapitola RAH-66 Comanche, s. 204.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie letadel. Bratislava : Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. (česky) 
  • ZDOBINSKÝ, Michal. Atlas vojenské techniky: Vrtulníky. Praha : Magnet-Press, 1994. ISBN 80-85847-13-2. (česky) 
  • Eden, Paul, ed. (2004). The Encyclopedia of Modern Military Aircraft. Londýn: Amber Books. ISBN 1-904687-84-9. (anglicky)
  • Brooks, Frederick (2010). The Design of Design: Essays from a Computer Scientist. Upper Saddle River, New Jersey: Addison Wesley. (anglicky) ISBN 0-201-36298-8. (anglicky)
  • Crawford, Steve (2003). Twenty-First Century Military Helicopters. St. Louis, Minnesota: MBI Publishing. ISBN 0-7603-1504-3. (anglicky)
  • Frawley, Gerard (2002). The International Directory of Military Aircraft. Aerospace Publications. ISBN 1-875671-55-2. (anglicky)
  • Harding, Stephen (1997). Boeing-Sikorsky H-66 Comanche, U.S. Army Aircraft Since 1947. Schiffer Publishing. ISBN 0-7643-0190-X. (anglicky)
  • Wilson, Stewart (2000). Combat Aircraft since 1945. Londýn: Aerospace Publications. ISBN 1-875671-50-1. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu