Blecha písečná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Blecha písečná

Blecha písečná
Blecha písečná
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: šestinozí (Hexapoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Infratřída: novokřídlí (Neoptera)
Řád: blechy (Siphonaptera)
Latreille, 1825
Čeleď: Tungidae

Blecha písečná (lat. Tunga penetrans, angl. sand flea, jigger flea, chigoe) je hematofág z čeledi Tungidae[1][2], řádu Aphaniptera. Od ostatních blech se liší hlavně svým způsobem života, při kterém se oplodněná samička penetruje do podkoží hostitele.[3] Hostitelem blechy písečné může být člověk, pes, kočka, hospodářská zvířata, opice, šelmy, kachny a drobní savci. Vyskytuje se v tropických a subtropických oblastech. Způsobuje nemoc zvanou tungóza.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Blechy.

Blecha písečná je velmi drobná, měří pouze 1 mm. Má malou, relativně zploštělou hlavu. Špičatá zadní část maxilly a mohutný epipharynx napomáhají bleše písečné k penetraci do podkoží. Samičky jsou menší než samci s výjimkou maxilárních palp a epipharynxu, jež mají větší samice.[4] Blecha má bezkřídlou hruď se třemi páry končetin. Třetí pár nohou je přeměněn na skákavý a je delší. Blecha písečná není dobrý skokan, skáče maximálně 20 cm.[5]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Blecha písečná se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech. První zmínka o bleše se objevuje již v roce 1492 při zakotvení Kryštofa Kolumba v Haiti. Odtud se blecha zřejmě rozšířila lodní dopravou do dalších koutů světa. První doložené záznamy jsou z roku 1732 z Afrického kontinentu, kde se blecha šířila díky vzkvétajícímu obchodu s otroky.[6] Dnes se vyskytuje v Centrální a Jižní Americe, Západní a Východní Africe a na části Indického kontinentu.[5]

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Životní cyklus Tunga penetrans

Dospělí samečci žijí volně. Samičky žijí volně až do kopulace. Oplodněná samička se poté penetruje do podkoží hostitele, u lidí nejčastěji do distální části končetin. Samička se nachází v pokožce mezi vrstvami stratum corneum a stratum granulosum.[5] S vnějším světem ji spojuje otvor sloužící k dýchání, vylučování a později k uvolňování vajíček.[3] V pokožce samička tvoří až 100 vajíček a přitom se živí hostitelovou krví ze svrchní škáry, kam dosahuje svou hlavičkou a ústním ústrojím. Při tomto procesu zvětší svůj průměr z 1 mm až na 7 mm. Vajíčka dozrávají po 8-12 dnech. Po vyloučení vajec samička umírá.[5] Vajíčka jsou většinou vyloučena na písek, kde se vyvíjejí v larvy. Blecha písečná má 2 apodní (beznohá) larvální stádia, po nichž následuje stádium kukly, ze kterého se následně vylíhne dospělý jedinec.[6] Kukla je uložena v hedvábném kokonu spředeném ze sekretů ústních žláz.[3] Celý vývoj od vajíčka k dospělému jedinci trvá 4-6 týdnů, ale v optimálních podmínkách může trvat 3 týdny.[6]

Tungóza[editovat | editovat zdroj]

Napadení blechou písečnou se nazývá tungóza. Blecha písečná může napadnou kteroukoli část těla, ale většinou napadá distální části končetin, hlavně místa mezi prsty, pod nehty a chodidla. Penetrace blechy způsobuje intenzivní podráždění, bolestivé podkožní léze, které mohou způsobit další sekundární infekce. První symptomy svědění a mírná bolest se projevují už první den po penetraci. Zánětlivá reakce je odpověď imunitního systému na napadení. Po 2-3 dnech, díky zvětšení objemu blechy, se v místě penetrace natáhne kůže a je patrná bílá koule s černou tečkou uprostřed. Svědění i bolest se zhoršují. Po 3 týdnech je blecha na pokraji smrti, léze se zmenšují, hnědnou, mívají vrásčitý vzhled. Po smrti blechy je léze hnědá až černá.[4] Blechu v podkoží lze odborně vyříznou skalpelem či vyjmout pinzetou. Při několikanásobném nakažení blechou mohou léze splývat. Tetanus, cellulitida (zánět tkáně) a zhoršený průtok krve potom může vést až ke vzniku gangrény a nutné amputaci.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1.  "Le genre Tunga Jarocki, 1838 (Siphonaptera: Tungidae). I – Taxonomie, phylogénie, écologie, rôle pathogène"(2012). Parasite 19 (4): 297–308. doi:10.1051/parasite/2012194297. ISSN 1252-607X. 
  2.  "Notes on the genus Tunga (Siphonaptera: Tungidae) II – neosomes, morphology, classification, and other taxonomic notes"(2014). Parasite 21: 68. doi:10.1051/parasite/2014067. ISSN 1776-1042. PMID 25514594. 
  3. a b c VOLF, Petr; HORÁK, Petr; a kol.. Paraziti a jejich biologie. Praha : Triton, 2007. S. 279, 281, 282.
  4. a b BUSTOS,BUSTOS, Fausto. Stanford University, 27. 2. 2009, rev. 27. 2. 2009. Dostupné online. (english) 
  5. a b c d COOK, Gordon Charles, Alimuddin ZUMLA a Patrick MANSON. Manson's tropical diseases. 21st ed. /. London: Saunders, 2003. S. 373,374,1604,1605.
  6. a b c d DURDEN, Lance A; Gary R MULLEN. Medical and veterinary entomology. Amsterdam: Academic Press, 2002. S. 111,112,119,120

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DURDEN, Lance A.; MULLER, Gary R.. Medical and veterinary entomology. Amsterdam : Academic Press, 2002.  
  • VOLF, P.; HORÁK, P, et al. Paraziti a jejich biologie. Praha : Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]