Blavor žlutý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Blavor žlutý

Blavor žlutý
Blavor žlutý
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: ještěři (Sauria)
Čeleď: slepýšovití (Anguidae)
Rod: blavor (Pseudopus)
Binomické jméno
Pseudopus apodus
Pallas, 1775
Synonyma

Ophisaurus apodus

Blavor žlutý (Pseudopus apodus) (také želtopusík) je největší druh slepýše. Jeho domovem je jižní a jihovýchodní Evropa, přední a střední Asie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tento beznohý ještěr dorůstá délky až 135 cm, ale jedinci nad 120 cm jsou vzácní. Zbarvení je zpravidla hnědé či rezavé se světle žlutou hlavou a břichem, Šupiny má uspořádané v kroužcích, takže na první pohled poněkud připomíná velikou žížalu. Pod kůží má vyvinutyosteodermy (kostěné štítky), které ho chrání před zraněním, ale zárovEň snižují jeho obratnost (kvůli osteodermům je jeho tělo poměrně tuhé a nemůže se vlnit či stáčet tak lehce jako hadi stejné velikosti. Na bocích má blavor nápadnou rýhu či kožní záhyb, který se táhne od krku až ke kloace. Mláďata jsou nápadně tmavě pruhovaná. Končetiny jsou zcela zakrnělé, přední zmizely úplně, ze zadních zbyly pouze drápkovité pahýly u kloaky, dlouhé sotva 2,5 mm. Na rozdíl od hadůoči chráněné očními víčky, takže může mrkat. Na hlavě za očima má také dobře patrné ušní otvory.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Blavor obývá křoviny, stepi a světlé lesy od nížin až do hor. Vyhledává slunná místa, zvláště stráně a svahy kopců, ale potřebuje i stálý zdroj vody. Jeho aktivita je denní, nejčilejší je ráno a v odpoledních hodinách. Přes poledne a také v noci se obvykle ukrývá v noře či mezi kameny. V podzemním úkrytu také tráví zimní spánek, který může v chladnějších oblastech jeho rozšíření trvat až 5 měsíců. Po probuzení ze zimního spánku nastává doba námluv. Blavor žlutý je vejcorodý, samice klade v dubnu až květnu 5-19 vajec. Inkubace trvá 50 - 55 dní. Mláďata se živí pavouky a drobným hmyzem.

Blavor je masožravec, ve volné přírodě se živí především větším hmyzem (kobylky, saranče, větší brouci), pavouky, dešťovkami, plži a drobnými obratlovci (ještěrky, mláďata hlodavců). Plení také ptačí hnízda, zvláště u druhů hnízdících na zemi. Potravu si hledá většinou na zemi, ale dokáže i poměrně obratně šplhat po nižších větvích.

V teráriu[editovat | editovat zdroj]

Blavor je oblíbený chovanec v teráriích. Je dlouhověký (dožívá se více než 30 let), nenáročný, odolný a mírný, takže ho mohou ošetřovat i děti. Rozmnožování v zajetí však není časté. Krmení je jednoduché. Blavor přijímá myšata, moučné červy, cvrčky, větší smýkaný hmyz (hlavně kobylky a saranče), žížaly, slimáky, malé rybky, proužky masa, vařené vejce, dokonce i tvaroh a sýry. Krmíme dvakrát týdně, přes léto i častěji. Blavor se snadno ochočí, pak je velmi důvěřivý a krotký, bere potravu i z ruky. V teráriu musí mít k dispozici pitnou vodu, do níž můžeme přidávat vitamíny. Blavor dokáže dlouho hladovět.

K chovu je třeba prostornější terárium s vrstvou hrabanky či jiného substrátu, v němž blavoři rádi ryjí. Substrát nesmí být příliš jemný, aby se ryjícím plazům nedostával do očí a nozder a je vhodné ho pravidelně mlžit. Příliš jemný nebo prašný substrát může blavorovi způsobit dýchací obtíže a záněty očí i dýchacích cest. Vhodným doplňkem jsou kameny, kořeny či větve, mezi nimiž se s oblibou ukrývají. Přes léto je nejlepší volbou zahradní výběh, který však musí být dobře zabezpečený proti uniknutí. Blavoři jsou čilí, výborně hrabou i šplhají. Pokud je chováme celoročně v teráriu, dopřejeme jim alespoň umělé osvětlení. Pokud se chceme pokusit o odchov, je třeba zvířatům dopřát zimní spánek po dobu 1-3 měsíců při teplotě asi 10 sturpňů Celsia. Při zimování je třeba zvířatům dopřát pitnou vodu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Pseudopus apodus ve Wikimedia Commons