Blahokeř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBlahokeř
alternativní popis obrázku chybí
Blahokeř latnatý (Clerodendrum paniculatum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
Rodblahokeř (Clerodendrum)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahokeř (Clerodendrum, alternativně také Clerodendron) je rod rostlin patřící do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Zahrnuje asi 310 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Blahokeře jsou dřeviny s jednoduchými vstřícnými listy a souměrnými květy v nápadných květenstvích. Na základě fylogenetických studií byla z rodu Clerodendrum oddělena část druhů do několika menších rodů (Rotheca, Ovieda, Valkameria).

Některé nápadně kvetoucí druhy blahokeřů jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny a lze se s nimi setkat i ve sklenících botanických zahrad. V parcích a arboretech je v České republice zřídka pěstován blahokeř pozdní, jeden z mála zimovzdorných druhů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Blahokeře jsou stálezelené nebo opadavé keře nebo stromy, řidčeji ovíjivé keře, liány nebo byliny. Mladé větévky bývají čtyřhranné. Listy jsou jednoduché, vstřícné nebo výjimečně přeslenité. Čepel listů je celokrajná nebo různým způsobem zubatá.

Květenství jsou nejčastěji řídce vrcholičnatá nebo hlávkovitě stažená, často uspořádaná ve vrcholové latě. Květy jsou oboupohlavné, lehce dvoustranně souměrné, stopkaté. Kalich je zvonkovitý až miskovitý, s 5 zuby nebo pěticípý. koruna je pětilaločná, nejčastěji řepicovitá, s úzkou korunní trubkou. Tyčinky jsou 4, přirostlé v horní části korunní trubky a většinou z ní vyčnívající. Semeník je čtyřkomůrkový, s jedinou čnělkou a dvouramennou bliznou. V každé komůrce je jediné vajíčko. Plodem je peckovice se 4 pecičkami, často podepřená vytrvalým barevným kalichem, někdy se rozpadající na merikarpia (peckovičky).[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod blahokeř zahrnuje v současném taxonomickém pojetí asi 310 druhů[3] a je rozšířen v tropech a subtropech celého světa.[1] V tropické Americe je zastoupen málo.[4]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Dužnaté plody mnohých druhů blahokeře jsou podepřeny nápadně zbarveným vytrvalým kalichem a jsou šířeny ptáky.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Clerodendrum byl v rámci úprav taxonomie řádu hluchavkotvaré (Lamiales) přesunut z čeledi sporýšovité (Verbenaceae) do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae).[5]

Výsledky molekulárních studií ukázaly, že rod Clerodendrum v klasickém pojetí je parafyletický. První taková studie vyšla v roce 1997 a o rok později byl na jejím základě vyčleněn rod Rotheca, do nějž byly zařazeny africké druhy druhy z podrodu Cyclonema a rovněž druhy sekce Konocalyx podrodu Clerodendrum.[6] Další nové kombinace byly zveřejněny v roce 2000.[7] V současném pojetí zahrnuje rod Rotheca celkem 35 druhů s rozšířením v subsaharské Africe, tropické Asii a Číně (R. serrata). Ze známějších druhů sem patří Rotheca myricoides (syn. Clerodendrum ugandense).[8] Ve studii z roku 2004 byl do rodu Clerodendrum vřazen monotypický australský rod Huxleya.

V roce 2010 byla vydána další fylogenetická studie založená na analýze chloroplastové DNA, v níž vyšlo najevo, že ani ve stávajícím pojetí není rod Clerodendrum monofyletický. Ukázalo se, že je rozdělen do několika fytogeograficky dobře vymezených vývojových linií, které jsou promíseny s několika americkými rody čeledi Lamiaceae (Aegiphila, Tetraclea, Amasonia). Proto byl rod Clerodendrum rozdělen do dalších 2 rodů. Celkem 10 druhů bylo přeřazeno do rodu Volkameria. Jedná se o charakteristické druhy pobřežních mangrovů a rod je rozšířen v tropech celého světa. Dalších 8 karibských druhů bylo přeřazeno do rodu Ovieda.[9]

Vývojový strom části podčeledi Ajugoideae[editovat | editovat zdroj]

(tučně jsou uvedeny rody dříve řazené do rodu Clerodendrum)

 Rotheca

 Teucrium (ožanka)

 Ajuga (zběhovec)

 Oxera

 Faradaya

 Kalaharia

 Valkameria

 Aegiphila

 Ovieda

 Tetraclea

 Amasonia

asijské druhy 

 Clerodendrum (blahokeř)

africké druhy 

 Clerodendrum (blahokeř)

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

V tropech jsou pěstovány mnohé nápadně kvetoucí druhy jako okrasné keře. Mezi často pěstované náleží zejména Clerodendrum thomsoniae s červenými květy podepřenými bílými kalichy, červenokvěté C. speciosissimum, C. splendens a C. x speciosum a bělokvěté C. wallichii.[10]

V ČR je jako okrasná dřevina vzácně pěstován blahokeř pozdní (Clerodendrum trichotomum var. fargesii).[11] Lze jej nalézt např. ve sbírkách Pražské botanické zahrady v Tróji.[12] V našich podmínkách je třeba jej chránit před zimním osluněním.[13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Flora of China: Clerodendrum [online]. Dostupné online. 
  2. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Missouri: Timber Press, 2005. ISBN 1-930723-47-4. 
  3. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. 
  5. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  6. STEANE, D.A.; MABBERLEY, D.J. Rotheca (Lamiaceae) Revived. Novon. 1998, čís. 8(2). Dostupné online. 
  7. FERNANDES, R.B.; VERDCOURT, B. Rotheca (Labiatae) revived: More new combinations. Kew Bulletin. 2000, čís. 55(1). 
  8. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  9. YUAN, Yao-Wu et al. Further disintegration and redefinition of Clerodendrum (Lamiaceae): Implications for the understanding of the evolution of an intriguing breeding strategy.. Taxon. Feb. 2010, čís. 59(1). 
  10. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. 
  11. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  12. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  13. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]