Blín bílý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Blín bílý

Blín černý
Blín černý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: lilkotvaré (Solanales)
Čeleď: lilkovité (Solanaceae)
Rod: blín (Hyoscyamus)
Binomické jméno
Hyoscyamus albus
L.
Hyoscyamus albus

Blín bílý (Hyoscyamus albus) je středomořská jedovatá bylina z čeledi lilkovité.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Blín bílý je 20 – 30 cm vysoká je jednoletá až víceletá bylina s chlupatou lodyhou. Listy rostoucí v přízemní růžici brzy mizí, listy na lodyze jsou střídavé, řapíkaté a vejčité, s zubatým až vykrajovaným okrajem. Rostlina kvete od března do září světle žlutými květy s purpurovou skvrnou ve středu, jsou uspořádány ve vijanech a mají nálevkovitou korunu.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Blín bílý je rozšířen ve Středomoří, od Kanárských ostrovů po Irák. Byl zavlečen i do některých států na východě USA. Roste především na skalách a sutích, často v dosahu příboje a na stanovištích ovlivněných člověkem.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Všechny části rostliny, především však listy a semena, jsou využitelné jako sedativum (zejména bolesti způsobené močovými kameny) a také jako halucinogen, kvůli obsahu alkaloidu atropin. Jeho utišující a antispazmodické účinky jsou užitečné při léčbě raných příznaků Parkinsonovy choroby. Je považován za lepší pro vnitřní užití než blín černý, který je užíván zevně.[1] Listy se sklízí když je rostlina v plném květu a jsou sušeny pro pozdější využití. Vzhledem k silné jedovatosti, by měl být užíván jen pod dohledem lékaře a s velkou opatrností.

Dále se využívá na léčbu astmatu, černého kašle, nevolnosti, Meniérova syndromu, třesu při senilitě či ochrnutí a jako předoperační lék. Zevně se využívá ve formě oleje na zmírnění bolestivých stavů jako neuralgie, zubních a revmatických bolestí. Semena jsou užívána při léčbě astmatu, kašle, epilepsie, bolesti svalů a bolesti zubů.

Lidová kultura[editovat | editovat zdroj]

V antickém Řecku byl blín bílý zasvěcen bohu Apollónovi a nazýván hyoskiamos ("sviní bob") nebo pitonionca ("dračí rostlina"). Římany byl nazýván apollinaris, symfoniaca nebo insanin („vyvolávající šílenství“), Galy bellinotem („bylina Belena“).

Pro své psychoaktivní účinky byl používán jako divinační prostředek, prostřednictvím vdechování dýmu z byliny nebo jejích semen.[2] Dále byl oblíbeným afrodisiakem a thessálské čarodějnice ho používali do nápojů lásky.

Už od starověku byl také užíván jako léčivá rostlina, především v podobě masti. Léčili se jím například bolesti plic, jater nebo zubů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.pfaf.org/database/plants.php?Hyoscyamus+albus
  2. Müller-Ebelingová C., Rätsch Ch., Čarodějná medicína, Volvox Globator, Praha, 2000, s. 110

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu