Bjarnat Krawc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pamětní deska na domě, kde v letech 1945 - 1946 žil Bjarnat Krawc

Bjarnat Krawc, něm. Bernhard Schneider, někdy uváděn jako Bjarnat Krawc-Schneider (5. února 1861, Jitro, něm. Milstrich, v Sasku, okr. Kamenz - 25. listopadu 1948, Varnsdorf) byl lužickosrbský hudební skladatel, sbormistr, organizátor hudebního života.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve vesnici Jitro (něm. Milstrich, v Sasku, okr. Kamenz), absolvoval učitelský ústav v Budyšíně, v letech 1883-1924 působil jako učitel hudby v Drážďanech. Seznámení s dílem B. Smetany a zejm. první zájezd do Prahy (1885) ovlivnilo jeho další uměleckou činnost. 1887-1892 studoval kompozici na drážďanské konzervatoři u Felixe Draesekeho. Po nástupu fašismu byla Krawcova díla zabavována a zakazována. Při bombardování Drážďan v únoru 1945 přišel o veškerý majetek a cenné rukopisy. Koncem téhož roku přesídlil do Varnsdorfu, kde o tři roky později zemřel.
Jedna z jeho dcer, Hanka Krawcec, byla významnou lužickosrbskou výtvarnicí.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve skladatelské tvorbě se po příkladu B. Smetany a A. Dvořáka inspiroval lidovou hudbou. Z díla: Smyčcový kvartet c moll (1893), symfonická svita Ze serbskeje zemje (1894), klavírní cyklus Zo serbskich honow (1899), Wendische Volkslieder - lužickosrbské lidové písně pro smíšený sbor (1899), kantáta Syrotka (1901), Šěšć spěwow za jedyn hłós z klawěrnym přewodom (1910), 33 serbskich narodnych spěwow (1925), Missa solemnis opus 79 (1932), Boža mša w serbskich kěrlušach (1938), oratorium Wójna a měr na text M. Nawky (1943-45).
Vydal řadu zpěvníků, mj. sbírku lidových písní Heimatstimmen (1903), Chwatajće, ale spěwajće (1910), Naše spěwy I, II (1930, 1931).

Organizační a propagační činnost[editovat | editovat zdroj]

1889 založil spolek evangelických Lužických Srbů Čornobóh, 1893 ženský pěvecký sbor Schneiderscher Frauenchor, 1893 Volksliedchor. Po 1. světové válce organizováním mnoha koncertů přispěl k oživení hudebního života Lužice. 1923 inicioval založení Svazu lužickosrbských pěveckých spolků. 1927 založil lužickosrbský komorní sbor Lumir. 1926-1928 vydával hudební přílohu měsíčníku Łužica Škowrončk ze serbskich honow.
Bjarnat Krawc koncertní a přednáškovou činností intenzivně propagoval lužickosrbskou hudbu v zahraničí (v Československu, Polsku a Jugoslávii) a slovanskou (zejm. českou) hudbu ve své vlasti.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Achim Brankačk: Živjenje je dźeło - wotpočink je mrěće. Budyšin 1999. ISBN 3-7420-1750-0
  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bjarnat Krawc
  • Nowy biografiski słownik k stawiznam a kulturje Serbow. Budyšin 1984.
  • Jan Rawp: Serbska hudźba. Budyšin 1978.
  • Vladimír Zmeškal: Bjarnat Krawc a jeho styky s Čechy. Praha 1961.
  • Milan Hrabal: Nezemřel - žije. In: Hlas severu č. 22/1993. Varnsdorf 1993.