Bitva v Sundském průlivu

Bitva v Sundském průlivu
Konflikt: Druhá světová válka
Trvání: 28. února - 1. března, 1942 Naplánováno: {{{plánováno}}} Cíl: {{{cíl}}} Místo: Sundský průliv, Tichý oceán Casus belli: {{{příčina}}} Výsledek: Japonské vítězství Změny území: {{{Území}}}
Strany
Japonsko	USA Austrálie
Velitelé
Kenzabuo Hara Takeo Kurita	Hector Waller† Albert H. Rooks†
Síla
1 lehká letadlová loď, 1 nosič hydroplánů, 5 křižníků, 12 torpédoborců, transportní a pomocné lodě	2 křižníky
Ztráty
2 transportní lodě a 1 minolovka	2 křižníky, 596+ mužů
{{{poznámky}}}

Bitva v Sundském průlivu byla jednou z námořních bitev druhé světové války. Proběhla v noci z 28. února na 1. března, 1942. Vznikla v důsledku snahy o evakuaci spojenců z Jávské oblasti.

Po katastrofální porážce spojenců v bitvě v Jávském moři 27. února 1942 zbylo spojencům na Jávě pouze několik plavidel. 28. února kotvily v Sarubaji těžký křižník HMS Exeter a 7 torpédoborců. V Batávii kotvil těžký křižník USS Houston a lehký křižník HMAS Perth. Spojenecké velení rozhodlo, že tyto spojenecké lodě budou z oblasti evakuovány. Jako první odpluly ze Surabaje 4 torpédoborce USS John D. Edwards, USS Paul Jones, USS John D. Ford a USS Alden pod velením fregatního kapitána Binforda, kterým se povedlo proklouznout Balijským průlivem do Indického oceánu. Zbývající lodě ze Surabaji už tolik štěstí neměly a byly potopeny v bitvě u Baweanu.

Houston a Perth vypluly z Batávie 28. února v 19:30 a jejich cílem bylo proplout Sundským průlivem mezi Sumatrou a Jávou do Indického oceánu. Bez doprovodných plavidel a letecké podpory neměly mnoho šancí na úspěch. Japonci navíc přisunuli do oblasti další lodě. V Sundském průlivu křižovaly těžké křižníky Suzuja, Kumano, Mikuma a Mogami. Na Jávě se vyloďovalo 56 transportních lodí a jim přímou podporu poskytovala skupina lodí pod velením kontradmirála Kurity ve složení 1 lehká letadlová loď Rjúdžó, 3 lehké křižníky a 23 torpédoborců.

Krátce před 23. hodinou zahlédl japonský torpédoborec Fubuki obě spojenecké lodě. Fubuki provedl dvě akce. Vystřelil salvu 9 torpéd na spojenecké lodě. Ty se však torpédům stačily vyhnout a torpéda pokračovala do zálivu, kde kotvily transportní lodě. Zde torpéda zasáhla a potopila minolovku W-2 a transportní lodě Sakura Maru a Horai Maru. Úspěšnější akcí japonského torpédoborce bylo informování japonského velení o přítomnosti lodí. Proti spojeneckým lodím vyrazily těžké křižníky Mogami a Mikuma, lehké křižníky Natori, Jura a 9 torpédoborců. Nastala přestřelka po níž se krátce po půlnoci 1. března 1942 lehký křižník Perth potopil. O půl hodiny později se potopil i těžký křižník Houston. Z 1064 mužů, kteří byli na palubě, jich Japonci vylovili jen 368. Na palubě křižníku zahynul i jeho velitel Albert H. Rooks.

Literatura

• HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Krvavé oceány. Od plánu „Barbarossa“ k bitvě u Midway. Praha : Naše vojsko, 1994. 289 s. ISBN 80-206-0391-3.  
• HUBÁČEK, Miloš. Pacifik v plamenech. 3. vyd. Praha : Mladá fronta, 1997. 436 s. ISBN 80-204-0642-5.