Bitva u Tours

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Válka Bitva u Tours (známá též jako bitva u Poitiers) je jedna z nejdůležitějších bitev 8. století. Odehrála se v říjnu (pravděpodobně někdy mezi 10. a 25. říjnem včetně) 732 poblíž Tours a Poitiers a vojsko Franků vedené Karlem Martelem v ní porazilo arabskou armádu emíra Abd ar-Rahmána. Zdroje se rozcházejí v tom, zda šlo o velkou bitvu, která je často heroizována, nebo jen likvidaci arabských průzkumných oddílů. Bitva je považována za konec arabské invaze do Evropy.

Cesta k Tours

Maurové obvykle obcházeli východní výběžky Pyrenejí. Středomořské pobřeží Galie tak pomalu obsazovali muslimové. V roce 732 vyhlásil nezávislost Othman ben abi Neza, který se spojil s vévodou Eudou a uzavřel spojenectví. Abd ar Rahmán přišel, viděl a zničil Othmana a pokračoval dál do Galie. Eudo vyslal svou armádu, která se střetla s muslimskou poblíž Bordeaux. Eudova armáda byla zničena a to tak, že muslimští jezdci objížděli obrněné rytíře a ostřelovali je šípy a napadali kopími. Abd ar Rahmán vyplenil Bordeaux a poté pokračoval. Karel svolal svou armádu většinou složenou z pěchoty a pospíchal co mu síly stačily, aby napadl muslimy. Ti mezitím vydrancovali Tours a obléhali Poitiers. Abd ar Rahmán vyslal zvědy. A když se dozvěděl, že Frankové jsou blízko, přivolal vojsko a připravil se k bitvě.

Pohled na obě armády

Zachovalo se jen málo podrobností o vzhledu armád, ale nejspíše šlo o velké armády. Frankové bojovali jako jeden muž, stáli blízko sebe a kryli se svými štíty. Ve výzbroji Franků byl meč, kopí a jejich obávané vrhací sekery zvané francisca. Tato sekera vržena zkušeným bojovníkem mohla rozseknout štít a prorazit jakékoliv brnění. Frankové neměli žádnou jízdu, ale byli známí tím, že na jízdu útočili zuřivě a tím mnohé protivníky zastrašili. Arabové nepoužívali těžkou pěchotu jako Frankové, ale používali svou výbornou jízdu. Jejich jízda se přiblížila k protivníkovi a házela oštěpy a poté útočila meči. Dokázali zaútočit a hned se stáhnout.

Bitva

Bitva začala půtkami mezi oběma armádami, které se navzájem zkoumaly. Potom Abd ar Rahmán vyslal své jezdce, aby zaútočili na těsně nahloučenou masu franských pěšáků. Arabové metali na své nepřátele oštěpy, ale Frankvé odpověděli svou zbraní franciscou (viz výše) a Arabové se rozprchli. Poté zaútočili znovu, ale jen málokterý kůň se nechal donutit k útoku na husté hradby kopí. Arabové se o to pokoušeli několikrát, ale nikdy nedokázali proniknout řadami Franků. Muži ze severu stáli nepohnutě jako zeď. Následující den se Frankové seřadili do boje, ale po muslimech nebylo ani vidu ani slechu. Karel vyslal zvědy, a ti přinesli zprávu, že je muslimský tábor opuštěn.

Literatura

Šablona:Pahýl - vojenství Šablona:Pahýl - historie Šablona:Portál Středověk

Šablona:Link FA