Bitva u Mylae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Mylae
Konflikt: První punská válka
Poloha Mylae (Milazza) a Liparských ostrovů
Poloha Mylae (Milazza) a Liparských ostrovů
Trvání: 260 př. n. l.
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Pobřežní vody u Mylae, severní pobřeží Sicílie
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: vítězství Říma
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Římská republika Kartágo
Velitelé
Gaius Duilius Hannibal Gisco
Síla
90-110 lodí 130 lodí[1]
Ztráty
11 lodí ztraceno 14 lodí potopeno
31 zajato
{{{poznámky}}}

Bitva u Mylae byla první námořní bitva v rámci první punské války. Flotily Římanů a Kartaginců se v ní roku 260 př. n. l. srazily u severního pobřeží Sicílie, nedaleko Mylae (dnes Milazzo).

Bitva skončila vítězstvím Říma a byla klíčová pro ovládnutí vod kolem Sicílie. Byla také prvním nasazením válečného loďstva Římanů.

Před bitvou[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv se po vydrancování Agrigenta Římany přidalo ze strachu z jejich legií mnoho vnitrozemských sicilských měst na římskou stranu, pobřežní města zůstávala pod nadvládou kartáginské flotily. Řím dosud nedisponoval námořnictvem, ale v krátkém čase dokázal vybudoval flotilu skládající se ze sta kvinkvirém a dvaceti triér.[2] Předlohou jim přitom byla jedna z kartáginských lodí, kterou zajali, když při útoku na Římany plující na Sicílii najela na mělčinu.[3]

Bitva u Mylae se stala pro tuto novou flotilu ostrou zkouškou.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Římský vyloďovací můstek havran

Aby kompenzovali svou nezkušenost na moři, spolehli se Římané na novinku, jíž byl tzv. havran (corvus), vyloďovací můstek vybavený na spodní straně železným hrotem. Pokaždé, když se kartáginská galéra přiblížila k římskému plavidlu, byl corvus spuštěn tak, že jím byla proražena paluba nepřátelské lodi, Římští legionáři se pak přes corvus přesunuli, aby obsadili nepřátelské plavidlo.

Výsledkem bitvy byla šokující porážka punských sil.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Polybius, 1:23.3
  2. Polybius, 1:20.9
  3. Polybius, 1:20.15
  4. Polybius, 1:24.1

Literatura[editovat | editovat zdroj]