Bitva u Mühlberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Mühlberka
Konflikt: šmalkaldská válka
Na dřevorytu z roku 1550
Na dřevorytu z roku 1550
Trvání: 24. dubna 1547
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Mühlberg poblíž Liebenwerdy v dnešním Braniborsku
Casus belli:
Výsledek: Rozhodující vítězství římského císaře a spojenců
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Vlajka Svaté říše římské Svatá říše římská
Znak Španělského království Španělská říše
Maďarsko Uhersko[1]
Šmalkaldský spolek
Velitelé
Vlajka Svaté říše římské Karel V.
Znak Českých zemí Ferdinand I.
Znak Saska Mořic Saský
Jan Fridrich I.
Síla
25 000 pěších
4 500 jízdních
20 děl
12 000 pěších
300 jízdních
15 děl
Ztráty

Bitva u Mühlberka byla rozhodující bitvou vybojovanou 24. dubna 1547 v rámci Šmalkaldské války, kdy byl císařem Karlem V. a jeho spojenci definitivně poražen sbor protestantských kurfiřtů ve šmalkaldském spolku. Tato porážka protestantů měla dopad i v zemích Koruny české, protože umožnila českému králi Ferdinandovi potrestat stavy za neposkytnutí vojenské pomoci.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

Protestanti disponovali silou čítající sedm až dvanáct tisíc mužů pod vedením saského kurfiřta Jana Fridricha a tábořili u Mühlberka (Mühlberg), severně od Labe. Jan Fridrich se domníval, že má situaci plně pod kontrolou, podcenil nezbytnost stráží a odebral se se svými důstojníky do polní kaple na bohoslužbu.

Mezitím dorazil Karel V. k druhému břehu Labe, které nechal svou armádou přebrodit a přeplavat. Poté co začal boj, dal Jan Fridrich velet k ústupu, aby se proti přesile dostal do některého z nedalekých opevněných saských měst jako bylo Torgau či Wittenberg. To se mu nakonec nepovedlo, byl obklíčen, zraněn a jat. Téměř celá jeho armáda padla.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Nedlouho po porážce se postupně vzdala všechna odbojná města v Německu císaři a šmalkaldský spolek byl rozpuštěn.

V Koruně české[editovat | editovat zdroj]

V zemích Koruny české se mezitím začali stavové radit na dalším postupu. Na sněmu v Praze hájili stavové zápisu proti výtkám královským, jmenujíce jej "zrcadlem pravým všech těžkostí, které na zem přišly" za vlády Ferdinanda, vložili jej do zemských desk a vyslali nové posly ke králi a k císaři. Český král Ferdinand nechal posly bez odpovědi a táhl do Čech s úmyslem rozpoltit stavovskou opozici, čímž by stavy oslabil. Proto rozeslal zvláštní listy osobám stavu panského a rytířského, aby dostavily se k němu do Litoměřic, odkud 3. června vydal zvláštní mandát, ve kterém sliboval milost těm, kteří by k němu se dostavili a od zápisu upustili. To se mu nakonec povedlo a většině šlechticů odpustil, o to více potom dolehl jeho trest na městský stav.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Čechy - dějiny - dějepis politický - věk střední - Habsburkové-Bílá hora (1526-1620)“ Ottova slovníku naučného od anonymního autora.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schlacht bei Mühlberg na německé Wikipedii.

  1. History of Hungary 1526-1686, Akadémia Publisher, Budapest 1985. ISBN 963 05 0929 6