Bitva u Ladé

Bitva u Ladé
	konflikt: řecko-perské války
	Mapa milétské zátoky s ostrovem Ladé
Trvání	494 př. n. l.
Místo	Okolí ostrova Ladé
Souřadnice	37°31′49″ s. š., 27°16′42″ v. d.
Výsledek	Přesvědčivé vítězství Persie
Strany
Iónie	Perská říše
Velitelé
Dionysius z Fókaie	Artafernes
Síla
353 triér	600 lodí
Ztráty
234 triér	57 lodí
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Ladé se odehrála roku 494 př. n. l. mezi Ióny a Peršany. Byla vyvrcholením Iónského povstání.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Iónské povstání se začalo v roce 499 př. n. l., když Aristagoras z Milétu povstal proti Peršanům, kteří tuto oblast ovládali. Aristagoras požádal o pomoc pevninské Řecko a v roce 498 př. n. l. Athéňané obsadili a vypálili Sardy, centrum místní perské vlády. Peršané odpověděli námořním útokem v roce 494 př. n. l.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

Perský velitel Artafernes do roku 494 př. n. l. znovu dobyl několik iónských měst a oblehl Milétos z pevniny i moře. V tomto roce se perské loďstvo utkalo v přímém souboji s řeckou flotilou u milétského přístavu Ladé. Iónové se spojili s několika ostrovy v Egejském moři a sebrali 353 triér; Peršané proti nim postavili svých 600 lodí. Iónům velel Dionysius z Fókaie, který podle Hérodota připravoval vojsko na konflikt tak tvrdým způsobem, že vojáci dokonce odmítali bojovat. Když bitva začala, mnoho iónských lodí se stále odmítalo do boje zapojit; 49 lodí ze Samu opustilo bojovou linii. To způsobilo odchod dalších 70 lodí z Lesbu a spustilo tak řetězovou reakci. Dionysiovy lodě, které zjistily, že bitva je ztracena, se otočily a uprchly. Zbytky řecké flotily byly zcela zničeny a Milétos se krátce nato vzdal.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Iónské povstání bylo potlačeno a v roce 492 př. n. l. Peršané dobyli Makedonii a Thrákii. V pevninském Řecku nepoznali chuť porážky až do roku 490 př. n. l., kdy proběhla bitva u Marathónu. Mezitím se Dionysius stal pirátem na Sicílii.