Bitva u Horaniu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Honariu
Konflikt: Druhá světová válka
U.S. torpedoborce (zprava doleva): O'Bannon, Chevalier, a Taylor u Šalamounových ostrovů 15. 8. 1943
U.S. torpedoborce (zprava doleva): O'Bannon, Chevalier, a Taylor u Šalamounových ostrovů 15. 8. 1943
Trvání: 17. srpen-18. srpen, 1943
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Šalamounovy ostrovy, Tichý oceán

zeměpisné souřadnice:
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Japonské taktické vítězství
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Námořní znak JaponskaJaponsko Vlajka USA se 48 hvězdamiUSA
Velitelé
Macudži Idžúin Thomas J. Ryan
Síla
4 torpédoborce
20 až 22 malých lodí
4 torpédoborce
Ztráty
viz text žádné
{{{poznámky}}}
Všechny časy jsou uváděny v časové zóně Šalamounových ostrovů GMT+11

Bitva u Horaniu (anglicky: Battle off Horaniu; japonsky: 第一次ベララベラ海戦 Dai-ičidži Berarabera kaisen ~ První námořní bitva u Vella Lavella) byla jedna z námořních bitev druhé světové války v Pacifiku mezi japonským a americkým námořnictvem. Odehrála se v noci ze 17. na 18. srpna 1943 u ostrova Vella Lavella v Šalamounových ostrovech, když se skupina čtyř amerických torpédoborců pokusila zastavit japonský konvoj s posilami pro Horaniu krytý čtyřmi japonskými torpédoborci. Po asi půlhodinovém boji sice Američané dokázali poškodit dva japonské torpédoborce, ale konvoj nezastavili.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Po ztrátě základny v Munda (5. srpna dobyto letiště), porážce v bitvě v zálivu Vella (noc 6.-7. srpna) a americkém vylodění na Vella Lavella (15. srpna – Američané tak obešli silnou japonskou posádku na Kolombangaře) se japonské velení rozhodlo o stažení svých jednotek ze středních Šalamounů.[1] Jednotky měly být stahovány do Horaniu (7°42′ j. š., 156°43′ v. d.) na severu ostrova Vella Lavella, kde měla být vybudována základna bárek.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

Bitva se odehrála severně od Vella Lavella. Mapa v Harovi na str. 187 ukazuje pozici Sazanami a Hamakaze ve 0:40 jako 7°20′ j. š., 156°40′ v. d.

V 5:00 17. srpna vyplul z Rabaulu Japonský svaz kontradmirála Macudži Idžúina složený z torpédoborců Sazanami (vlajkový), Hamakaze, Šigure a Isokaze. Idžúinovy jednotky měly poskytnout krytí transportnímu konvoji, který vyplul z Buin na jihovýchodě Bougainville ve 12:27 téhož dne. Podle Hary (tou dobou velitel 27. kučikutai [駆逐隊 ~ divize torpédoborců] na Šigure) se konvoj skládal z 20 vyloďovacích bárek (daihacu) a přepravoval posilu 400 mužů pro Horaniu.[2] Podle O'Hary měl ale konvoj celkem 22 plavidel: dva pomocné stíhače ponorek, 15 daihacu (dva ozbrojené), čtyři motorové torpédové čluny a pancéřový člun.[1]

Již krátce po vyplutí z Rabaulu byly japonské torpédoborce zpozorovány průzkumem[2] a z Purvis Bay (9°9′ j. š., 160°15′ v. d.) na Floridě proti nim vypluly čtyři torpédoborce USS Nicholas, USS O'Bannon, USS Taylor a USS Chevalier kapitána Thomase J. Ryana.[1]

Japonský konvoj se setkal s doprovodnými torpédoborci. Přibližně ve 23:30 byly torpédoborce napadeny osmi letouny. O'Hara píše o Avengerech, zatímco Hara píše o „dvoumotorových bombardérech“.[1][3] Japonské torpédoborce přepluly ústí zálivu Vella a přiblížily se k pobřeží Kolombangary. Pak se otočily na západ a mířily zase zpět ke konvoji.[4] V 0:29 japonské hlídky zpozorovaly americké torpédoborce a téměř zároveň americký radar zachytil přítomnost Japonců.[1] Hrozilo, že se americké torpédoborce dostanou ke konvoji dříve, než jim v tom Idžúinovy lodě dokáží zabránit. Podle všeho ale Ryan nejevil o konvoj zájem a soustředil se na japonské torpédoborce. Obě strany plánovaly provést útok torpédy. V 0:40 shodil japonský průzkumný letoun světlice nad americkými torpédoborci, čímž uhasla naděje na překvapivý torpédový útok.[4][1]

Ryan obrátil své torpédoborce na západ. Rovněž Idžúinovy jednotky přešly na západní (respektive severozápadní) kurz a Idžúin nařidil torpédový útok. Hara na Šigure odhadoval vzdálenost na více než 10 000 metrů, což pravděpodobnost zásahu značně snižovalo.[5] Přesto Japonci vypustili mezi 0:52 až 0:55 (podle Hary), respektive mezi 0:46 až 0:55 (podle O'Hary) celkem 31 torpéd a poté zahájili palbu ze svých 127mm děl.[6][1] V 0:58 vystřelil čtyři torpéda i Chevalier (poslední loď v americké linii) a rovněž Američané zahájili dělostřelbu. Ani na jedné straně se ale nepodařil nějaký významnější zásah a všechna torpéda minula.[1]

Kolem 1:00 zaznamenal radar na Hamakaze kontakt, který byl interpretován jako další blížící se nepřátelské jednotky. Ve skutečnosti šlo ale pravděpodobně o vlastní konvoj.[7][1] Krátce po 1:00 obě bojové formace zamířily na severozápad a Isokaze vypustil další torpéda. V 1:21 Američané pronásledování vzdali a obrátili se zpět k jihovýchodu. Souboj byl u konce.[8][1]

Na japonské straně byl pouze v 1:12 lehce poškozen Isokaze blízkými dopady granátů, které zranily několik mužů posádky a založily malé požáry. Rovněž Hamakaze byl lehce poškozen. Jednotlivé lodě konvoje se většinou stihly ukrýt u severního pobřeží Vella Lavelly.[8] Američané si nárokovali potopení dvou stíhačů ponorek, dvou torpédových člunů a jedné daihacu. Podle Hary ale Japonci přišli pouze o dvě daihacu,[8] zatímco podle O'Hary byly ztraceny dva pomocné stíhače ponorek: č. 5 a č. 12.[1] Jejich ztrátu k datu 18. srpna 1943 potvrzuje i Nišida.[9]

Japonské bárky z konvoje se během následujícího dne schovávaly u pobřeží ostrova a večer vyložily všechny přepravované posily v Horaniu.[8] Později bylo do Horania evakuováno 9000 mužů z Kolombangary.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l O'HARA, Vincent P.. Battle off Horaniu: August 18, 1943, 0040-0121 hours [online]. [cit. 2009-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Hara, str. 184
  3. Hara, str. 185
  4. a b Hara, str. 186
  5. Hara, str. 186 a 187
  6. Hara, str. 187
  7. Hara, str. 188 až 190
  8. a b c d Hara, str. 189
  9. CHa-1 class auxiliary submarine chasers

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie Battle off Horaniu ve Wikimedia Commons
  • O'HARA, Vincent P.. Battle off Horaniu: August 18, 1943, 0040-0121 hours [online]. [cit. 2009-12-18]. Dostupné online. (anglicky)