První bitva u Breitenfeldu
| Bitva u Breitenfeldu | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Třicetiletá válka | |||||||||||||||
 Dobové znázornění bitvy u Breitenfeldu |
|||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
 Švédské království Saské kurfiřtství |
.svg){kind=small} Katolická liga |
||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Gustav II. Adolf Jan Jiří I. Saský |
Jan Tserclaes Tilly Gottfried Heinrich Pappenheim Ernst Egon VIII. von Fürstenberg-Heiligenberg |
||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| 42 000 mužů | 36 000 mužů | ||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
Bitva u Breitenfeldu se odehrála 17. září 1631 několik kilometrů severně od Lipska. Na jedné straně stála vojska Katolické ligy pod velením Jana Tserclaese Tillyho, na straně druhé vojska švédská, saská a německých protestantů pod velením švédského krále Gustava II. Adolfa. Bitva skončila drtivou porážkou vojsk Katolické ligy.
Tato bitva se stala důležitým mezníkem třicetileté války. Byla svedena na jedné straně protřelým vojevůdcem Tillym, který se zúčastnil od svého mládí spousty válečných konfliktů po celé Evropě. Jako mladík bojoval ve španělské armádě proti nizozemským povstalcům, zúčastnil se bojů proti Turkům v Uhrách a Transylvánii a v neposlední řadě stál v čele císařské armády na Bílé hoře. Na straně druhé stál úspěšný vojevůdce a strůjce nového způsobu válčení, švédský král Gustav II. Adolf.
17. září 1631 nastoupilo 36 000 katolických vojáků Tillyho tvořených převážnou většinou žoldnéřů najatých ze všech koutů Evropy proti 26 000 většinou švédských odvedenců a 16 000 saských vojáků pod velením saského kurfiřta Jana Jiřího.
Bitva [editovat]
Tillyho armáda měla na každém křídle jízdu. Na levém pod velením Pappenheima a na pravém křídle stály jezdecké pluky Fürstenbergovy. Střed tvořila pěchota, před pěchotou stálo dělostřelectvo. Švédský střed byl rozestavěn podobně jako Tillyho s tím rozdílem, že za pěchotou stály švédské zálohy. Na levém křídle stál Jan Jiří se svými Sasy a na pravém švédská jízda v čele se samotným Gustavem II. Adolfem.
Po dělostřelecké přestřelce se Pappenheimovy jízdní oddíly pokusily vyhnout pravému švédskému křídlu a zaútočily na švédské zálohy. Švédové poprvé s použitím střelby v salvách jejich útok odrazili a zahnali pappenheimské na útěk. Fürstenberg na pravém křídle byl mnohem úspěšnější a vytlačil Sasy z bojiště, poté se stočil na švédský střed. Švédská pěchota však jeho útok odrazila.
Nyní nastoupilo švédské pravé křídlo s Gustavem II. Adolfem v čele následované pěchotou. Levé katolické křídlo se zcela zhroutilo. Švédská pěchota se zmocnila většiny z katolických děl a obrátila je proti svým nedávným majitelům. Tillyho armáda se rozprchla. Sám Tilly ustoupil a s ním asi 600 mužů za hradby města Halle. Část prchajících se zastavila u znovu seřazených pappenheimských. Ti už však do boje nezasáhli.
Poraněn na prsou a šíji byl Tilly sám málem zajat jakýmsi Němcem bojujícím ve švédských službách, který ho dostihl, popadl za šaty a vyzval, ať se mu vzdá. Tilly pobídl svého koně a snažil se mu vytrhnout. Němec, sám zasažen kulí do hlavy, padl z koně a Tilly na poslední chvíli unikl.
