Bitva na Něvě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva na Něvě
Alexandr Jaroslavič Něvský v boji proti Švédům, autor Boris Chorikov
Alexandr Jaroslavič Něvský v boji proti Švédům,
autor Boris Chorikov

Trvání1240
Místona řece Něvě, Rusko
Souřadnice
VýsledekVítězství Novgorodských
Strany
Novgorodský lev Novgorodská republika Erb folkungské dynastie Švédové (Finové a Norové)
Síla
1300-1400 osob[1] [2] asi 5000 osob [3] [4]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva na Něvě, či Něvská bitva (rusky Невская битва) se odehrála 15. července 1240 na řece Něvě v místech dnešního Sankt-Petěrburgu mezi švédskými vojsky vedenými jarl Birgerem a družinou Novgorodských pod velením knížete Alexandra Jaroslaviče, později zvaného Něvský.

Okolnosti

Na pozadí bitvy stálo celkové oslabení Rusi následkem ničivých mongolských nájezdů po roce 1237. Toho chtěli využít Švédové k získání kontroly nad strategickým místem při ústí Něvy a města Stará Ladoga, které patřily mezi klíčové body na obchodní cestě „od Varjagů k Řekům“.

Průběh bitvy

Poté, co se kníže Alexandr dověděl o postupu Švédů, vedl své vojsko podél řeky Volchovy, aby do Ladogy dorazil dříve, než protivník, což se mu podařilo. Ve městě se k jeho vojsku připojili také místní obyvatelé. Švédové, v jejichž řadách byli také Norové a Finové, mezitím pronikli k ústí řeky Ižory.

Rusové využili husté mlhy a napadli švédské ležení. Okamžik překvapení byl silný a Švédové utrpěli těžkou porážku, načež se zbytek švédské armády dal na útěk. Kroniky se zmiňují o tom, že Alexandr v průběhu bitvy vypíchl jarlu Birgerovi oko.

Následky

Díky vítězství v této bitvě, v níž Alexandr prokázal pozoruhodné vůdčí schopnosti a odvahu, získal později přízvisko Něvský. Bitva na Něvě odvrátila švédskou invaze a na několik desítek let určila podobu rusko-švédské hranice.

Další slávy dosáhl Alexandr v bitvě na Čudském jezeře, která se udála o dva roky později.

Na domnělém předpokládaném místě bitvy, tehdy na předměstí Petrohradu, byl carem Petrem I. Velikým roku  1710 založen monastýr sv. Alexandra Něvského (Alexandro-Něvská Svatotrojická lávra) a v roce 1723 sem car nechal přenést ostatky velikého knížete.

Reference

  1. Похлёбкин В. В. Внешняя политика Руси, России и СССР за 1000 лет в именах, датах, фактах. Москва. «Международные отношения». Rok 1995[1]
  2. Пашуто В. Т. Александр Невский. М.: Молодая гвардия, 1974. Str. 160.
  3. Похлёбкин В. В. Внешняя политика Руси, России и СССР за 1000 лет в именах, датах, фактах. Москва. «Международные отношения». Rok 1995[1]
  4. Пашуто В. Т. Александр Невский. М.: Молодая гвардия, 1974. Str. 160.

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schlacht an der Newa na německé Wikipedii.