Bitva na řece Ša-che

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva na řece Ša-che
Konflikt: Rusko-japonská válka
[[Soubor:{{{obrázek}}}|300px|]]
Trvání: 5.17. října 1904
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: řeka Ša-che, Mandžusko
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: status quo
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Russia Rusko Japan Japonsko
Velitelé
Alexej Kuropatkin Ojama Iwao
Síla
210 000 120 000
Ztráty
5084 zabitých,
30 506 zraněných
4869 nezvětstných
3951 zabitých,
16 394 zraněných
{{{poznámky}}}

Bitva na řece Ša-che (japonsky 沙河会戦, rusky Сражение на реке Шахе, Sraženie na reke Šache) proběhla v době rusko-japonské války ve dnech 5.17. října 1904. Byl to první vojenský střet této války na pevnině.

Průběh bitvy[editovat | editovat zdroj]

Po z ruské strany nepovedené bitvě u Liao-jangu se ruská mandžuská armáda pod vedením Alexeje Kuropatkina přesunula do oblasti města Mukdenu a jižněji. Japonské armády (první, druhá a čtvrtá o celkové síle 150 tisíc bajonetů a šavlí, 648 děl a 18 kulometů) pod vedením maršála Ojamy Iwaa se zastavily severně od řeky Tchaj-c’-che. Navýšil sestavu armády na 195 000 bajonetů (fakticky jen 150 000 bez šestého sibiřského útvaru, který dorazil až na konci bitvy), 19 000 šavlí, 758 děl a 32 kulometů. Kuropatkin plnil přání cara a tak se rozhodl přejít do útoku, aby pomohl obsazenému Port Arthuru a otočil průběh války v ruský prospěch. Operace však byla organizována špatně, nebylo zabezpečeno utajení příprav, byl chybně vybrán směr hlavního útoku přes hornatou krajinu, špatně byly rozloženy síly a dokonce nebyly k dispozici ani mapy oblasti. Japonci se dověděli o útoku a očekávali Rusy na připravených pozicích a chtěli je zničit a přejít do protiútoku. 5. října ruská armáda začala útok z cílem obsadit severní břeh Tchaj-c’-che. Hlavní úder byl veden levým křídlem (východní oddíl generála A. Štakelberga, jedna třetina všech sil) skrze hornatou krajinu na Pen-si-chu za účelem obklíčení pravého boku nepřítele. Zároveň pravé křídlo (západní oddíl generála A. A. Bilderlinga, jedna čtvrtina všech sil) provedlo pomocný úder na Liao-jang. Významné síly byly ponechány v rezervě (jedna čtvrtina) a na ochranu týlu (jedna šestina). Vojska postupovala pomalu a teprve k večeru 6. října dorazilo pravé křídlo k řece Ša-che a levé křídlo narazilo na přední pozice protivníka. Úporné napadání japonské první armády východním oddílem v průsmycích nemělo úspěch a vedlo k těžkým ztrátám. 10. října přešly druhá a čtvrtá japonská armáda do protiútoku a 12. října vytlačili západní oddíl za řeku Ša-che. 13. října se stáhnul i východní oddíl. Poté se japonská vojska pokusila nastoupit na svém levém křídle, ale byla odražena ruskými vojsky.

Důsledky[editovat | editovat zdroj]

Vysíleni velkými ztrátami (Rusové 40 000, Japonci 20 000) přešli oba protivníci k obraně. Vznikla 60 km dlouhá poziční bojová linie jižně od Mukdenu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]