Bitcoin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox měna

Bitcoin je internetová open-source peněžní měna, kterou lze platit prostřednictvím zcela decentralizované P2P sítě. Hlavní unikátností Bitcoinu je právě jeho plná decentralizace; je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu jakkoli ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod, ani nikdo, kdo by mohl o síti rozhodovat. Bitcoin je deflační měna. Celkové množství peněz je konečné a předem známo, a jeho uvolňování do oběhu je definováno pouze matematickými zákony. V síti probíhají platby za minimální nebo žádné náklady.

Síť funguje od roku 2009, kdy ji popsal a vytvořil člověk pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Patrně kvůli povaze projektu autor nikdy nezveřejnil svoji skutečnou identitu a krátce po větším rozšíření Bitcoinu v roce 2010 se odmlčel úplně.[1] Nyní pro platby existuje oficiální softwarový klient, o který se starají dobrovolníci z celého světa, a několik alternativních klientů.[2]

Od roku 2011 se o Bitcoinu, ekonomice, možnostech a důsledcích této měny pořádají konference - v New Yorku[3] a Praze[4][5] (2011) a Londýně[6][7] (2012).

V září 2012 vznikla Bitcoin Foundation starající se o infrastrukturu okolo Bitcoinu (včetně hlavního klienta), sledování hrozeb a případné vylepšování protokolu, zajišťování konferencí a propagaci měny. Vzhledem k decentralizované povaze sítě nicméně nadace nemá žádné zvláštní pravomoce; v síti vždy rozhoduje většina, nehledě na Bitcoin Foundation.[8][9]

Vlastnosti

Na rozdíl od většiny měn není bitcoin závislý na důvěře jejímu vydavateli ani prostředníkovi (bance, státu…). Pro provádění transakcí se využívá distribuovaná databáze napříč body peer-to-peer sítě.[10][11] K zabezpečení sítě je využita kryptografie, umožňující používat pouze peníze, které daný uživatel vlastní, a zabraňující opakovanému využití již utracených peněz.[12]

Růst počtu bitcoinů do roku 2033

Bitcoin umožňuje pseudonymní držení a převod měny. Bitcoiny mohou být uloženy v osobním počítači ve formě souboru s peněženkou nebo uchovávány pomocí služby třetí strany. Je však možné mít peněženku i zcela offline (na papíře) a lze zcela offline adresu vygenerovat. Peer-to-peer topologie a chybějící centrální autorita zabraňuje komukoliv manipulovat s hodnotou této měny. Množství mincí v oběhu je předem dané, a proto není možné vyvolat umělou inflaci vytvořením jejich většího množství.

Celkové množství Bitcoinů, které budou vytěženy, je asi 21 000 000 (resp. 20 999 999,9769)[13]. Růst se však postupně zpomaluje, a veškeré bitcoiny budou vytěženy v roce 2140 (drtivá většina však cca v roce 2030). Pokud tedy bude stále stejný zájem o novou měnu, dojde k deflaci. S tím je v protokolu počítáno, protože lze platit i se zlomky bitcoinů. V současnosti má síť dělitelnost omezenu na 8 desetinných míst, je možné ji však rozšířit.[14]

Základní princip fungování

Uživatelé a minéři

Veškerá komunikace v síti probíhá pomocí počítačového programu (nebo jiného klienta, např. na mobilu), který přímo komunikuje s dalšími uzly (účastníky). Účastníci jsou dvojího druhu: koncoví uživatelé a minéři. Každý účastník může být koncový uživatel, minér, anebo obojí.

  • koncoví uživatelé jsou lidé, kteří si posílají peníze. Každý uživatel má jednu nebo více peněženek, které slouží jako adresy pro platby. Současně si také udržují distribuovanou databázi všech proběhlých transakcí v síti - tzv. blockchain[10][11] (v případě plnohodnotného klienta; je možné se na databázi ptát jiného důvěryhodného uzlu, popř. si udržovat jen část). Tak každý uzel ví, která mince/část v síti patří které peněžence. Každé peněžence náleží soukromý a veřejný klíč. Pokud chce uživatel poslat peníze, vezme patřičný obnos svých mincí + případný poplatek (viz dále) a vytvoří transakci, kterou podepíše soukromým klíčem. Tuto informaci rozešle všem uzlům (uživatelům), ke kterým je připojen, ti to rozešlou dalším apod. do celé sítě. K příjemci tak informace o platbě probublá téměř ihned (v řádu sekund), transakce však ještě není tzv. potvrzena.
  • minéři potvrzují transakce a zabezpečují důvěryhodnost sítě výpočetní silou. Minér vezme transakce, které čekají na potvrzení a snaží se najít takovou kombinaci, aby se její hash vešel pod nějaký stanovený limit. Nalezení takového hashe je velice obtížné a síť je nastavena tak, aby se to v celé síti dařilo průměrně jen jednou za 10 minut. Kterému minérovi se to podaří, ten vytvoří nový blok, ve kterém jsou zahrnuty všechny transakce (které se rozhodl zahrnout). Při vytvoření bloku si minér ponechá veškeré poplatky ze zahrnutých transakcí + odměnu. Odměna je momentálně 50 BTC[15] a jedná se o jediný a předem stanovený způsob emitace nových peněz. Odměna se však každých 210 000 bloků (tj. každé 4 roky) snižuje na polovinu a růst množství peněz zastavuje. Minér si může vybrat, které transakce zahrne a které ne (podle výše poplatku), nyní je ale většina ochotna přijímat i bezplatné transakce. Je důležité zmínit, že protože je síť anonymní, minéři neví nic o odesílatelích ani příjemcích a jediným smysluplným kritériem pro zahrnutí nebo nezahrnutí transakce do bloku je právě zvolený poplatek. Stejně tak minér, který nalezne hash (a rozhoduje o zařazení) je vždy náhodný. Transakční poplatky a odměna jsou ekonomickou motivací činnosti minérů. Snižováním odměny dojde ke stále většímu vyžadování transakčních poplatků.

Nikdo jiný kromě uživatelů a minérů v síti nefiguruje.

Potvrzování transakcí

Minéři řeší umělý problém (hashe) proto, aby vytvoření nového bloku bylo velice složité a tedy i velice obtížně padělatelné. Pokud by chtěl útočník změnit platební historii, musel by mít k dispozici výpočetní výkon větší než je celý zbytek sítě. Bitcoin počítá s tím, že takové množství výkonu žádná jedna entita nemá. I kdyby se to ale někomu povedlo, mohl by měnit pouze své vlastní transakce a zamezit potvrzování ostatních transakcí (tedy nemohl by například převádět cizí peníze k sobě ani stávající databázi nějak ničit).[16] (Tento útok je nepravděpodobný, např. v září 2012 byla síť minérů 16x výkonnější než nejrychlejší superpočítač světa.[17][18])

Každý nový blok odkazuje na předchozí blok, a tím potvrzuje i všechny předešlé transakce. Tudíž každá transakce je potvrzena tolikrát, kolik bloků bylo vytvořeno od prvního zahrnutí (včetně toho prvního bloku). Čím více potvrzení, tím obtížnější je padělatelnost celého procesu, a tím tedy více může příjemce věřit, že mu peníze skutečně přišly. Obecně se nízké částky (pití v automatu[19][20]) přijímají i bez potvrzení, běžné částky 1 - 3 potvrzení, originální klient bere transakci za zcela důvěryhodnou při 6 potvrzeních.[21]

Obtížnost nalezení bloku (limit hashe) je každých 14 dní upravována podle aktuální výpočetní síly všech minérů tak, aby byl nový blok uvolněn právě každých 10 minut.[22] Měna je tedy do sítě uvolňována přibližně stále stejnou rychlostí, nehledě na počet minérů.

Více o technických podrobnostech fungování česky viz [12][23].

Peněženky a placení

Každý uživatel má jednu nebo více peněženek/adres. Kvůli anonymitě je doporučeno pro každou příchozí platbu vygenerovat novou adresu (odesílatel pak neuvidí zůstatek příjemce, protože bude posílat peníze na prázdnou adresu). Ke generování adres ale dochází i interně; při odesílání nelze utratit pouze část, takže se automaticky vytvoří další vlastní adresa a platba se rozdělí na dva příjemce: na jednoho, kterého uživatel zadal, a zbytek částky se pak pošle na nově vygenerovanou adresu.[zdroj?] Tuhle vlastnost však většina klientů před uživatelem zcela skryje; je tak vidět pouze v blockchainu.

Vlastnictví peněženky není v síti nijak „vidět“. S penězi v dotyčné peněžence může nakládat ten, kdo vlastní soukromý klíč (typicky ten, kdo peněženku vytvořil). Zůstatek, který se uživateli zobrazuje v klientu, je pak pouze součtem peněz na těch peněženkách, od kterých má klient soukromý klíč.

Z toho důvodu nemusí být příjemce při příjmu peněz k síti připojen; transakce proběhne stejně. Klient si při dalším spuštění jen zkontroluje pohyby na jeho peněženkách a podle toho upraví zůstatek, který se zobrazí uživateli.

Adresa je hash veřejného klíče (zhruba[24]) a aby se dala použít (poslat na ni peníze), nemusí být nikde v síti registrovaná. Síť ji poprvé uvidí až při vlastním poslání peněz. Adresu tak lze vytvořit zcela offline.

Ztracená peněženka

Aby se zabránilo překlepům při opisování adresy, má v sobě vestavěný kontrolní součet (nedá se tedy splést s pravděpodobností 1 : 4 mld.). Pokud by se tak přesto stalo (nebo někdo schválně dopočítal kontrolní součet neexistující adrese, jako např. adresa 1BitcoinEaterAddressDontSendf59kuE), peníze na tuto adresu budou navždy ztraceny. Stejně tak se stane, pokud uživatel ztratí peněženku (smaže ji) a nemá zálohu. V Bitcoin síti neexistuje nic jako „ztracená peněženka“, protože nelze nijak poznat, že k ní nikdo nevlastní soukromý klíč. Pro ostatní účastníky sítě je taková událost prospěšná; velice mírně se zvýší hodnota jejich bitcoinů (dojde k deflaci). Analogií v reálném světě je spálení bankovek.[25]

Mining pooly

Protože je najití bloku náhodný proces, pro malé minéry je výdělek velice nepředvídatelný. Minéři se proto často sdružují do tzv. mining poolů a zkoušejí štěstí společně. Pokud některý z nich nalezne blok, odměna se rozdělí mezi všechny minéry. Hlavní výhodou je větší předvídatelnost; zatímco minér s průměrnou grafickou kartou by našel blok v průměru až po roce a do té doby by nezískal nic[26] (srpen 2012), v poolu může dostávat poměrně malou část i několikrát denně. Nevýhodou jsou pak obvyklé poplatky poolům v řádu procent.

Technické řešení mining poolu

Na princip fungování mining poolu přišel český programátor Marek Palatinus (slush), který také dodnes jeden z nejvýznamnějších poolů provozuje.[27] Funguje to tak, že pool vytvoří téměř celý blok (zahrne všechny transakce apod.), ale jediné, co chybí, je najít číslo, které spolu s daným blokem bude dávat správný hash (bude menší než hodnota daná obtížností). Pool pak každému minéru přidělí nějaký rozsah, ve kterém má hledat. Minér pak nazpátek poolu reportuje výsledky, které jsou pak pod nějakou hodnotu, ale větší, než je potřeba na nový blok (je tak mnohem snáze nalezitelná). Většina těchto dílčích výsledků tak nevede na nový blok, ale pool tak může vědět, že minér na problému pracuje a podle počtu dílčích výsledků ho i odměňuje.[28]

Protože pravidla bloku určuje správce poolu, nikoli minéři, má správce poolu poměrně velký vliv. Je tak důležité, aby žádný jeden pool pod sebou neměl nadpoloviční většinu minérů, neboť by mohl rozhodovat, které transakce nezahrnout a síť by tak byla částečně centralizována.[16] Statistiky poolů viz [29].

Hodnota Bitcoinu

Bitcoin je samostatná měna zcela nezávislá na tradičních měnách jako koruna, euro apod. Samotná hodnota Bitcoinu - podobně jako většiny ostatních měn - vychází pouze z poptávky a nabídky na trhu. Není tedy kryta zlatem ani jinými komoditami (to by ani kvůli decentralizované povaze nebylo možné), ale podobně jako jiné běžné měny je kryta pouze důvěrou, že s ní bude možno v budoucnu zaplatit stejně jako dnes.[30] Cena je tedy dána ekonomickou rovnováhou. Někteří autoři též poukazují na to, že už ta skutečnost, že existuje decentralizovaná měna, která je nezávislá na čemkoli co by bylo možné zničit, je sama o sobě hodnotná. A že tedy hodnota Bitcoinu je alespoň zčásti už v tomto faktu.[31]

Častým omylem je názor, že hodnota bitcoinu je určena počtem/výkonem minérů. Souvislost tam je, ale opačná - při zvýšení hodnoty se zvedne počet minérů, ne naopak. Minéři nemůžou určovat skutečnou hodnotu, ta je dána pouze důvěrou.[32] Též bývá chybně uváděno, že je kryta vzácností, nepadělatelností apod. Tyto vlivy nemají přímou vazbu na hodnotu, ale na důvěru, která má vliv na nabídku a poptávku. Na hodnotě se tedy podílejí, ale nepřímo.

Cena je velice kolísavá, v současnosti se pohybuje okolo 12 $ (230 Kč) za 1 BTC[33] (říjen 2012).

Hodnota Bitcoinu v historii

Vývoj kurzu k americkému dolaru podle největší burzy MtGox

Bitcoin začínal jako čistě akademický projekt, kdy ho používali především odborníci a zájemci o technologii samotnou. Technologie však zaujala natolik, že hodnota po dlouhou dobu rychle stoupala. To přivedlo i zájemce, kteří investovali čistě ze spekulativních důvodů. Hodnota Bitcoinu tak zažila za svoji krátkou existenci prudký růst, vrchol investiční bubliny i částečný pád. Nyní se cena postupně stabilizuje, ačkoli výkyvy jsou stále značné.

Největší trh s bitcoiny je v amerických dolarech, následující tabulka proto ukazuje, kolik dolarů kdy stál jeden bitcoin:[34][35]

Vývoj ceny Bitcoinu v historii (srovnání s dolarem)
Období / datum Cena za 1 BTC Poznámky
leden 2009 - leden 2010 prakticky nulová žádný trh neexistoval, účastníky byli převážně nadšenci do kryptografie, kteří si bitcoiny posílali za zanedbatelné nebo žádné částky
únor 2010 - květen 2010 méně než 0,01 $ uživatel „laszlo“ uskutečnil první transakci - koupil dvě pizzy za 10.000 BTC.[36][37] Uživatel „SmokeTooMuch“ dražil 10.000 BTC za 50 $ (celkově). Kupec se nenašel[38]
červen 2010 0,08 $ za 5 dní cena vzrostla 10násobně z 0,008 na 0,08 $ / BTC
únor 2011 - duben 2011 1 $ Bitcoin dosáhl parity s dolarem[39]
8. června 2011 31 $ vrchol bitcoinové bubliny, od této chvíle začal kurz poprvé klesat
prosinec 2011 2 $ po několika měsících lokální minimum
říjen 2012 12 $ současný stav, mírně stoupající

Pozn.: Při čtení tabulky vezměte v úvahu, že hodnota dolaru také není konstantní, ale podléhá inflaci. Ta je však mnohem pomalejší než výkyvy ceny Bitcoinu, trendy jsou tedy dobře patrné.

Směnárny a využití měny

Bitcoiny lze získat (nebo prodat) třemi hlavními způsoby:

  • použití specializovaných směnáren: např. MtGox.com (největší), Bitstamp.net (česky), BTC-e.com, Intersango.com a další. Zpravidla si účtují poplatek za směnu a žádný nemá účet v ČR, většinou je nutno peníze převést jako SEPA platbu.
  • přímá směna s některým uživatelem, který je ochotný Bitcoiny prodat/koupit. Takoví jsou např. na LocalBitcoins.com (převážně pro osobní setkání) nebo na fóru Bitcash.cz (převážně pro převod on-line).
  • zapojení se do těžby bitcoinů (a tak jejich získávání), ať už sám, nebo v některém z poolů. Většinou se nevyplatí kvůli ceně proudu

Využití měny je zatím poměrně malé, patrně kvůli příliš proměnlivému kurzu a nejistým legislativním otázkám obchodníků.[5] Neúplný seznam obchodů viz [40].

Software pro Bitcoin (klienti)

Šablona:Infobox Software

Oficiálním klientem je Bitcoin-Qt. To je jediný „úplný“ klient (fungující i jako serverová část), který však obsahuje kompletní databázi transakcí (blockchain). Z důvodu své náročnosti bývá označován za nevhodný pro koncového uživatele.[2]

Další kategorií jsou tzv. tencí klienti (Electrum, MultiBit), kteří fungují jako interface k jinému serveru. To ale nijak nesnižuje jejich bezpečnost; soukromé klíče má uživatel pouze na svém počítači a nikdy se nikam neposílají. Server může být jakýkoli uzel Bitcoinu, není vázán na uzel od autora software.

Pro pokročilé uživatele a vývojáře je určen klient Armory, který běží nad Bitcoin-Qt a umožňuje mnohem bohatší správu.

Pro mobilní telefon existují aplikace jako BitcoinSpinner nebo Bitcoin Wallet. Při posílání adres se často používají QR kódy.

Kontroverze

Bitcoin přináší poměrně velké množství nových přístupů, které vzbuzují diskuse a otázky nad budoucností měny. Častá tvrzení jsou:[41][42]

  • zabudovaná deflace měny: kvůli omezenému množství peněz bude docházet k trvalé deflaci, avšak mnoho ekonomů zastává přínos spíše inflace. Oponenty jsou zastánci deflační ekonomiky[43][44][45]
  • krytí měny: hodnota měny je pouze spekulativní, samotná měna není ničím kryta. Častým protinázorem je poukázání na fakt, že současné fiat měny taktéž nejsou ničím kryté
  • zneužitelnost pro trestnou činnost: měna je kvůli náročné vystopovatelnosti a nemožnosti kontroly vhodná k trestné činnosti.[46] Ke stejnému účelu však lze zneužít i běžnou hotovost, neboť ta je také relativně anonymní
  • neúplná anonymita: neexistuje opravdu spolehlivé zakrytí toho, jaké peníze odkud přišly[47][48]
  • nutnost generování adres: neexistuje žádná obdoba „variabilního symbolu“ ani zprávy připojené k platbě. Pro každou platbu - má-li být identifikovatelná - je nutné vytvořit další adresu. To je také nutný požadavek pro zachování anonymity

Odkazy

Související články

Reference

  1. (anglicky) Satoshi Nakamoto
  2. a b (anglicky) Bitcoin client software
  3. (anglicky) Konference v New Yorku
  4. (anglicky) Konference v Praze
  5. a b Lehce neformální reportáž z Bitcoin Conference 2011
  6. (anglicky) Konference v Londýně
  7. (slovensky) Bitcoin konferencia Londýn 2012 (reportáž)
  8. (anglicky) Bitcoin Foundation
  9. Vznikla Bitcoin Foundation
  10. a b (anglicky) Block chain
  11. a b (anglicky) Bitcoin Block Explorer
  12. a b Decentralizovaná kryptoměna Bitcoin (abclinuxu.cz)
  13. (anglicky) How long will it take to generate all the coins?
  14. (anglicky) Bitcoin division limit
  15. Bitcoin.cz - často kladené dotazy
  16. a b (anglicky) Attacker has a lot of computing power
  17. (anglicky) BitcoinWatch.com
  18. (anglicky) Top 500 Supercomputing Sites
  19. (anglicky) BitCoin Vending Machine
  20. (anglicky) Bitcoin snack machine (fast transaction problem)
  21. (anglicky) What are bitcoin “confirmations”?
  22. (anglicky) Difficulty change
  23. Technologie těžení bitcoinů (blog.bitcoin.cz)
  24. (anglicky) Technical background of version 1 Bitcoin addresses
  25. (anglicky) But if no more coins are generated, what happens when Bitcoins are lost? Won't that be a problem?
  26. (anglicky) Bitcoin Mining Calculator
  27. Český mining pool mining.bitcoin.cz
  28. Záznam z IRC bitcoin.cz, 21. 6. 2012
  29. (anglicky) Hashrate distribution
  30. Reportáž o Bitcoinu v pořadu Horizont na ČT24
  31. (anglicky) Bitcoin's Value is Decentralization
  32. Pomoc s Bitcoin (fórum na webtrhu)
  33. (anglicky) MtGox.com
  34. (anglicky) Bitcoin Charts (hodnota měny, i v historii)
  35. (anglicky) https://en.bitcoin.it/wiki/History History of Bitcoin (Bitcoin wiki)
  36. (anglicky) Pizza for bitcoins? (diskusní vlákno)
  37. (anglicky) Laszlo's pizza for $76,880
  38. (anglicky) Bitcoin Auction: 10,000.00 BTC --- Starting Bid 50.00 USD (diskusní vlákno)
  39. Bitcoin dosáhl parity s dolarem
  40. (anglicky) Bitcoin Trade
  41. (anglicky) Is the cryptocurrency Bitcoin a good idea?
  42. (anglicky) Hacker News discussion
  43. (anglicky) Deflationary spiral
  44. Nesmyslné strašidlo deflace
  45. (anglicky) Why Mainstream Economists Lie About Deflation
  46. Kokain přes internet. Přijde vám domů poštou.
  47. (anglicky) Anonymity
  48. (anglicky) An Analysis of Anonymity in the Bitcoin System

Externí zdroje