Bitcoin

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Je navrženo rozdělení tohoto článku a přesunutí části obsahu na nový název Vývoj ceny bitcoinu.
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
Komentář k návrhu: Velká tabulka s Vývojem ceny bitcoinu v historii (srovnání s dolarem) snižuje čitelnost celého článku, tabulka vlastně opticky dělí článek na dvě samostatné části. Z tabulky by bylo vhodné udělat něco jako přílohu k článku a zde ponechat pouze tabulku Bitcoin – porovnání vzestupu a pádu
Bitcoin
Logo bitcoinu
Logo bitcoinu
Zeměmezinárodní
ISO 4217XBT (neoficiální)
Inflace12.5 nových bitcoinů cca každých 10 minut (2016–2020)
SymbolBTC[1]
Dílčí jednotkamBTC, μBTC, satoši, bit[2]

Bitcoin je internetová open-source P2P platební síť a také v této síti používaná kryptoměna. Hlavní unikátností bitcoinu je jeho plná decentralizace; je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod, ani nikdo, kdo by mohl o síti rozhodovat. Konečné množství bitcoinů je předem známo a uvolňování bitcoinů do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu sítě.

Síť funguje od roku 2009, kdy ji popsal[3] a vytvořil člověk nebo skupina lidí podepsaná jako Satoshi Nakamoto.[4] K autorství se v květnu 2016 přihlásil Australan Craig Steven Wright, což bylo ale rychle zpochybněno.[5] Sahil Gupta označil za pravděpodobného autora bitcoinu Elona Muska, který má hluboké znalosti ekonomie, šifrování a kódování, Elon Musk ale toto tvrzení odmítl.[6]

Základem pro vznik bitcoinu byly koncepty „Bit gold“[7] a „b-Money"[8]. Nyní pro platby existuje oficiální softwarový klient, o který se starají dobrovolníci z celého světa, a několik alternativních klientů.[9]

Od roku 2011 se o bitcoinu, ekonomice, možnostech a důsledcích této měny pořádají konference – v New Yorku[10] a Praze[11][12] (2011) a Londýně[13] (2012). V roce 2013 byla jedna konference v San Jose; další je naplánována ve Vídni.[14]

V září 2012 vznikla Bitcoin Foundation, starající se o infrastrukturu okolo bitcoinu (včetně hlavního klienta), sledování hrozeb a případné vylepšování protokolu, zajišťování konferencí a propagaci měny. Vzhledem k decentralizované povaze sítě však nadace nemá žádné zvláštní pravomoce; v síti vždy rozhoduje většina, nehledě na Bitcoin Foundation.[15][16]

Vlastnosti

Na rozdíl od většiny měn není bitcoin závislý na důvěře k jejímu (centrálnímu) vydavateli ani prostředníkovi (bance, státu…). Pro provádění transakcí se využívá distribuovaná databáze napříč uzly peer-to-peer sítě.[17][18] Měna je tak závislá na široké komunitě. Sociální média tak mohou ovlivňovat kurz bitcoinu.[19] K zabezpečení sítě je využita kryptografie, umožňující používat pouze peníze, které daný uživatel vlastní, a zabraňující opakovanému využití již utracených peněz.[20]

Předpoklad růstu počtu bitcoinů do roku 2033

Bitcoin umožňuje pseudonymní držení a převod měny. Bitcoiny mohou být uloženy v osobním počítači ve formě souboru s peněženkou nebo uchovávány pomocí služby třetí strany. Je však možné mít peněženku i zcela offline (na papíře) a lze zcela offline adresu vygenerovat. Peer-to-peer topologie a chybějící centrální autorita zabraňuje komukoliv manipulovat se zásobou této měny. Konečné množství bitcoinů v oběhu je předem dané, a proto není možné vyvolat umělou inflaci vytvořením množství většího.

Celkové množství bitcoinů, které budou vytěženy, je asi 21 000 000 (resp. 20 999 999,9769).[21] Růst se však postupně zpomaluje, a veškeré bitcoiny budou vytěženy v roce 2140 (drtivá většina však cca v roce 2030). Pokud tedy bude stále stejný zájem o novou měnu, dojde k deflaci. S tím je v protokolu počítáno, protože lze platit i zlomky bitcoinů. V současnosti má síť dělitelnost omezenu na 8 desetinných míst, je možné ji však rozšířit.[22]

Základní princip fungování

Uživatelé a těžaři

Veškerá komunikace v síti probíhá pomocí počítačového programu (nebo jiného klienta, např. na mobilu), který komunikuje s dalšími uzly (účastníky). Účastníci jsou dvojího druhu: koncoví uživatelé a těžaři. Každý účastník může být koncový uživatel, těžař, anebo obojí.

  • koncoví uživatelé jsou lidé, kteří si posílají peníze. Každý uživatel má jednu nebo více peněženek, které slouží jako adresy pro platby. Současně si také udržují distribuovanou databázi všech proběhlých transakcí v síti – tzv. blockchain[17][18] (v případě plnohodnotného klienta; je možné se na databázi ptát jiného důvěryhodného uzlu, popř. si udržovat jen část). Tak každý uzel ví, která mince/část v síti patří které peněžence. Každé peněžence náleží soukromý a veřejný klíč. Pokud chce uživatel poslat peníze, vezme patřičný obnos svých mincí + případný poplatek (viz dále) a vytvoří transakci, kterou podepíše soukromým klíčem. Tuto informaci rozešle všem uzlům (uživatelům), ke kterým je připojen, ti to rozešlou dalším apod. do celé sítě. K příjemci tak informace o platbě probublá téměř ihned (v řádu sekund), transakce však ještě není tzv. potvrzena.
  • těžaři potvrzují transakce v síti. Těžař seskupí transakce čekající na potvrzení, přidá k nim odkaz na předchozí potvrzený blok transakcí a údaj zvaný kryptografická nonce. Snaží se najít takovou nonci, aby se hash SHA-2 nového bloku vešel pod sítí stanovený limit. Limit je nastaven tak, aby se to v celé síti dařilo průměrně jednou za 10 minut, takže nalezení vhodné nonce je obtížné a to tím více, čím výkonnější celá síť je. Těžař, kterému se nalezení nonce a tím i vytvoření a potvrzení nového bloku transakcí podaří, si ponechá veškeré poplatky ze zahrnutých transakcí a odměnu za potvrzení bloku. Odměna za potvrzení bloku je momentálně 12,5 BTC[23] (9. 7. 2016 došlo k novému půlení odměny bitcoinu z 25 BTC na 12,5 BTC) a jedná se o jediný a předem stanovený způsob emise nových bitcoinů. Odměna se však každých 210 000 bloků (tj. každé 4 roky) snižuje na polovinu a růst množství peněz zpomaluje. Těžař si může vybrat, které transakce do nového bloku zahrne a které ne (podle výše poplatku). Je důležité zmínit, že protože je síť anonymní, těžaři nevědí nic o odesílatelích ani příjemcích a jediným smysluplným kritériem pro zahrnutí nebo nezahrnutí transakce do bloku je právě zvolený poplatek. O tom, který těžař první nalezne vhodnou nonci (a rozhoduje o zařazení transakcí) rozhoduje náhoda. Transakční poplatky a odměna za potvrzení bloku jsou ekonomickou motivací činnosti těžařů. Snižováním odměny dojde ke stále většímu vyžadování transakčních poplatků.

Nikdo jiný kromě uživatelů a těžařů v síti nefiguruje.

Potvrzování transakcí

Těžaři řeší umělý problém nalezení kryptografické nonce proto, aby potvrzení nového bloku bylo velice složité, a tedy i velice obtížně padělatelné, přitom ale snadno ověřitelné. Pokud by chtěl útočník změnit platební historii, musel by mít k dispozici výpočetní výkon větší, než je výpočetní výkon celého zbytku sítě. Tomuto teoretickému útoku se také říká 51% útok[24]. Bitcoin počítá s tím, že takové množství výkonu žádná jedna entita nemá. I kdyby se to ale někomu povedlo, mohl by měnit pouze své vlastní transakce a zamezit potvrzování ostatních transakcí (tedy nemohl by například převádět cizí peníze k sobě ani stávající databázi nějak ničit).[25] 51% útok je nepravděpodobný, např. v květnu 2013 byla síť těžařů více než 60× výkonnější než nejrychlejší superpočítač světa.[26][27]. Získat nadpoloviční většinu výpočetního výkonu v celé síti by navíc bylo pro útočníky velmi nákladné. I kdyby byli ochotni investovat a opravdu síť tímto způsobem napadnout, klesla by důvěra v samotný bitcoin a s ním i jeho cena. Díky naprosté transparentnosti by totiž všichni uživatelé sítě snadno zjistili, že nejdelší větev na blockchainu, která je považována za platnou, je prodlužována pouze jedním uzlem. Pokud by 51% útok někdy proběhl, jednalo by se spíše o podkopání důvěry v samotnou Bitcoinovou síť, než snaha o reálné odcizení prostředků.

Každý nový blok odkazuje na předchozí blok, a tím potvrzuje i všechny předešlé transakce. Tudíž každá transakce je potvrzena tolikrát, kolik bloků bylo vytvořeno od prvního zahrnutí (včetně toho prvního bloku). Čím více potvrzení, tím obtížnější je padělatelnost celého procesu, a tím tedy více může příjemce věřit, že mu peníze skutečně přišly. Obecně se nízké částky (pití v automatu[28][29]) přijímají i bez potvrzení, běžné částky 1–3 potvrzení, originální klient bere transakci za zcela důvěryhodnou při 6 potvrzeních.[30]

Obtížnost nalezení bloku (limit hashe) je každých 14 dní upravována podle aktuální výpočetní síly všech těžařů tak, aby byl nový blok uvolněn průměrně každých 10 minut.[31] Měna je tedy do sítě uvolňována přibližně stejnou rychlostí, nehledě na počet těžařů či celkový výkon v síti.

Více o technických podrobnostech fungování česky viz[20][32]

Peněženky a placení

Každý uživatel má jednu nebo více peněženek/adres. Kvůli anonymitě je doporučeno pro každou příchozí platbu vygenerovat novou adresu (odesílatel pak neuvidí zůstatek příjemce, protože bude posílat peníze na prázdnou adresu). Ke generování adres ale dochází i interně; při odesílání nelze utratit pouze část, takže se automaticky vytvoří další vlastní adresa a platba se rozdělí na dva příjemce: na jednoho, kterého uživatel zadal, a zbytek částky se pošle zpět uživateli jako tzv. "drobné" na nově vygenerovanou adresu.[zdroj?] Tuhle vlastnost však většina klientů před uživatelem zcela skryje; je tak vidět pouze v blockchainu.

Vlastnictví peněženky není v síti nijak „vidět“. S penězi v dotyčné peněžence může nakládat ten, kdo vlastní soukromý klíč (typicky ten, kdo peněženku vytvořil). Zůstatek, který se uživateli zobrazuje v klientu, je pak pouze součtem peněz na těch peněženkách, od kterých má klient soukromý klíč.

Z toho důvodu nemusí být příjemce při příjmu peněz k síti připojen; transakce proběhne stejně. Klient si při dalším spuštění jen zkontroluje pohyby na svých peněženkách a podle toho upraví zůstatek, který se zobrazí uživateli.

Adresa je hash veřejného klíče (zhruba[33]) a aby se dala použít (poslat na ni peníze), nemusí být nikde v síti registrovaná. Síť ji poprvé uvidí až při vlastním poslání peněz. Adresu tak lze vytvořit zcela offline.

Ztracená peněženka

Aby se zabránilo překlepům při opisování adresy, má v sobě vestavěný kontrolní součet (nedá se tedy splést s pravděpodobností 1 : 4 mld.). Pokud by se tak přesto stalo (nebo někdo schválně dopočítal kontrolní součet neexistující adrese, jako např. adresa 1BitcoinEaterAddressDontSendf59kuE), peníze na tuto adresu budou navždy ztraceny. Stejně tak se stane, pokud uživatel ztratí peněženku (smaže ji) a nemá zálohu. V bitcoin síti neexistuje nic jako „ztracená peněženka“, protože nelze nijak poznat, že k ní nikdo nevlastní soukromý klíč. Pro ostatní účastníky sítě je taková událost prospěšná; velice mírně se zvýší hodnota jejich bitcoinů (dojde k deflaci). Analogií v reálném světě je spálení bankovek.[34]

Začátkem roku 2018 se odhadovalo, že je nenávratně ztraceno více než tři miliony Bitcoinů, což v té době byla pětina oběhu.[35] V odhadu je ale zahrnut i milion bitcoinů vytěžených zakladatelem Satoshim.[35]

Těžařská uskupení

Protože je nalezení bloku náhodný proces, pro malé těžaře je výdělek velice nepředvídatelný. Těžaři se proto často sdružují do tzv. těžařských uskupení (mining pool) a zkoušejí štěstí společně. Pokud některý z nich nalezne blok, odměna se rozdělí mezi všechny těžaře. Hlavní výhodou je větší předvídatelnost; zatímco těžař s průměrnou grafickou kartou by našel blok v průměru až za 5 let a do té doby by nezískal nic[36] (květen 2013), v uskupení může dostávat poměrně malou část několikrát denně. Nevýhodou jsou pak obvyklé poplatky správcům uskupení v řádu procent.

Technické řešení těžařského uskupení

Na princip fungování těžařských uskupení přišel český programátor Marek Palatinus (slush), který také dodnes jedno z nejvýznamnějších uskupení provozuje.[37] Funguje to tak, že uskupení vytvoří téměř celý blok (zahrne všechny transakce apod.), jediné, co chybí, je kryptografická nonce, která spolu s ostatními údaji bude dávat správný hash (menší než hodnota stanovená sítí). Uskupení pak každému těžaři přidělí rozsah, ve kterém má nonci hledat. Těžař hlásí uskupení dílčí výsledky, které jsou menší, než hodnota daná uskupením. Hodnota daná uskupením je větší, než je potřeba na nový blok. Většina dílčích výsledků tak nevede na nový blok, ale uskupení dostává informace, že těžař na problému pracuje a podle počtu dílčích výsledků ho i odměňuje.[38]

Protože pravidla bloku určuje správce uskupení, nikoli těžaři, má správce uskupení poměrně velký vliv. Je tak důležité, aby žádné uskupení nemělo nadpoloviční většinu těžařů, neboť by správce mohl rozhodovat, které transakce nezahrnout a síť by tak byla částečně centralizována.[25] Statistiky uskupení viz[39]

Segregated Witness

SegWit je navrhovaný upgrade bitcoin protokolu. Byl poprvé představen na konferenci Scaling Bitcoin v Hong Kongu Bitcoin Core vývojářem Pietrem Wuillem. Tato inovace odděluje podpisová (signature) data z transakcí jako takových, což přináší několik výhod. Například efektivní zvětšení kapacity bloku nebo oprava chyby nazývané transaction malleability. Pokud nebude SegWit aktivovaný do poloviny listopadu 2017, nebude ho již možné aktivovat vůbec.

Rozdělení bitcoinu

Před 1. srpnem 2017 docházelo k hlasování těžařů o budoucí aktualizaci protokolu bitcoinu a jelikož hlasování nebylo úplně jednotné, tak se malá skupina těžařů odtrhla a vznikla nová virtuální měna nazývaná Bitcoin Cash. Někteří její významní podporovatelé, například investor Roger Ver, dokonce označují bitcoin cash za „ten pravý bitcoin“.[40] Argumentují hlavně v porovnání s bitcoinem nižšími transakčními poplatky, jež mají napomoci většímu rozšíření bitcoin cash mezi uživateli. O sedm měsíců později, v únoru 2018, byla přitom výše poplatků za transakce bitcoinem a bitcoin cash srovnatelná.[41]

Později se od bitcoinu oddělila měna SegWit2×. Koncem roku 2017 bylo očekáváno oddělení (hardfork) třetí měny, ovšem 9. listopadu 2017, bylo oznámeno, že k tomuto dělení nedojde.[42]

Hodnota Bitcoinu

Soubor:Kryptomeny-trzni-kapitalizace.png
Tržní kapitalizace kryptoměn[43]
2017:Bitcoin dosáhl 10000USD[44]

Bitcoin je samostatná měna, zcela nezávislá na tradičních měnách jako koruna, euro apod. Hodnota bitcoinu – podobně jako většiny ostatních měn – vychází pouze z poptávky a nabídky na trhu, a je tedy dána ekonomickou rovnováhou. Bitcoin není kryt zlatem ani jinými komoditami, ale podobně jako u jiných běžných měn je jeho hodnota závislá na důvěře, že s ním bude možno v budoucnu zaplatit stejně jako dnes.[45] Někteří autoři též poukazují na to, že už skutečnost, že existuje měna, která je nezávislá na rozhodnutí centrálních autorit, je sama o sobě hodnotná.[46]

Jako jedno z rizik budoucí hodnoty bitcoinu je uváděn klesající podíl bitcoinu na celkové tržní kapitalizaci alternativních měn. Od roku 2013 do poloviny roku 2017 klesl podíl tržní kapitalizace bitcoinu oproti ostatním kryptoměnám ze zhruba 95% na méně než 40%.[47]

Častým omylem je názor, že hodnota bitcoinu je určena počtem/výkonem těžařů. Souvislost tam je, ale opačná – při zvýšení hodnoty se zvedne výkon těžařů, ne naopak. Těžaři neurčují hodnotu bitcoinu, ta je dána pouze poměrem mezi nabídkou a poptávkou.[48] Též bývá chybně uváděno, že je kryta vzácností, nepadělatelností apod. Tyto vlivy nemají přímou vazbu na hodnotu, ale na důvěru, která má vliv na nabídku a poptávku. Na hodnotě se tedy podílejí, ale nepřímo.

28.11.2017 překročila hodnota bitcoinu 10000 USD (215 000 Kč) za 1 BTC[44]. Dva dny poté oznámila hlavní americká bitcoinová platforma Coinbase, že počet u ní otevřených účtů překročil počet 13,3 milionu. To je více než má přední americký brokerský dům Charles Schwab.[49]

Hodnota Bitcoinu v historii

Vývoj kurzu k americkému dolaru podle největší burzy MtGox

Kurz bitcoinu se občas vyznačuje vysokou volatilitou, tedy prudkým kolísáním ceny v krátkém časovém úseku. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska však vykazuje neustálý nárůst.

Bitcoin začínal jako čistě akademický projekt, kdy ho používali především odborníci a zájemci o technologii samotnou. Technologie však zaujala natolik, že hodnota bitcoinu po dlouhou dobu stoupala. To přivedlo i zájemce, kteří investují čistě ze spekulativních důvodů. Hodnota bitcoinu tak zažila za svoji krátkou existenci prudký růst, vrchol investiční bubliny i částečný pád.

Obchodování s bitcoinem je možné rozdělit do tří období. V období do června roku 2013 se bitcoinem zabývali téměř výhradně IT specialisté. V roce 2013 si situace v kryptoměnách ve větším měřítku všimli profesionální investoři, do svých platforem zařadili bitcoin obchodníci s deriváty. V průběhu roku 2017 se k obchodování s bitcoinem přidala i širší veřejnost.

Vzrůst a pád hodnoty bitcoinu byl dán různými podněty. V období do roku 2013 souvisela cena bitcoinu více s dostupností technologií a vytěženým množstvím kryptoměny. V období od roku 2013 do roku 2017 byla důležitá vzrůstající akceptace bitcoinu obchodníky, zprávy o regulaci, případně zákazech kryptoměn a podvodech nebo krachu bitcoinových burz. Projevily se také nepopulární kroky tradičních bank (např. zdaňování bankovních vkladů na Kypru[50]). V roce 2017 má podstatný vliv důvěra v další růst a přísun nových kupujících, bitcoinové platformy také hlásí značný nárůst počtu nově otevřených obchodních účtů v řádu jednotek procent za den.[51]

Z 24.5.2017 na 25.5.2017 stoupla cena o 500 dolarů (+22 p. b.). V průběhu 2 měsíců do konce listopadu 2017 vzrostla cena bitcoinu o 150 % až na 10 000 USD a do konce roku 2017 na téměř 20 000 USD. Tento stav je přirovnáván k tulipánové horečce[52]. Danou tezi ještě podporuje následný prudký propad kurzu bitcoinu o více než polovinu, k němuž došlo během ledna a února 2018. Některé hedgeové fondy, například Silver 8 Capital[53], chtěly situace náhlého cenového poklesu kryptoměn využít a nalákat nové investory s tím, že jejich hodnota opět brzy poroste.

Cenové špičky na Bitcoinu

Cenové špičky v letech 2011, 2013 a 2017

V průběhu obchodování s bitcoinem se objevily tzv. cenové bubliny, kdy cena bitcoinu prudce rostla na několikanásobek v období týdnů až měsíců, s následnou korekcí. Bitcoin má však dlouhodobě tendenci ke stabilizaci – každá nová vzestupná fáze má nižší násobek změny, než fáze předchozí, zároveň se také zmenšuje relativní pokles po vzestupné fázi.[54]

Bitcoin – porovnání vzestupu a pádu ± 100 dnů v letech 2011, 2013 a 2017
Období / datum Kurz před Max Kurz po Max/Před Po/Před Max/Po
8. 6. 2011 0,90 31,91 7,81 35,3× 8,6× −4,1×
9. 4. 2013 14,13 266,00 89,25 18,8× 6,3× −3,0×
30. 11. 2013 121,17 1 165,89 624,89 9,6× 5,2× −1,9×
(11. 12. 2017) 4 087,56 17 382,64 ? 4,3× ? ?

Největší trh s bitcoiny je v amerických dolarech, následující tabulka proto ukazuje, kolik dolarů kdy stál jeden bitcoin:[55][56]

Vývoj ceny bitcoinu v historii (srovnání s dolarem)
Období / datum Cena za 1 BTC Poznámky
leden 2009 – leden 2010 prakticky nulová žádný trh neexistoval, účastníky byli převážně nadšenci do kryptografie, kteří si bitcoiny posílali za zanedbatelné nebo žádné částky
únor 2010 – květen 2010 méně než 0,01 $ uživatel „laszlo“ uskutečnil první transakci – koupil dvě pizzy za 10.000 BTC (později také nazýváno jako $10 Million pizza)[57][58] Uživatel „SmokeTooMuch“ dražil 10.000 BTC za 50 $ (celkově). Kupec se nenašel[59]
červen 2010 0,08 $ za 5 dní cena vzrostla 10násobně z 0,008 na 0,08 $ / BTC
únor 2011 1 $ Bitcoin dosáhl parity s americkým dolarem.[60]
8. června 2011 31 $ vrchol bitcoinové bubliny, od této chvíle začal kurz poprvé klesat
prosinec 2011 2 $ po několika měsících lokální minimum
prosinec 2012 13 $ postupně mírně stoupající
11. dubna 2013 266 $ vrchol cenové rally, kdy měsíc před tím cena každý den posilovala o 5–10 %. Po dosažení vrcholu se cena postupně propadla k 50 $. Poté zase začala stoupat
květen 2013 130 $ relativně stabilní, opět mírně stoupající
červen 2013 100 $ v červnu klesající až k 70 US$, v červenci stoupající k 110 US$
listopad 2013 350 $ v první listopadové dekádě prudký nárůst, cena poprvé překročila 350 US$
konec listopadu 2013 1000 $ 27.11.2013 překročena cena 1000 US$ na burze mtgox.
30. června 2014 585 $ Nadace Wikimedia začala přijímat bitcoiny jako platební metodu pro příspěvek na její chod[61]
říjen 2014 - květen 2016 200 $ až 500 $ Období (na bitcoin) nízké volatility a relativně stabilního kurzu. (S několika málo výjimkami, např. 14.1. a 15.1., kdy kurz poklesl pod 200 US$.)
6. listopadu 2014 370 $ Dopadeno největší bitcoinové černé tržiště Silk Road 2.0 [62]
14. ledna 2015 152 $ Bitcoin se dotknul pomyslného dna. Ke kterému klesal od začátku roku 2014
27. května 2016 453 $ Začíná spekulace na halving který přišel 9.7.2016
9. července 2016 648 $ Bitcoin halving. Nové bitcoiny se nově vytvářejí po 12,5 BTC
21. listopad

2016

738 $ Byla představena nová verze bitcoinu 0.13.1
2. ledna 2017 1 022 $ Nejvyšší hodnota bitcoinu od roku 2013, pár dní poté se cena propadla o několik procent. (11. 1. 2017 - 755 US$)
2. března 2017 1 238 $ Hodnota bitcoinu překročila cenu unce zlata a stala se nejvyšší cenou od ledna 2017.[63]
2. května 2017 1 422 $ Hodnota bitcoinu překročila 1400 US$.[64]
3. května 2017 1 518 $ Hodnota bitcoinu překročila 1500 US$.[65]
9. květen 2017 1 760 $ Hodnota bitcoinu překročila 1700 US$.[66] (11. 5. 2017 - 1880 US$ , 13. 5. 2017 - 1600 US$)
19. květen 2017 1 951 $ Hodnota bitcoinu překročila 1900 US$.[67]
20. květen 2017 2 000 $ Hodnota bitcoinu překročila 2000 US$.[68]
25. květen 2017 2 700 $ Hodnota bitcoinu překročila 2700 US$. (27. 5. 2017 kurz 1750 US$)
12. červen 2017 2 980 $ Bitcoin se na burze prodává za více než 2900 US$.
15. červen 2017 2 200 $ Dočasný pokles ceny bitcoinu. (Začátkem posledního červnového týdne opět kolem 2500US$.)
5. srpen 2017 3 000 $[69] Bitcoin po období poklesu, zejména kvůli nejistotě ohledně jeho možného a nakonec i skutečného rozdělení k němuž došlo 1. srpna 2017, začal opět posilovat.
7. srpen 2017 3 398 $ Dva dny po prolomení dlouho očekávané hranice 3000 US$ dosáhl bitcoin nového vrcholu.[70]
13. srpen 2017 4 225 $ Hnán poptávkou z Japonska, bitcoin dosáhl dalšího rekordu.[71]
29. srpen 2017 4 650 $[72] Bitcoin dosáhl nového rekordu, mimo jiné i poté, co severokorejská raketa přeletěla území Japonska.[73]
12. říjen 2017 5 372 $ Bitcoin poprvé překonal hranici 5000 US$.[74]
20. říjen 2017 6 000 $ Bitcoin poprvé překonal hranici 6000 US$.[75][76]
2. listopad 2017 7 000 $ Bitcoin poprvé překonal hranici 7000 US$.[77][78]
19. listopad 2017 8 195 $ Bitcoin poprvé překonal hranici 8000 US$.[79][80]
26. listopad 2017 9 468 $ Bitcoin poprvé překonal hranici 9000 US$.[81]
29. listopad 2017 10 743 $ Bitcoin poprvé překonal hranici 10 000 US$.[82] Na některých regionálních trzích dosahoval i vyšších cen – v Jižní Koreji přes 11 000 US$, v Zimbabwe přes 17 000 US$.[83]
29. listopad 2017 11 217 $ Bitcoin poprvé překonal hranici 11 000 US$.[84]
7. prosinec 2017 14 047 $ Bitcoin poprvé překonal hranici 14 000 US$. Poté následovala korekce na 13 500 US$.[85]
11. prosinec 2017 18 700 $ Po spuštění obchodování s prvními futures na Bitcoin cena poprvé překročila 18 000 US$.[86][87]
26. prosinec 2017 15 800 $ Vánoční velké výprodeje po začátku obchodování s futures, cena prošla korekcí až na 13 600 US$ a poté se vyšplhala zpět na 15 800 US$.[88]
2. únor 2018 8 063 $ Další rapidní propad ceny. Předcházely mu zprávy o regulaci bitcoinu v Indii, zákaz reklam na kryptoměny na Facebooku a předvolání představitelů burzy Bitfinex americkými úřady kvůli chybějícímu auditu jejího tokenu tether, který má být navázán na dolar v poměru 1:1.[89]
5. únor 2018 6 891 $ Zanedlouho se kurz Bitcoinu propadl i pod hranici 7 tisíc amerických dolarů.[90]
6. únor 2018 5 947 $ Den poté se cena Bitcoinu dostala pod 6 000 US$.[91]
15. února 9 870 $ Volatilitu kurzu bitcoinu ovšem ještě podtrhují další dny. Cena bitcoinu začala šplhat až pod hranici deseti tisíc dolarů.[92]

Pozn.: Při čtení tabulky vezměte v úvahu, že hodnota dolaru také není konstantní, ale podléhá inflaci. Ta je však mnohem pomalejší než výkyvy ceny bitcoinu, trendy jsou tedy dobře patrné. Vývoj ceny Bitcoinu také vykazuje znaky ekonomické bubliny.[zdroj?]

Za bublinu bitcoin považuje např. investiční poradce Jan Traxler.[93] Americký ekonom Nouriel Roubini označil Bitcoin za „matku všech bublin“.[94]

Investování do bitcoinu

Bitcoin se v mnohem větší míře než pro placení používá díky rychlému růstu jako investice pro zhodnocení. Před investicemi do bitcoinu ale varovala Deutsche Bank.[95] Podle hlavního investičního stratéga banky Ulricha Stephana měna není regulovaná a prochází nadměrnými výkyvy.[95] Na ty upozorňuje potenciální investory například také ekonom a spolumajitel investičního fondu Quant Aleš Michl. Ten ale současně dodává, že kryptoměny své místo v portfoliu mají kvůli jeho diverzifikaci.

Náklady na fungování bitcoinu

Součástí nákladů na fungování bitcoinu je spotřeba elektrické energie na těžení nových bitcoinů. Dolování bitcoinu v roce 2017 spotřebovalo více elektrické energie než jaká byla spotřeba 20 evropských zemí.[96] Při celosvětovém porovnání v roce 2017 byla spotřeba energie na dolování bitcoinu větší, než spotřeba elektrické energie ve 159 zemích.[96] Mezi země, u kterých při porovnání jejich celkové spotřeby elektrické energie a celkového objemu elektrické energie spotřebovaného na těžení bitcoinu je spotřeba energie na dolování bitcoinu vyšší, patřilo Irsko, Chorvatsko, Srbsko, Slovensko a Island.[97]

Na začátku listopadu 2017 podle odhadů bitcoin spotřeboval 25,76 TWh elektřiny za rok.[98] Kdyby byl bitcoin zemí, podle v té době aktuálního žebříčku spotřeby energie by umístil na 68. místě, těsně za Ománem.[98] Energie spotřebovaná na těžbu bitcoinu by tak pokryla asi 36 % elektrické energie spotřebované v roce 2016 v Česku.[98]

Začátkem roku 2018 vyžadovalo ověření jedné transakce bitcoinem stejné množství energie jako 465 tisíc plateb kartou VISA.[35]

Zastánci bitcoinu ale argumentují, že energetická náročnost má smysl sama o sobě, neboť brání snahám manipulovat s údaji v blockchainu. Taková operace by byla příliš finančně nákladná. Podle popularizátora bitcoinu Andrease Antonopoulose ve srovnání s energetickou náročností současného finančního sektoru, kam by se počítaly i náklady na provoz centrál bank či tisk a rozvoz bankovek, údajně stále nejde o tak vysoká čísla.[99]

Kvůli vysoké spotřebě pro jejich těžení jsou podle amerického ekonoma Nouriela Roubiniho nejen bitcoin i další digitální měny přírodní pohromou.[94]

Směnárny a využití měny

Bitcoiny lze získat (nebo prodat) třemi hlavními způsoby:

  • Použití specializovaných směnáren na bázi burzy:
    • mezi největší světové burzy bitcoinů patří Bitfinex, Bitstamp, Kraken často využívané jsou také např. Coingi, WEX.nz (dříve BTC-e) nebo české Coinmate.
  • Bitcoinové směnárny
  • E-shop s kryptoměnami
  • Přímá směna s některým uživatelem, který je ochotný Bitcoiny prodat/koupit.
    • LocalBitcoins.com (pro osobní setkání i online převod) nebo na fóru Bitcash.cz.
  • Těžba bitcoinů
    • ať už sám, nebo v některém z uskupení (tzv. poolu). Výkonný hardware, na kterém se těžba provozuje, má poměrně velkou spotřebu (dříve procesory a grafické karty, v současnosti speciální programovatelné obvody). Těžit bitcoin se podle propočtů analytiků vyplatí zhruba od kurzu šesti tisíc dolarů za jednu virtuální minci.[100]

Využití měny je zatím poměrně malé, patrně kvůli příliš proměnlivému kurzu a nejistým legislativním otázkám obchodníků.[12]

V roce 2014 začala sponzorské dary v bitcoinech přijímat Apache Software Foundation i Nadace Wikimedia.[101][61]

V květnu 2017 začal bitcoin přijímat internetový obchod Alza.cz, který do budoucna plánuje i podporu jiných kryptoměn.[102] Prvním z podporovaných altcoinů se stal v únoru 2018 litecoin.[103]

V listopadu 2017 proběhl i první známý prodej bytu za bitcoin na světě, a to v Praze skrz českou společnost HOME Hunters Praha.[104] Jednalo se o světově druhou nemovitost, po tom co v září 2017 první rodinný dům prodali v americkém Texasu.

Podle viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla bitcoin jakožto deflační měna je pro běžný platební styk nevhodný a velké výkyvy v jeho ceně brání lidem, aby si jej masově osvojili pro nákupy.[105]

Software pro bitcoin (klienty)

Bitcoin
Logo
Screenshot programu
VývojářSatoshi Nakamoto
První vydání3. ledna 2009
Aktuální verze0.16.0 (26. únor 2018)
Operační systémmultiplatformní
Typ softwaruelektronické peníze
LicenceMIT
Webwww.bitcoin.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oficiálním klientem je Bitcoin-Qt. To je jediný „úplný“ klient (fungující i jako serverová část), který však obsahuje kompletní databázi transakcí (blockchain). Z důvodu své náročnosti bývá označován za nevhodný pro koncového uživatele.[9]

Další kategorií jsou tzv. tenké klienty (Electrum, MultiBit), které fungují jako interface k jinému serveru. To ale nijak nesnižuje jejich bezpečnost; soukromé klíče má uživatel pouze na svém počítači a nikdy se nikam neposílají.[zdroj⁠?] Server může být jakýkoli uzel bitcoinu, není vázán na uzel od autora software.[zdroj⁠?]

Pro pokročilé uživatele a vývojáře je určen klient Armory, který běží nad Bitcoin-Qt a umožňuje mnohem bohatší správu.[zdroj⁠?]

Pro mobilní telefon existují aplikace jako BitcoinSpinner nebo Bitcoin Wallet. Při posílání adres se často používají QR kódy.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Regulace

V roce 2013 Německo bitcoin uznalo jako oficiální virtuální měnu, zisky z transakcí se daní standardní sazbou daně z příjmu fyzické osoby. Nedaněné zisky lze realizovat pouze držením bitcoinu déle než 1 kalendářní rok. Zdaněny jsou také transakce mezi bitcoinem a altcoiny, kdy se hodnota transakce převádí na aktuální kurz v euru. Zdaněna je i těžba bitcoinů, kdy těžař je oprávněn odečíst veškeré náklady na těžbu bitcoinu, jako jsou nákup zařízení či spotřeba elektrické energie.[106][107]

V Česku zatím legislativa zaměřená specificky na kryptoměny chybí, to však z investorů nesnímá povinnost danit dosažené zisky podle stávajících regulí.[108] Naopak slovenské ministerstvo financí se chystá zdanit digitální měny zvláštní sazbou.[109]

V prosinci 2013 Čínská lidová banka zakázala finančním institucím používat bitcoin, zatímco jeho používání veřejností povolila.[110]

V září 2015 americká Komise pro komoditní obchody (Commodity Futures Trading Commission, CFTC) oficiálně označila bitcoin za komoditu.[111] To také znamená, že se provozovatelé bitcoinových burz musejí registrovat a provozovat své obchody pod dohledem. Austrálie již dříve prohlásila, že bitcoin je nehmotným aktivem, čímž ho učinila zdanitelným.[112]

Odborníci časem očekávají regulaci ze strany dalších států a bank.[113] Obavy z přísnějšího postupu států vůči kryptoměnám přispěly začátkem roku 2018 k propadu hodnoty bitcoinu a dalších digitálních měn až o polovinu.[114]

Na začátku roku 2017 některé banky v České republice blokovaly platby pro bitcoinové směnárny.[115]

Vývoj a rizika kryptoměn sleduje rovněž Evropská centrální banka. Její šéf Mario Draghi ale začátkem roku 2018 uvedl, že regulace bitcoinu není záležitostí této instituce.[116]

Rizika

Kvalitní šifrování zajišťuje to, že celá bitcoinová síť je technologicky vyspělá a platby probíhají bez závažných komplikací. Kryptografie bitcoinu nebyla dosud prolomena, ovšem i tak jsou zde určitá rizika. Celá síť je totiž online a proto je teoreticky náchylná k útokům hackerů. Dalším rizikem je možná duplikace bitcoinu jakožto digitálního media. Jde o to, že uživatel může zaplatit dvakrát stejným bitcoinem ("double spending"). Hrozí, že pokud proces ověření plateb proběhne ve stejný moment, obě transakce se stanou validní. Další možnou hrozbou pro bitcoin jsou tzv.kvantové počítače.[117]

Kontroverze

Bitcoin přináší poměrně velké množství nových přístupů, které vzbuzují diskuse a otázky nad budoucností měny. Častá tvrzení jsou:[118][119]

  • zabudovaná deflace měny: kvůli omezenému množství peněz bude docházet k trvalé deflaci, avšak mnoho ekonomů zastává přínos spíše inflace. Oponenty jsou zastánci deflační ekonomiky[120][121][122]
  • krytí měny: hodnota měny je pouze spekulativní, samotná měna není ničím kryta. Častým protinázorem je poukázání na fakt, že současné fiat měny taktéž nejsou ničím kryté. [123]
  • zneužitelnost pro trestnou činnost: měna je kvůli náročné vystopovatelnosti a nemožnosti kontroly vhodná k trestné činnosti.[124] Ke stejnému účelu však lze zneužít i běžnou hotovost, neboť ta je také relativně anonymní. Ale také velké množství komodit.
  • neúplná anonymita: neexistuje opravdu spolehlivé zakrytí toho, jaké peníze odkud přišly[125][126][127]
  • nutnost generování adres: neexistuje žádná obdoba „variabilního symbolu“ ani zprávy připojené k platbě. Pro každou platbu – má-li být identifikovatelná – je nutné vytvořit další adresu. To je také nutný požadavek pro zachování anonymity[zdroj⁠?]
  • český směnárenský server Bitcash.cz hacknut, majitelům zmizely bitcoiny za několik milionů korun.[zdroj⁠?]
  • někteří považují bitcoin za pyramidové schéma.[128]
  • Příliš velká spotřeba energie za transakci jednoho jediného bitcoinu se může spotřebovat cca 200 kWh (asi tolik, jako roční spotřeba velkého mrazáku v domácnosti).
  • Kritika zaznívá i směrem k rozvrstvení bohatství v rámci bitcoinové komunity. Necelých 20 tisíc vlastníků údajně drží 60 procent digitálních mincí.[129]

Odkazy

Reference

  1. ↑ (anglicky) Bitcoin symbol
  2. ↑ (anglicky) Bitcoin unit converter
  3. ↑ Český překlad originálního textu "Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System" jehož autorem je Satoshi Nakamoto, vynálezce bitcoinu
  4. ↑ Joshua Davis. The Crypto-Currency [online]. The New Yorker, 10 October 2011 [cit. 2013-11-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ Forbes.com: Craig Wright Claims He's Bitcoin Creator Satoshi -- Experts Fear An Epic Scam
  6. ↑ ČTK. Podnikatel a vizionář Musk popřel, že vytvořil kryptoměnu bitcoin. lidovky.cz [online]. 28. listopadu 2017 17:54. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  7. ↑ Český překlad Bit gold (Digitální zlato) [online]. Jak Funguje Bitcoin [cit. 2016-01-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://www.weidai.com/bmoney.txt
  9. ↑ a b (anglicky) Bitcoin client software
  10. ↑ (anglicky) Konference v New Yorku
  11. ↑ (anglicky) Konference v Praze
  12. ↑ a b Lehce neformální reportáž z Bitcoin Conference 2011
  13. ↑ (slovensky) Bitcoin konferencia Londýn 2012 (reportáž)
  14. ↑ (anglicky) The Two Bitcoin Conferences of 2013 (BitcoinMagazine.com)
  15. ↑ (anglicky) Bitcoin Foundation
  16. ↑ Vznikla Bitcoin Foundation
  17. ↑ a b (anglicky) Block chain
  18. ↑ a b (anglicky) Bitcoin Block Explorer
  19. ↑ https://phys.org/news/2018-06-social-media-powerful-silent-majority.html - How social media's powerful 'silent majority' moves Bitcoin prices
  20. ↑ a b Decentralizovaná kryptoměna Bitcoin (abclinuxu.cz)
  21. ↑ (anglicky) How long will it take to generate all the coins?
  22. ↑ (anglicky) Bitcoin division limit
  23. ↑ Bitcoin.cz – často kladené dotazy
  24. ↑ TRADE-ARENA.CZ. Co je a jak funguje 51% útok u Bitcoinu | Trade-Arena.cz. www.tradearena.cz [online]. [cit. 2018-02-21]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b (anglicky) Attacker has a lot of computing power
  26. ↑ (anglicky) BitcoinWatch.com
  27. ↑ (anglicky) Top 500 Supercomputing Sites
  28. ↑ (anglicky) BitCoin Vending Machine
  29. ↑ (anglicky) Bitcoin snack machine (fast transaction problem)
  30. ↑ (anglicky) What are bitcoin “confirmations”?
  31. ↑ (anglicky) Difficulty change
  32. ↑ Technologie těžení bitcoinů (blog.bitcoin.cz)
  33. ↑ (anglicky) Technical background of version 1 Bitcoin addresses
  34. ↑ (anglicky) But if no more coins are generated, what happens when Bitcoins are lost? Won't that be a problem?
  35. ↑ a b c HEGEDÜŠ, Tomáš. Která je nejrychlejší nebo nejvtipnější? Šampioni ze světa kryptoměn. Technet CZ [online]. 8. března 2018 0:01. Dostupné online. 
  36. ↑ (anglicky) Bitcoin Mining Calculator
  37. ↑ České těžařské uskupení mining.bitcoin.cz
  38. ↑ Záznam z IRC bitcoin.cz, 21. 6. 2012
  39. ↑ (anglicky) Hashrate distribution
  40. ↑ Roger Ver Declares Bitcoin Cash to Be True Bitcoin, Market Forces Bring More Attention. Cointelegraph. Dostupné online [cit. 2017-11-21]. (anglicky) 
  41. ↑ Bitcoin: transakční poplatky zlevnily - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-23]. 
  42. ↑ WOLF, Karel. Bitcoin pod útokem a ve velkém zátěžo­vém testu aneb Špinavá hra Rogera Vera. Lupa.cz [online]. 14. 11. 2017. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  43. ↑ (anglicky) Percentage of Total Market Capitalization
  44. ↑ a b Grafy vývoje cen bitcoinu Vývoj hodnoty bitcoinu a přepočet ceny bitcoinu do různých měn včetně české koruny
  45. ↑ Reportáž o bitcoinu v pořadu Horizont na ČT24
  46. ↑ (anglicky) Bitcoin's Value is Decentralization
  47. ↑ Analýza rizik hodnot kryptoměn. kurzy.cz [online]. 2017-06-22 [cit. 2017-06-22]. Dostupné online. 
  48. ↑ Pomoc s Bitcoin (fórum na webtrhu)
  49. ↑ Coinbase má více účtů než brokerský dům Charles Schwab. Aktuálně cca 13,3 miliónu a rychle to roste. kurzy.cz [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné online. 
  50. ↑ vez; ČTK. Krize na Kypru zvedla hodnotu kybernetické měny bitcoin. Kvůli strachu z bank. iHNed.cz [online]. Economia, 2013-04-01 [cit. 2017-08-31]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  51. ↑ Coinbase: Počet nových bitcoinových účtů exponenciálně roste
  52. ↑ Cibule nebo bitcoiny Porovnání průběhu nejznámějších historických investičních bublin.
  53. ↑ Crypto Hedge Fund Opens Early as Bulls Rush to Buy the Dip. Bloomberg.com. 2018-02-08. Dostupné online [cit. 2018-02-10]. (anglicky) 
  54. ↑ Kurzycz. Jak probíhaly cenové bubliny na Bitcoinu. kurzy.cz [online]. AliaWeb, 2017-12-12 [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. ISSN 1801-8688. 
  55. ↑ (anglicky) Bitcoin Charts (hodnota měny, i v historii)
  56. ↑ (anglicky) History of Bitcoin (Bitcoin wiki)
  57. ↑ (anglicky) Pizza for bitcoins? (diskusní vlákno)
  58. ↑ (anglicky) Laszlo's pizza for $76,880
  59. ↑ (anglicky) Bitcoin Auction: 10,000.00 BTC --- Starting Bid 50.00 USD (diskusní vlákno)
  60. ↑ slush. Bitcoin dosáhl parity s dolarem. AbcLinuxu [online]. Nitemedia, 2011-02-13 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. ISSN 1214-1267. 
  61. ↑ a b GRUWELL, Lisa. Wikimedia Foundation Now Accepts Bitcoin. Wikimedia Blog [online]. Wikimedia Foundation, 2014-07-30 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ http://digimeny.cz/nejvetsi-cerne-trziste-silk-road-2-0-bylo-dopadeno-fbi-a-europolem//
  63. ↑ MIKEŠOVÁ, Markéta. Tohle už není jen nějaká bublina: Bitcoin letí vzhůru a je už dražší než unce zlata – Živě.cz. Živě.cz. Dostupné online [cit. 2017-03-03]. 
  64. ↑ BERKA, Jan. Bitcoin pokořil 1400 dolarů. Pomohli mu Japonci i velcí investoři. Roklen24.cz [online]. Roklen Fin, 2017-05-02 [cit. 2017-05-02]. Dostupné online. 
  65. ↑ REDMAN, Jamie. Bitcoin Price Goes Full Throttle Blasting Past $1500. Bitcoin.com [online]. Saint Bitts LLC, 2017-05-04 [cit. 2015-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ ROSE, Kristýna. Německá centrální banka varuje: Bitcoinu nevěřte!. Roklen24.cz [online]. Roklen Fin, 2017-05-10 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. 
  67. ↑ Bitcoin smashes record $1900 high on Asian trading fever. RT [online]. TV-Novosti, 2017-05-19 [cit. 2017-05-20]. Dostupné online. 
  68. ↑ REDMAN, Jamie. Bitcoin’s Meteoric Price Rise to the Moon Reaches $2000. Bitcoin News [online]. Saint Bitts, 2017-05-20 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ REDMAN, Jamie. Bitcoin Surpasses Milestone Price of $3000 Across Global Exchanges. Bitcoin News [online]. Saint Bitts, 2017-08-05 [cit. 2017-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ Bitcoin vystoupal na nový rekord, jeho klon naopak klesá. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-08-07 [cit. 2017-08-07]. Dostupné online. 
  71. ↑ ČTK. Kvůli severokorejské krizi roste kurz bitcoinu. Jeho hodnota poprvé vystoupila nad 4000 dolarů. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2017-08-13 [cit. 2017-08-13]. Dostupné online. 
  72. ↑ REDMAN, Jamie. Markets Update: Bitcoin Skyrockets to $4650 Setting New All-Time High. Bitcoin News [online]. Saint Bitts, 2017-08-29 [cit. 2017-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ ČEPEROVÁ, Klára. Hodnota bitcoinu překonala hranici 100 tisíc korun. Posiluje i poptávka po zlatě. iHNed.cz [online]. Economia, 2017-08-30 [cit. 2017-08-30]. Dostupné online. 
  74. ↑ HAIG, Samuel. Bitcoin Surges Past $5,000 USD to Establish New All-Time High. Bitcoin.com [online]. Saint Bitts, 2017-10-12 [cit. 2017-10-12]. Dostupné online. 
  75. ↑ REDMAN, Jamie. The Price of Bitcoin Touches New Highs Reaching the $6K Mark. Bitcoin.com [online]. Saint Bitts, 2017-10-20 [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. 
  76. ↑ Bitcoin překonal hranici šesti tisíc dolarů. Očekává se jeho další vzestup. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-10-20 [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. 
  77. ↑ REDMAN, Jamie. Bitcoin’s Path to the Moon Draws Closer Breaking $7K New All Time High. Bitcoin.com [online]. Saint Bitts, 2017-11-02 [cit. 2017-11-02]. Dostupné online. 
  78. ↑ ČTK. Nový rekord bitcoinu. Jeho hodnota překročila 7 tisíc dolarů. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2017-11-02 [cit. 2017-11-02]. Dostupné online. 
  79. ↑ REDMAN, Jamie. The Price of Bitcoin Exceeds $8K Across Global Exchanges. Bitcoin.com [online]. Saint Bitts, 2017-11-19 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. 
  80. ↑ ČTK. Bitcoin skokově roste, za týden posílil o 50 procent a pokořil hranici 8 tisíc dolarů. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2017-11-20 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. 
  81. ↑ VIRTUÁLNÍ, Sídlo Praha. Bitcoin láme rekordy na počkání - Virtuální sídlo firmy Praha. Firmy-pha.cz [online]. Firmy Praha s.r.o., 2017-11-26 [cit. 2017-11-26]. Dostupné online. 
  82. ↑ REDMAN, Jamie. New All Time High – A Single Bitcoin is Now Worth $10,000. Bitcoin.com [online]. Saint Bitts, 2017-11-29 [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 
  83. ↑ ČTK. Bitcoin předčil očekávání analytiků, prolomil hranici 10 000 dolarů. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2017-11-29 [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 
  84. ↑ VIRTUÁLNÍ, Sídlo Praha. Bitcoin pokořil hranici 11.000 USD. Firmy-pha.cz [online]. Firmy Praha s.r.o., 2017-11-29 [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 
  85. ↑ REDMAN, Jamie. Bitcoin Rockets Past $14,000 Astonishing Everyone. Bitcoin.com [online]. Saint Bitts, 2017-12-06 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online. 
  86. ↑ ČTK. Bitcoin po vstupu na derivátovou burzu posílil. E15.cz [online]. CN Invest, 2017-12-11 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. 
  87. ↑ WOLF, Karel. Bitcoin dorazil na Wall Street. Co Bitcoin Futures udělají s jeho cenou?. Lupa.cz [online]. Internet Info, 2017-12-12 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 
  88. ↑ Bitcoin opět za $15800 – Vrací se do růstu?. Bitcoin graf. 2017-12-26. Dostupné online [cit. 2017-12-28]. 
  89. ↑ Bitcoin a budoucnost - jak se má vyvíjet cena kryptoměn - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-03]. 
  90. ↑ Kurz bitcoinu se propadl pod 7000 dolarů. Ztrácí i ethereum a ripple. iRozhlas.cz [online]. 2018-02-05 [cit. 2018-02-06]. Dostupné online. 
  91. ↑ Bitcoin falls below $6,000. BBC [online]. 2018-02-06 [cit. 2018-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ Bitcoin - kurz a jeho pád - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-15]. 
  93. ↑ TRAXLER, Jan. Bitcoin je ukázková bublina. penize.cz [online]. 21. 11. 2017. Dostupné online. 
  94. ↑ a b Bitcoin je největší bublina v historii, tvrdí vlivný ekonom. novinky.cz [online]. Pátek 2. února 2018, 19:36. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  95. ↑ a b ČTK. Deutsche Bank varuje před investicemi do bitcoinu. lidovky.cz [online]. 22. listopadu 2017 19:02. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  96. ↑ a b DOČEKAL, Daniel. Bitcoiny energii nešetří, seriózní weby šmírují a Německo zakázalo chytré hodinky pro děti. Lupa.cz [online]. 26. 11. 2017. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  97. ↑ MIX. Bitcoin mining consumes more electricity than 20+ European countries. The Next Web [online]. Nov 23, 2017 - 13:00:56. Dostupné online. 
  98. ↑ a b c kop. Těžba bitcoinu spotřebuje za rok více energie než třetina Česka. A jeho cena letí nahoru. lidovky.cz [online]. 9. listopadu 2017 6:00. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  99. ↑ AANTONOP. Bitcoin Q&A: Energy consumption. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  100. ↑ Těžba bitcoinu značně ztrácí na výnosnosti - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-04-05]. 
  101. ↑ http://www.root.cz/zpravicky/apache-software-foundation-prijima-sponzorske-dary-v-bitcoinech/
  102. ↑ VÁCLAVÍK, Lukáš. Bitcoin v Alze je prý úspěšný, lidé už utratili miliony korun. cnews.cz [online]. Mladá fronta, 2017-06-16 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  103. ↑ Bitcoin už není jedinou kryptoměnou podporovanou Alza.cz - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-06]. 
  104. ↑ ČEPEROVÁ, Klára. Rus koupil v Praze byt za 35 bitcoinů. Jde teprve o druhou nemovitost na světě, za kterou někdo zaplatil virtuální měnou. ihned.cz [online]. Economia, 2017-12-20 [cit. 2018-10-27]. Dostupné online. 
  105. ↑ VÁVRA, Jan. Cestovatelská platební karta Revolut spouští podporu kryptoměn. E15 [online]. 7. prosince 2017 • 06:00. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  106. ↑ http://e-svet.e15.cz/it-byznys/bitcoiny-jsou-penize-rozhodlo-nemecko-1014811 - Bitcoiny jsou peníze, rozhodlo Německo
  107. ↑ Zdanění bitcoinu v Německu - německy https://blog.bitcoin.de/steuern-fuer-bitcoins
  108. ↑ Bitcoin a daně - jak zdanit zisky - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-19]. 
  109. ↑ ONUFEROVÁ, Marianna. Kažimír chce začať zdaňovať bitcoin aj ďalšie kryptomeny. Denník N. Dostupné online [cit. 2018-02-19]. (slovensky) 
  110. ↑ Baidu Stops Accepting Bitcoins After China Ban. Bloomberg. New York: 7 December 2013. Dostupné online [cit. 11 December 2013]. 
  111. ↑ Incestiční web, Bitcoin byl oficiálně označen za komoditu. Vrátí se jeho dřívější sláva?
  112. ↑ WOLF, Vojtěch. V USA regulují bitcoin. Lidové noviny. 19.9.2015, s. 9. 
  113. ↑ http://www.investicniweb.cz/2013/9/14/george-selgin-centralni-banky-poslapaly-veskere-zasady-prisel-cas-digitalnich-men/ - George Selgin: Centrální banky pošlapaly veškeré zásady. Přišel čas digitálních měn?
  114. ↑ Kryptoměny - hrozba regulace sráží kurz - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-22]. 
  115. ↑ VÁVRA, Jan. Chcete nakoupit bitcoiny? Některé banky vám transakci zablokují. E15 [online]. CN Invest, 2017-02-20 [cit. 2017-06-15]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  116. ↑ EDITORIAL, Reuters. ECB's Draghi says not his job to regulate Bitcoin. U.K.. Dostupné online [cit. 2018-02-13]. (anglicky) 
  117. ↑ Bitcoin: Praktický průvodce & odpovědi na 13 zásadních otázek - LYNX broker
  118. ↑ (anglicky) Is the cryptocurrency Bitcoin a good idea?
  119. ↑ (anglicky) Hacker News discussion
  120. ↑ (anglicky) Deflationary spiral
  121. ↑ Nesmyslné strašidlo deflace
  122. ↑ (anglicky) Why Mainstream Economists Lie About Deflation
  123. ↑ iRozhlas.cz [online]. 21.8.2017. Dostupné online. 
  124. ↑ Kokain přes internet. Přijde vám domů poštou.
  125. ↑ (anglicky) Anonymity
  126. ↑ (anglicky) An Analysis of Anonymity in the Bitcoin System
  127. ↑ http://phys.org/news/2016-01-bitcoin-reveals-false-beliefs-ease.html - Bitcoin study reveals false beliefs on ease of use and privacy
  128. ↑ http://www.express.co.uk/finance/city/833706/Bitcoin-scam-price-news-cryptocurrency-pyramid-scheme-forecast - Bitcoin SCAM warning: Currency is ‘pyramid scheme’ says top investor who predicted crash
  129. ↑ Útěk k bitcoinu. A2larm. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. 

Literatura

Související články

Externí odkazy


Kryptoměny
založené na SHA-256
založené na Scryptu
založené na Zerocoinu
Zcoin • ZeroVert • Anoncoin • SmartCash • PIVX • Zcash • Komodo
založené na CryptoNote
založené na Ethash
Jiné proof-of-work skripty
Bez proof-of-work skriptu
BlackCoin • Burstcoin • Counterparty • Enigma • FunFair • Gridcoin • Lisk • Melonport • NEM • NEO • Nxt • OmiseGO • Polkadot • Qtum • RChain • Ripple • Simple Token • Stellar • Shadow
Technologie
Příbuzná témata
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitcoin&oldid=16561397“