Bistrița (město)

Bistrița ; Beszterce
	Bistrița
Poloha
Souřadnice	47°10′ s. š., 24°30′ v. d.
Nadmořská výška	356 m n. m.
Stát	Rumunsko
župa	Bistrița-Năsăud
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	81 467
Etnické složení	Rumuni (90,2 %), Maďaři (6 %), Romové (3 %)
Správa
Starosta	Moldovan Vasile
Vznik	1264
Oficiální web	www.primariabistrita.ro
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bistrița (německy Bistritz (dříve Nösen), maďarsky Beszterce, česky zastarale Bystrica^[1]) je město v rumunském Sedmihradsku, hlavní město župy Bistrița-Năsăud. Leží na řece Bistrița a má kolem 80 000 obyvatel. Jeho název pochází ze slovanského výrazu pro řeku, bystřinu.

Historie

První známky o osídlení v oblasti dnešního města pocházejí z dob neolitu. V roce 1206 se sem přistěhovali Němci a celou oblast nazvali Nösnerland. Roku 1241 sem vtrhli Mongolové a město zničili. Bistrița se obnovila teprve až jako významné tržiště na významných obchodních cestách tehdejšího Rumunska.

Roku 1330 se Bistrița stala svobodným královským městem. O dalších 23 let později obdrželo právo konat trhy, také získalo svoji pečeť. V roce 1465 již bylo opevněné, hradby města měly 18 věží. Součástí města byl tehdy i opevněný kostel.

Za druhé světové války, během níž město patřilo fašistickému Maďarsku, se z města vystěhovali Němci, převážně do Německa a Rakouska, těsně před jeho obsazením Rudou armádou. Po roce 1989 se někteří sice vrátili, dnes však netvoří ani jedno procento obyvatelstva.

Partnerská města

Reference

↑ Mapa rakousko-srbského bojiště

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bistrița na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Mapa rakousko-srbského bojiště

[1]

Města a obce župy Bistrița-Năsăud

města	Bistrița (hlavní město) • Beclean • Năsăud • Sângeorz-Băi

obce	Bistrița Bârgăului • Braniștea • Budacu de Jos • Budești • Căianu Mic • Cetate • Chiochiș • Chiuza • Ciceu-Giurgești • Ciceu-Mihăiești • Coșbuc • Dumitra • Dumitrița • Feldru • Galații Bistriței • Ilva Mare • Ilva Mică • Josenii Bârgăului • Leșu • Lechința • Livezile • Lunca Ilvei • Maieru • Matei • Măgura Ilvei • Mărișelu • Miceștii de Câmpie • Milaș • Monor • Negrilești • Nimigea • Nușeni • Parva • Petru Rareș • Poiana Ilvei • Prundu Bârgăului • Rebra • Rebrișoara • Rodna • Romuli • Runcu Salvei • Salva • Sânmihaiu de Câmpie • Silivașu de Câmpie • Spermezeu • Șanț • Șieu • Șieu-Odorhei • Șieu-Măgheruș • Șieuț • Șintereag • Târlișua • Teaca • Telciu • Tiha Bârgăului • Uriu • Urmeniș • Zagra

Rumunsko – România – (RO)

Rumunské župy a jejich správní centra

Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani)