Biologická hodnota proteinů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Biologická hodnota bílkovin (BH) stanovuje, kolik gramů tělesných bílkovin může být vytvořeno ze 100 gramů proteinu ve stravě.[1] Měřítkem je kvalita vaječné bílkoviny. Komplexní proteiny mají vysokou BH, proteiny s nízkou BH jsou využity více jako zdroj energie než pro růst a regeneraci.[2] Bílkoviny z různých potravin se mohou vzájemně doplňovat tak, že jejich směšováním je možné dosáhnout vyšší biologické hodnoty, než jakou mají tyto bílkoviny samostatně. Zatímco maso dosahuje biologické hodnoty pouze mezi 92 a 96, může se vhodnou kombinací s brambory dosáhnout hodnot až 137, což přesahuje dokonce i biologickou hodnotu vajec samotných (BH = 100).[1] Je tedy výhodné upřednostňovat proteinové směsi, než konzumovat bílkoviny jen z jednoho zdroje potravin.

Biologická hodnota (BH) různých zdrojů bílkovin[editovat | editovat zdroj]

Biologická hodnota BH
Živočišné bílkoviny
Celá vejce 100
Maso 92–96
Ryby 92–96
Mléko 88
Sýry 82–85
Rostlinné bílkoviny
Sója 84
Zelené řasy 81
Žito 76
Fazole 72
Rýže 70
Brambory 70
Chleba 70
Čočka 60
Pšenice 56
Hrách 56
Kukuřice 54

Biologická hodnota různých směsí bílkovin[1][editovat | editovat zdroj]

Biologická hodnota proteinových směsí
Proteinová směs Poměr směsi BH
Vejce a brambory 35% / 65% 137
Vejce a mléko 71% / 29% 122
Vejce a pšenice 68% / 32% 118
Mléko a pšenice 75% / 25% 105
Fazole a kukuřice 52% / 48% 101

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KONOPKA, Peter. Sportovní výživa. [s.l.]: KOPP nakladatelství, 2004. 
  2. KLEINER & GREENWOOD-ROBINSON. Fitness výživa. [s.l.]: Grada Publishing, 2010.