Binjamin Gibli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Binjamin Gibli
Gibli na fotografii z roku 2008.
Gibli na fotografii z roku 2008.
Narození: 1. ledna 1919
Vlajka Osmanské říše Petach Tikva, Osmanská říše
Úmrtí: 19. srpna 2008 (89 let)
Izrael Tel Aviv, Izrael
Vojenská kariéra
Hodnost: plukovník
Doba služby: 1944–1961
Sloužil: Hagana
Izraelské obranné síly
Války: První arabsko-izraelská válka válka za nezávislost
Sinajská válka sinajská válka

Binjamin Gibli (hebrejsky: בנימין גיבלי, žil 1. ledna 191919. srpna 2008) byl náčelník izraelské vojenské rozvědky Aman. Tuto funkci zastával od června 1950 do března 1955,[1] kdy byl nucen rezignovat v důsledku Lavonovy aféry, kterou vyvolala neúspěšná izraelská operace v Egyptě v roce 1954.[2]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1919 v Petach Tikvě.[2] Jeho otec Moše Granzia pocházel z polského Brjansku a do Palestiny imigroval v květnu 1914. Usadil se v části Petach Tikvy, známé jako Kfar Ganim, a změnil si příjmení na Gibli.[3] Jeho matka se jmenovala Jehudit.[3] V roce 1940 se Binjamin oženil s Ester Pinchasi, se kterou se následně přestěhoval do rodinného domu ve čtvrti Ejn Ganim.[3] V roce 1941 se stal členem židovské osadnické policie a následujícího roku dokončil důstojnický kurz pro pěchotu pořádaný výcvikovou školou pro Haganu. V roce 1946 se stal oblastním důstojníkem tajné služby Hagany – Šaj. Působil z Petach Tikvy a pod jeho působnost spadala oblast jihu země. Jednou z jeho povinností bylo dohlížení na vodovodní potrubí pro židovské osady.[3]

V březnu 1948 byl jmenován náčelníkem Šaj pro Jeruzalém. 20. června 1948 se zúčastnil polního válečného soudu s Me'irem TubianskýmBejt Džisu.[4] Procesu se zúčastnili ještě tři další důstojníci Šaj, včetně jejího náčelníka Isera Be'eriho, který proces vedl. Čtyřiapadesátiletý Tubiansky, který byl židovským činitelem Palestinské elektrárenské společnosti a veteránem Hagany, byl shledán vinným z předávání informací nepříteli (špionáže pro Brity) a o několik hodin později byl zastřelen četou Palmach.[4] O rok později byl Tubianského proces prošetřen na žádost jeho vdovy. Na základě šetření byl Tubiansky zproštěn obvinění a tehdejší izraelský ministerský předseda David Ben Gurion „mu posmrtně udělil hodnost kapitána a nařídil, aby byla jeho vdově a synovy vyplácena státní penze.“[4] O čtyři dny později byly jeho ostatky vykopány a pohřbeny na národním hřbitově na Herzlově hoře v Jeruzalémě. V listopadu téhož roku proběhl proces, u kterého byl Gibli svědkem obhajoby. Soud shledal Be'eriho vinným a odsoudil ho k symbolickému dennímu odnětí svobody.

Gibli byl rovněž jedním z plánovačů operace Zuzana (též operace Šošana), jejímž cílem bylo udržet Brity v oblasti Suezského průplavu vytvořením nestability v regionu. Izraelští agenti byli vysláni do Egypta, aby zde provedli útoky proti západním cílům.[2] Egyptské úřady však plán odhalily, čímž bylo odhaleno i izraelské zapojení. Celá událost, která vešla ve známost jako Lavonova aféra, vyvolala skandál a jednu z nejvážnějších politických krizí v dějinách Izraele.[5] Celá aféra vedla k odvolání Gibliho a rezignaci tehdejší ministr Pinchase Lavona.[5]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

  • člen dělnické sportovní asociace ha-Po'el[3]
  • člen Mapaj[3]
  • člen Hagany[3]
  • od roku 1941 do konce roku 1944 byl členem židovské osadnické policie[3]
  • v říjnu 1946 se stal příslušníkem Šaj a důstojníkem pro jižní oblast[3]
  • v březnu 1948 byl jmenován náčelníkem Šaj pro Jeruzalém[1]
  • 27. dubna 1948 převzal vedení Šaj[1]
  • 30. června 1948 je Šaj rozpuštěn a vzniká Aman.[1] Gibly byl jmenován šéfem MI 1.[1]
  • 22. února 1953 odjíždí na studijní pobyt do Spojených států. V čele Amanu jej zastupuje Harkabi.[1]
  • 28. března 1954 se vrací do své funkce v Amanu[1]
  • 7. března 1955 rezignuje[1]
  • v roce 1956 je povýšen velitele brigády Golani
  • v roce 1960 se stal vojenským atašé ve Spojeném království a Skandinávii[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Binyamin Gibli na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h SHABTAI, Teveth. Ben Gurion's Spy; The story of the Political Scandal That Shaped Modern Israel. New York : Columbia University Press, 1996. Dále jen: Ben Gurion's Spy; The story of the Political Scandal That Shaped Modern Israel. ISBN 0-231-10464-2. S. 17-30. (anglicky) 
  2. a b c Binyamin Gibli, MI head during botched Egypt raid, dies at 89 [online]. Haaretz, 2008-08-20, [cit. 2010-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f g h i Ben Gurion's Spy; The story of the Political Scandal That Shaped Modern Israel. S. 2–3
  4. a b c BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelské tajné války. Praha : Jota, 2006. 632 s. ISBN 80-7217-392-8. S. 78-79.  
  5. a b HERZOG, Chaim. Arabsko-izraelské války. Praha : Lidové noviny, 2008. 617 s. ISBN 978-80-7106-954-6. S. 161-162.  
  6. Ben Gurion's Spy; The story of the Political Scandal That Shaped Modern Israel. S. 278

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]