Bill Clinton
William Jefferson Clinton | |
---|---|
42. prezident Spojených států amerických | |
Ve funkci: 20. leden 1993 – 22. leden 2001 | |
Viceprezident | Al Gore |
Předchůdce | George H. W. Bush |
Nástupce | George W. Bush |
40. a 42. guvernér Arkansasu | |
Ve funkci: 9. leden 1979 – 19. leden 1981 | |
Náměstek | Joe Purcell |
Předchůdce | Joe Purcell |
Nástupce | Frank D. White |
Ve funkci: 11. leden 1983 – 12. prosinec 1992 | |
Náměstek | Winston Bryant (1983-1991) Jim Guy Tucker (1991-1992) |
Předchůdce | Frank D. White |
Nástupce | Jim Guy Tucker |
50. ministr spravedlnosti Arkansasu | |
Ve funkci: 3. leden 1977 – 9. leden 1979 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Demokraté |
Rodné jméno | William Jefferson Blythe III |
Narození | 19. srpna 1946 (77 let) Hope, Arkansas |
Choť | Hillary Rodham Clinton |
Rodiče | William Jefferson Blythe a Virginia Clinton Kelley |
Děti | Chelsea Clintonová |
Příbuzní | Roger Clinton Jr. a Leon Ritzenthaler (sourozenci) Marc Mezvinsky (zeť) Charlotte Mezvinsky, Aidan Mezvinsky a Jasper Mezvinsky (vnoučata) |
Sídlo | Chappaqua |
Alma mater | Georgetown University Oxford Yale Law School |
Profese | Právník |
Náboženství | Baptista |
Ocenění | Rhodes Scholarship (1968) Cena za doublespeak (1997) Cena Karla Velikého (2000) NAACP Image Award – President's Award (2001) Cena svobody (2005) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www |
Commons | Bill Clinton |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
William „Bill“ Jefferson Clinton (* 19. srpen 1946 v Hope, Arkansas, původním jménem William Jefferson Blythe III) je americký demokratický politik, který byl v letech 1993–2001 v pořadí 42. prezidentem Spojených států, historicky druhým, jenž podstoupil proces impeachmentu , tedy odvolání z funkce. I přes tuto skutečnost je jeho administrativa hodnocena jako jedna z nejúspěšnějších v dějinách USA.[1] Předtím více než deset let zastával úřad guvernéra Arkansasu.
Vzdělání a politická kariéra
Od mládí se zajímal o politiku, jako člen politické mládežnické organizace Chlapecký národ (Boys Nation) se setkal s J. F. Kennedym v Bílém domě a rozhodl se, že chce být voleným politickým funkcionářem. Po střední škole byl přijat na diplomatická studia na Georgetownskou univerzitu ve Washingtonu, kde byl dvakrát zvolen předsedou ročníku. Spolupracoval na guvernérské kampani demokrata Holta[zdroj?] a během studia si přivydělával jako spolupracovník senátora Fulbrighta v týmu pro zahraniční záležitosti.
V roce 1968 získal Rhodesovo stipendium a měl možnost studovat na Oxfordu. Dále se angažoval v předvolebních kampaních demokratických kandidátů (Fulbright, R. Kennedy). Po dvouletém studiu na Oxfordu byl přijat na práva na Yale, kde se také seznámil se svou budoucí manželkou Hillary. Spolupracoval na neúspěšné kampani na úřad prezidenta George McGoverna. Po absolvování přednášel právo na Arkansaské univerzitě.
V roce 1974 neúspěšně kandidoval do Kongresu. V roce 1976 vyhrává volby a stává se vrchním státním zástupcem v Arkansasu. Roku 1978 poprvé vyhrál volby a stál se arkansaským guvernérem, po sérii nepopulárních kroků prohrál volby v roce 1980. V roce 1982 je znovu zvolen do funkce guvernéra Arkansasu, kterou vykonával až do svého zvolení 42. prezidentem USA. Během své funkce se snažil reformovat zaostalé školství a zdravotnictví, podporu zaměstnanosti a vyrovnaný státní rozpočet. Ve svých reformách pokračoval i během svého prezidentování.
Prezident USA
Byl následovníkem George H. W. Bushe staršího a předchůdcem George W. Bushe mladšího. Je členem Demokratické strany. Ke kladům jeho úřadování můžeme přičíst Dohodu z Osla coby pokus o mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu z roku 1993 nebo zmírnění amerického národního dluhu z období jeho dvou předchůdců.[2]
1. volební období
V demokratických primárkách 1992 obdržel celkově 52 % hlasů, za viceprezidenta si proti zvyklostem (sousední stát, podobné názory, nižší věk) vybral Ala Gora. V kampani se zaměřil na problémy hospodářství, zdravotnictví a školství, podporu střední třídy a amerického snu. Sám byl podporován menšinami a střední třídou. Volby vyhrál v poměru 43 % hlasů ku 37,4 % svého předchůdce, prezidenta George H. W. Bushe. U volitelů byl poměr 370 ku 168. V zahraniční politice podporoval Borise Jelcina a jeho snahu demokratizovat Rusko a osvobození Haiti od diktátora Raoula Cédrase. Snahu plnit předvolební slib, snížení daní střední vrstvě, musel odložit kvůli velmi vysokému deficitu rozpočtu připravovaného George H. W. Bushem, byl tak nucen přepracovat svoji ekonomickou reformu a zvýšit daně nejbohatším lidem a firmám. Po intervencích Ala Gorea byla zavedena energetická daň. Představil reformu zdravotnictví, díky níž by měli všichni občané povinné zdravotní pojištění, tato však nevstoupila v platnost kvůli nevýhodnosti pro pojišťovny, které se bránily silnou protikampaní v médiích.
Zavedl mnoho reforem a zlepšení - regulace držení zbraní, možnost místo nástupu do armády vykonávat dobrovolnickou službu, více policistů, omezení státní byrokracie. Při velkých bojích s Kongresem o rozpočet na rok 1995 situace dospěla až k rozpočtovému provizoriu, ale nakonec se rozpočet povedlo schválit v původním znění.[3] Jeho vláda revidovala Community Reinvestment Act z roku 1977 a jeho kritéria uplatňovala při schvalování bankovních fúzí a akvizic. Tento politický zásah ovlivnil posuzuvání rizikovosti hypoték, a tak se stal jednou z příčin hypotéční krize.[4][zdroj?] Další jeho prezidentský výnos, Telecommunications Act of 1996 zaznamenal nejpodstatnější změny ve sféře telekomunikací a médií v USA od roku 1934.
2. volební období
V prezidentských volbách 1996 se mu postavil republikán Bob Dole, přes negativní kampaň Clinton vyhrává v poměru 49% : 41% hlasů voličů a 379 : 159 hlasů volitelů. Ve svém druhém volebním období zlepšil vztahy s republikány, za čtyři roky jeho reformy vytvořily 11 milionů nových pracovních míst. Díky iniciativě Billa Clintona se ze skupiny G7 stala G8 díky připojení Ruska. Jeho hospodářské reformy vedly k vyrovnaným či přebytkovým rozpočtům. Jeho druhé volební období poznamenala aféra s Monikou Lewinskou - se kterou měl mít celkem devětkrát orální sex- , když mu dokonce v roce 1998 hrozilo odvolání z funkce, poté, co jako druhý prezident USA podstoupil proces zvaný impeachment (obžaloba). Při dalších prezidentských volbách podporoval svého viceprezidenta Ala Gora. V roce 2001 předal úřad G. W. Bushovi. Jak je zvykem založil ve svém domovském státě (Little Rock, Arkansas) svou prezidentskou knihovnu a nadaci pomáhající překonat rasové a náboženské rozdíly a podporující distribuci léků a rozvoj školství v rozvojových zemích světa.[5]
Zahraniční politika
Během prezidentství Billa Clintona došlo k různým vojenským střetnutím. První vojenské střetnutí se odehrálo v somálském Mogadišu během operace Gothic Serpent, jejíž cílem bylo zajmout Mohameda Farrah Aidida somálského vojenského velitele obviněného z válečných zločinů. Během operace došlo k sestřelení dvou amerických vrtulníků následná záchranná akce se změnila v městský boj, který si na americké straně vyžádal 18 mrtvých, 73 zraněných a jednoho zajatého. Ztráty mezi somálskou milicí a civilisty byly mnohonásobně vyšší. V důsledku těchto událostí byla operace ukončena a Američané se ze Somálska stáhli.
V roce 1995 se americké letectvo v rámci operace NATO zúčastnilo bombardování srbských pozic, s cílem zastavit útoky na bezpečné zóny OSN a tlačit na uzavření mírové dohody. Po uzavření Daytonské mírové dohody vyslala Clintonova administrativa americké vojáky v rámci mise ISAF do Bosny a Hercegoviny.
V reakci na útoky na americké ambasády v Keni a Tanzanii v roce 1998, které si vyžádaly desítky obětí. Nařídil Clinton raketové útoky proti cílům v Súdánu a Afghánistánu, považovaných za zařízení Al-Káidy. Cílem střelby se stala i farmaceutická továrna v Súdánu. Tento útok byl mnohostranně kritizován.
V listopadu stejného roku Clinton podepsal zákon ustanovující politiku „změny režimu“ v Iráku. Krátce nato administrativa prezidenta Clintona autorizovala čtyřdenní bombardovací kampaň pojmenovanou Operaci Pouštní liška. Během zbývajících dvou let bylo americké letectvo terčem protiletadlové palby v bezletových zónách nad Irákem.
V roce 1999 Clintonova administrativa autorizovala použití síly proti bývalé Svazové republice Jugoslávie v rámci operace NATO nazvané Operace Spojenecká síla. Cílem této bombardovací kampaně bylo zastavení etnických čištek a genocidy v jugoslávské provincii Kosovo. V důsledku této bombardovací kampaně se jugoslávská administrativa podvolila podmínkám rezoluce OSN číslo 1244, která nad Kosovem ustanovila správu Spojených národů a autorizovala jednotky KFOR.
V roce 2000 Bill Clinton jako první prezident Spojených států od války ve Vietnamu navštívil Vietnam. Clinton se během svého prezidentství pokoušel přispět k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. V roce 1993 byla Jásirem Arafatem a Jicchakem Rabinem podepsána mírová dohoda. Dosažení míru však znemožnila Druhá intifáda.
Osobní život
Clinton je od roku 1975 ženatý, má dceru Chelsea Clintonovou. Jeho žena, Hillary Clintonová taktéž působí v politice. V letech 2001 - 2009 byla senátorkou Kongresu USA. Od 20. ledna 2009 do 1. února 2013 byla ministryní zahraničí USA. V roce 2008 se neúspěšně ucházela o nominaci na prezidentku USA za Demokratickou stranu. V roce 2016 neúspěšně kandidovala na prezidentku USA. Bill Clinton v roce 2008 v průběhu prezidentských primárek Demokratické strany několikrát kritizoval pozdějšího vítěze primárek a prezidenta USA Baracka Obamu. V listopadu 2013 od něj obdržel prezidentskou medaili svobody.[6]Bill Clinton trpí ischemickou chorobou srdeční - poruchou prokrvení srdce, která je důsledkem zužování tepen. Podstoupil dvě operace, při nichž mu lékaři zavedli čtyřnásobný bypass (přemostili zúžené srdeční tepny cévním štěpem) a provedli angiolastiku (do zúžené cévy zavedli výztuže). Nyní se stravuje jako vegan.
Clintonova vláda 1993–2001
Odkazy
Reference
- ↑ Např.: ROTTINGHAUS, Brandon; VAUGHN, Justin. New ranking of U.S. presidents puts Lincoln at No. 1, Obama at 18; Kennedy judged most overrated. The Washington Post [on-line]. 16. února 2015 [cit. 20. ledna 2017]. Dostupné on-line na: <https://www.washingtonpost.com/news/monkey-cage/wp/2015/02/16/new-ranking-of-u-s-presidents-puts-lincoln-1-obama-18-kennedy-judged-most-over-rated/
- ↑ http://zfacts.com/p/318.html
- ↑ Clinton, Bill: Můj život (My life, česky Ikar, Praha 2004)
- ↑ Stan Liebowtiz, The Real Scandal - How feds invited the mortgage mess, New York Post, February 5, 2008
- ↑ Clinton, Bill: Dárcovství, jak každý z nás může změnit svět (Giving, česky Volvox Globator, Praha 2008)
- ↑ ČTK. Bill Clinton převzal v Bílém domě nejvyšší americké vyznamenání [online]. České noviny.cz, 2013-11-20 [cit. 2013-11-21]. Dostupné online.
Audiovizuální dokumenty
- (anglicky)Bill Clinton: His Life
Externí odkazy
- Galerie Bill Clinton na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bill Clinton na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bill Clinton
- Osoba Bill Clinton ve Wikicitátech
- Oficiální životopis na stránkách Bílého domu (anglicky)
- Blog o mírových aktivitách Billa Clintona na Blízkém východě včetně fotografií (anglicky)
- Prezidenti USA
- Američtí právníci
- Američtí politici
- Osobnosti roku časopisu Time
- Nositelé Řádu Bílého lva
- Nositelé Prezidentské medaile svobody
- Narození 1946
- Absolventi Oxfordské univerzity
- Sexuální skandály
- Autoři autobiografií
- Členové Demokratické strany (USA)
- Nositelé Ceny Karla Velikého
- Guvernéři států USA
- Narození 19. srpna
- Narození v Arkansasu