Bigotnost
Bigotnost či bigoterie je myšlení a jednání osoby, která tvrdošíjně a malicherně až netolerantně lpí na svých vlastních názorech a předsudcích. Zejména pokud projevuje netolerantnost či nevraživost vůči členům nějaké jiné (rasové nebo etnické) skupiny.[1]
Obsah |
Definice [editovat]
Podle Mayerovy encyklopedie označuje bigotní "přehnaně a nereflektovaně pobožnou a přitom často k jiným postojům netolerantní osobu nebo postoj." Neznamená tedy religiozitu jako takovou, nýbrž úzkostlivé a přehnané dodržování jejích forem, často bez skutečné zbožnosti a mravní opravdovosti. Proto může mít blízko k pokrytectví a svatouškovství.[2]
Podle Ottova slovníku je bigotní člověk, který "si příliš zakládá na vnějších projevech náboženských a menší příkazy náboženské úzkostlivě koná, ale nešetří vnitřní zbožnosti, důležitějších předpisů náboženských, jmenovitě spravedlnosti a lásky k bližnímu."[3]
Etymologie [editovat]
Slovo se vyskytovalo jako nadávka už ve středověké francouzštině, ale jeho původ není jasný. Podle jedněch je to zkomolenina z germánského bei Gott nebo by God ("při Bohu"), podle jiných souvisí s názvem Vizigótů.[4]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bigoterie na francouzské Wikipedii.
- ↑ Merriam-Webster Dictionary Definition of Bigot and Bigotry.
- ↑ Meyers Großes Konversations-Lexikon 2. Leipzig 1905, str. 855.
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Bigoterie.
- ↑ http://www.etymonline.com/index.php?search=bigot&searchmode=none
Literatura [editovat]
- Ottův slovník naučný, heslo Bigoterie. Sv. 4, str. 39
