Biatlon na Zimních olympijských hrách 2014 – štafeta ženy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Biatlon
na Zimních olympijských hrách 2014
Štafeta 4 × 6 km ženy
Základní údaje
PořadatelMezinárodní biatlonová unie
Mezinárodní olympijský výbor
Dějištěstředisko Laura
Datum21. února 2014
Startující68 žen z 17 zemí
Medailisté
Zlatá olympijská medaile Ukrajina (UKR)
Stříbrná olympijská medaile Norsko (NOR)
Bronzová olympijská medaile Česko (CZE)
Soutěže
vytrvalostní závod muži ženy
sprint muži ženy
stíhací závod muži ženy
závod s hromadným startem muži ženy
štafeta muži ženy
smíšená

<< 2010 seznam medailistek 2018 >>
Květinový ceremoniál v Soči krátce po závodu, zleva později diskvalifikovaný ruský tým, ukrajinské vítězky a norské družstvo
České biatlonistky (zleva Vítková, Landová, Soukalová, Puskarčíková) dodatečně převzaly bronzové medaile při slavnostním ceremoniálu během závodů Světového poháru v Novém Městě na Moravě v březnu 2023

Štafeta žen na Zimních olympijských hrách 2014 se konala v pátek 21. února v lyžařském středisku v Centru biatlonu a běžeckého lyžování Laura nedaleko Krasné Poljany. Zahájení závodu proběhlo v 18.30 hodin místního času UTC+4 (15.30 hodin SEČ).

Obhájkyněmi olympijského zlata byla štafeta Ruska, která závod dokončila na druhém místě, v roce 2017 však byla diskvalifikována za doping Jany Romanovové, Olgy Viluchinové a Olgy Zajcevové.[1][2] Po sérii odvolání ruských závodnic definitivně rozhodla v září 2020 Mezinárodní sportovní arbitráž, která diskvalifikaci Zajcevové potvrdila, avšak u Romanovové a Viluchinové ji kvůli nedostatku důkazů zrušila.[3] Na základě toho změnila v září 2021 Mezinárodní biatlonová unie výsledkovou listinu[4] a v květnu 2022 Mezinárodní olympijský výbor rozhodl o přerozdělení udělených cenných kovů, takže původně třetí Norsko získalo stříbrné medaile a české družstvo, které původně skončilo na čtvrtém místě, obdrželo bronzové medaile.[5][6][7]

Ukrajina získala první zlatou olympijskou medaili v biatlonu v historii, a teprve druhou olympijskou zlatou celkově. Ukrajina se stala po Německu, Rusku a Francii teprve čtvrtou zemí, která vyhrála štafetu žen na olympijských hrách.

Poprvé v historii olympijského biatlonu nezískalo v této disciplíně medaili Německo. Štafeta Francie závod nedokončila, protože Marie-Laure Brunetová na prvním úseku v průběhu závodu zkolabovala a musela být odvezena do nemocnice.[8].

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Č. Stát Čas Střelba Ztráta
Zlatá medaile 2 Ukrajina
Vita Semerenková
Julija Džymová
Valentyna Semerenková
Olena Pidhrušná
1:10:02,5 0+5
Stříbrná medaile 4 Norsko
Fanny Hornová Birkelandová
Tiril Eckhoffová
Ann Kristin Flatlandová
Tora Bergerová
1:10:40,1 0+5 +37,6
Bronzová medaile 10 Česko
Eva Puskarčíková
Gabriela Soukalová
Jitka Landová
Veronika Vítková
1:11:25,7 0+14 +1:23,2
4. 6 Bělorusko
Ludmila Kalinčiková
Naděžda Skardinová
Naděžda Pisarevová
Darja Domračevová
1:11:33,4 1+8 +1:30,9
5. 8 Itálie
Dorothea Wiererová
Nicole Gontierová
Michela Ponzaová
Karin Oberhoferová
1:11:43,3 1+9 +1:40,8
6. 14 Spojené státy americké
Susan Dunkleeová
Hannah Dreissigackerová
Sara Studebakerová
Annelies Cooková
1:12:14,2 0+13 +2:11,7
7. 7 Kanada
Rosanna Crawfordová
Megan Imrieová
Megan Heinickeová
Zina Kocherová
1:12:21,5 2+12 +2:19,0
8. 12 Švýcarsko
Selina Gasparinová
Elisa Gasparinová
Aita Gasparinová
Irene Cadurischová
1:12:34,3 0+9 +2:31,8
9. 11 Polsko
Krystyna Pałková
Magdalena Gwizdońová
Weronika Nowakowská-Ziemniaková
Monika Hojniszová
1:12:34,4 4+8 +2:31,9
10. 1 Německo
Franziska Preussová
Andrea Henkelová
Franziska Hildebrandová
Laura Dahlmeierová
1:13:44,2 0+6 +3:41,7
11. 13 Kazachstán
Galina Višněvská
Jelena Chrustalevová
Darja Usanovová
Marina Lebeděvová
1:15:54,7 0+13 +5:52,2
12. 17 Japonsko
Fujuko Suzukiová
Júki Nakadžimaová
Miki Kobajašiová
Rina Suzukiová
LAP 0+11
13. 9 Slovensko
Jana Gereková
Paulína Fialková
Terézia Poliaková
Martina Chrapánová
LAP 5+19
14. 16 Čína
Sung Čchao-čching
Čang Jen
Tchang Ťia-lin
Sung Na
LAP 0+11
15. 15 Estonsko
Kadri Lehtlaová
Grete Gaimová
Darja Jurlovová
Johanna Talihärmová
LAP 1+13
DNF 5 Francie
Marie-Laure Brunetová
Marie Dorinová Habertová
Anaïs Chevalierová
Anaïs Bescondová
DNF
DSQ[1] 3 Rusko
Jana Romanovová
Olga Zajcevová
Jekatěrina Šumilovová
Olga Viluchinová
1:10:28,9 0+4 +26,4
Č. – startovní číslo týmu, LAP – tým byl předběhnut o kolo, DSQ – štafeta diskvalifikována, DNF – štafeta nedojela do cíle

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Biathlon at the 2014 Winter Olympics – Women's relay na anglické Wikipedii.

  1. a b ČTK. Opožděný bronz ze Soči pro české biatlonistky. Ruská štafeta byla kvůli dopingu diskvalifikována. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-11-27 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. 
  2. ČTK. MOV potrestal za doping v Soči další tři ruské sportovkyně včetně biatlonistky Zajcevové [online]. Aktualne.cz, 2017-12-01 [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. 
  3. Russian Olympians Olga Vilukhina, Yana Romanova and Olga Zaytseva have life bans lifted [online]. Bbc.co.uk, 2020-09-24 [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Final Results Women 4X6km Relay [PDF]. Mezinárodní biatlonová unie, 2021-09-29 [cit. 2022-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. DECISION of the IOC Disciplinary Commission [PDF]. Mezinárodní olympijský výbor, 2017-11-27 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Už je to oficiální: České biatlonistky jsou bronzové ze Soči!. Biatlon [online]. 2022-05-19 [cit. 2022-05-21]. Dostupné online. 
  7. Events from Sochi 2014 and Tokyo 2020 to have medals and diplomas reallocated [online]. Olympic.com, 2022-05-19 [cit. 2022-05-21]. Dostupné online. 
  8. http://www.sport.cz/zoh/biatlon/clanek/551647-biatlonistka-brunetova-skoncila-po-kolapsu-ve-stafete-v-nemocnici.html#section-artcl