Bečov nad Teplou (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zámek Bečov nad Teplou
Zámek v Bečově nad Teplou
Zámek v Bečově nad Teplou
Základní informace
Slohbarokní architektura
Poloha
AdresaBečov nad Teplou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Bečov nad Teplou
Bečov nad Teplou
Další informace
Kód památky28094/4-726 (PkMISSezObrWD) (součást památky hrad a zámek Bečov nad Teplou)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek v Bečově nad Teplou v baroku převzal rezidenční funkci přilehlého hradu. Zámek se nachází ve městě Bečov nad Teplou v dnešním Karlovarském kraji. Spolu s přilehlým hradem je chráněn jako kulturní památka[1] a od roku 1995 jako národní kulturní památka.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek byl vybudován v letech 175053 v těsné blízkosti středověkého hradu v místě bývalého předhradí. Pro vybudování zámku bylo využito raně barokní opevnění, které navrhl Jan Lacron v období třicetileté války a z něhož byla realizovaná pouze malá část v podobě dělostřelecké bašty.

Dvoupatrový zámek, zvaný v dobových pramenech Nový nebo Dolní, nechal vybudovat v polovině 18. století tehdejší majitel bečovského panství Dominik Ondřej z Kounic. Architekt barokní budovy využil zmiňovanou baštu jako substrukci pro rozměrnou polygonální věžici a zachoval i renesanční portál předhradí z doby kolem roku 1540, který využil jako vstupní portál zámku. Přístup do něj byl realizován zděným mostem neseným osmi hranolovými pilíři. Na mostě jsou umístěny kamenné sochy Jana Nepomuckého a jezuitského světce Jana de Gotto z roku 1753.

Reprezentační sály a kaple zámku jsou situovány v polygonální věžici, zbylá část budovy sloužila obytným účelům. V roce 1861 byla přestavěna zámecká kaple, v letech 186175 pak byly upraveny ostatní interiéry zámku za účasti architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera.

Přilehlá zámecká terasovitá zahrada pochází až z druhé poloviny 19. století. Pod terasami se nachází rozsáhlá sklepení bývalého pivovaru z 18. století.

Expozice[editovat | editovat zdroj]

V roce 1996 byla v nově opraveném zámku otevřena expozice gotického umění západních Čech. Od roku 2002 je součástí expozice restaurovaný románský relikviář svatého Maura, po českých korunovačních klenotech druhá nejcennější památka[3] a vůbec nejvýznamnější románská klenotnická památka v České republice. Ten byl koncem 80. let 20. století nalezen ukrytý pod podlahou v žalostném stavu. Expozice dokumentuje postup jeho náročné a komplexní restaurace.

Návštěvnost zámku[4][5]
Rok Počet návštěvníků
2015 65 801
2016 70 365
2017 74 438
2018 72 436

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 139374 : Hrad a zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Hrad Bečov nad Teplou [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Dostupné online. 
  3. Dokumentární film Hon na svatého Maura vysílaný 8. 10. 2006 Českou televizí
  4. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 23. Dostupné v archivu. 
  5. Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACEK, Karel. Najdi si nějaký hrad: Příběh Maurova kastelána. 1. vyd. Středokluky: Nakladateství Susa, 2022. 213 s. ISBN 978-80-88084-34-1. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]