Bezvěrov
| Bezvěrov | |
|---|---|
 Kaplička | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Manětín |
| Obec s rozšířenou působností | Kralovice (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′42″ s. š., 13°3′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 658 (2023)[1] |
| Rozloha | 44,48 km²[2] |
| Nadmořská výška | 675 m n. m. |
| PSČ | 330 41 |
| Počet domů | 252 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 11 |
| Počet k. ú. | 10 |
| Počet ZSJ | 11 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bezvěrov 101 330 41 Bezvěrov info@bezverov.cz |
| Starostka | Jana Petrů |
| Oficiální web: www | |
  Bezvěrov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 558656 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bezvěrov (německy Bernklau) je vesnice a spolu s deseti dalšími částmi též obec v okrese Plzeň-sever, kraj Plzeňský. V celé obci žije 658[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Bezvěrov se nachází v sedle mezi kopci Bofort (715 m) a Zámecký vrch (Pernglauberg; 711 m) v Tepelské vrchovině. V Bezvěrově pramení Manětínský a Úterský potok. Obcí prochází silnice 20/E49 mezi Úněšovem a Toužimí.
Sousední vesnice jsou Horní Luhov, Luhov, Komárov a Hrádek na severu, Buč, Služetín a Vlkošov na severozápadě, Krašov a Kamenná Hora na západě, Chudeč a Čestětín na jihovýchodě, Dolní Jamné na jihu, Nová Víska a Žernovník na jihozápadě, Ostřetín, Nový Dvůr a Branišov na západě, Nežichov a Třebouň na severozápadě.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Bezvěrovu pochází z roku 1379. V zakládací listině kláštera Kladruby z roku 1239 zmiňovaná obec Besmirov popř. Bezverovo nelze přesně přiřadit, protože v úvahu přicházejí všechny tři obce, které dnes jméno Bezvěrov nesou.
Od roku 1396 je doložena existence pevnosti na Zámeckém vrchu, která byla pravděpodobně založena bratry Linhartem a Tůmou z Kamenné Hory. Mezi roky 1502 a 1555 byla pevnost sídlem rodu Bärenklau z Schönreuthu, který ji roku 1548 přestavěl. Následně proběhlo mnoho změn vlastníků a vesnice patřila mezi jinými Kelnerovi z Bezvěrova, Theinerovi z Thein nebo Zedtwitzovi z Liebensteinu. Od roku 1617 vlastnil statky Nikolaus Ratschin z Ratschina. Po bitvě na Bílé hoře mu byl roku 1623 majetek zkonfiskován a panství Bezvěrov s vesnicemi Krašov, Těšetín, Kamenná Hora, Vojtěšín, Račín a Tysová byly prodány Vilémovi z Vřesovic. Ten postoupil vlastnictví roku 1626 Juliu Jindřichovi Sasko-Lauenburskému na Toužimi, který Bezvěrov připojili k panství Brložec. Roku 1837 zdědil statky Bezvěrov Alfred Beaufort-Spontini.
Po zrušení patrimoniální správy byl Bezvěrov/Bernklau od roku 1850 součástí okresu Kralovice. Roku 1867 založil Eduard Kavalier, syn zakladatel sázavských skláren Františka Kavalíra, sklářskou huť Nová Sázava, která vyráběla křišťálové sklo. Její chod byl roku 1923 zastaven.[5]
Roku 1930 žilo v Bezvěrově 637 obyvatel. Po Mnichovské dohodě byla obec roku 1938 připojena k Velkoněmecké Říši a patřila až do roku 1945 k okresu Žlutice. Roku 1939 měla obec 578 obyvatel. Po druhé světové válce byli němečtí obyvatelé vysídleni do Německa. Mezi roky 1949 a 1960 patřila obec k okresu Toužim. Od 1. ledna 1961 je součástí okresu Plzeň-sever. Zároveň byly připojeny obce Krašov a Vlkošov (s částí Potok). Roku 1976 následovalo připojení obcí Dolní Jamné (s částmi Chudeč, Nová Víska, Očehora (Ranitzenhäuseln příp. Hotschehora), Račín I. a II. a Světec) a Služetín (s částí Buč). Ke dni 25. 2. 2008 zde žilo 662 obyvatel, z toho je 341 mužů a 321 žen.[6]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 746 obyvatel (z toho 367 mužů), z nichž bylo 161 Čechoslováků, 584 Němců a jeden cizinec. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale dva byli evangelíky a 64 lidí bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 637 obyvatel: 51 Čechoslováků, 585 Němců a jednoho příslušníka jiné národnosti. Kromě římskokatolické většiny ve vsi žili čtyři evangelíci, tři členové nezjišťovaných církví a třicet lidí bez vyznání.[8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 548 | 602 | 662 | 714 | 805 | 746 | 637 | 258 | 258 | 296 | 377 | 364 | 381 | 381 | 390 |
| Počet domů | 81 | 91 | 96 | 100 | 103 | 104 | 112 | 81 | 110 | 70 | 70 | 81 | 93 | 95 | 94 |
Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2010–2014 byla starostkou Iveta Mašková, od roku 2014 do svého úmrtí dne 11. dubna 2020 funkci starosty vykonával Jan Matoušek, od 5. května 2020 je starostkou Jana Petrů.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Bezvěrov
- Buč
- Dolní Jamné
- Chudeč
- Krašov
- Nová Víska
- Potok
- Služetín
- Světec
- Vlkošov
- Žernovník
V katastrálním území Bezvěrov stojí také osada Ostřetín. Ta byla zmíněna v roce 1183 v darovací listině knížete Bedřicha manětínským johanitům. Kvůli vypálení za husitských válek zůstala pustá až do druhé poloviny 17. století, kdy byl na jejím místě založen poplužní dvůr Wustung, jenž byl po roce 1850 přičleněn administrativně k Bezvěrovu. Dnes slouží bývalý dvůr k chovatelským účelům.[11] Součástí vsi byla tvrz, jejímž pozůstatkem je tvrziště 200 metrů severně od dvora.[12]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Historické pískovcové hraniční kameny mezi panstvími Theusing a Pürles z roku 1623
- Kaple svatého Floriana, zbudovaná ve druhé polovině 19. století
- Bývalá sklářská huť Kavalier, technická památka
- Litinový krucifix na silnici do Manětína z roku 1886
- Východně od vesnice se nachází středověké tvrziště Liběšov.[13]
- Největší sluneční hodiny v České republice (oficiálně byly představeny o jarní rovnodennosti 20. března 2018, funkci gnómonu, ukazatele slunečních hodin, plní stožár vysílače Krašov)[14]
- tvrziště u dvora Ostřetín
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Bytovka -
Obecní úřad -
Pomník padlým -
Rybník -
Pošta
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Bezvěrov [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. Obec Bezvěrov [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Aktuální statistické informace z MVČR[nedostupný zdroj]
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 162.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historie obcí [online]. Obec Bezvěrov [cit. 2021-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-10.
- ↑ KAREL, Tomáš. Tvrziště Medvědí doupě u Ostřetína. Hláska. 2015, roč. XXVI, čís. 3, s. 37–39. Dostupné online.
- ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr. Bezvěrovské tvrze. Hláska. 1996, roč. VII, čís. 4, s. 49. Dostupné online. ISSN 1212-4974.
- ↑ BLAŽEK, Ivan. V Bezvěrově na Plzeňsku mají největší sluneční hodiny v ČR a nejspíš i na světě. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-03-20 [cit. 2018-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-21.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bezvěrov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bezvěrov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Bezvěrov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
