Bezděz (hrad)
| Bezděz | |
|---|---|
 pohled na hrad Bezděz | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 1264-1278 |
| Stavitel | Přemysl Otakar II. |
| Další majitelé | Přemyslovci, Lucemburkové, Berkové z Dubé, páni z Michalovic, Smiřičtí ze Smiřic, Tovačovští z Cimburka, Lobkovicové, Valdštejnové, královská komora, emauzský klášter |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Velký Bezděz, Bezděz,  Česko |
| Souřadnice | 50°32′20,55″ s. š., 14°43′11,6″ v. d. |
  Bezděz (hrad) Bezděz (hrad), Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11771/5-2821 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | www.hrad-bezdez.eu |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bezděz (německy Bösig) je zřícenina hradu v okrese Česká Lípa. Nachází se na kopci Velký Bezděz (603,5 m) v Dokeské pahorkatině, nad vsí Bezděz, v blízkosti Máchova jezera, 6 km jihovýchodně od města Doksy.[1] Jedná se o hrad s obvodovou zástavbou (aplikace na úzké staveniště). Hrad byl poprvé zmíněn roku 1264 za vlády Přemysla Otakara II. Hrad je majetkem státu a jeho správou je pověřen Národní památkový ústav, je přístupný veřejnosti.
Historie hradu
Založení hradu
Vznik hradu bezprostředně souvisí s rozsáhlým kolonizačním úsilím českého krále Přemysla Otakara II., z jehož podnětu vznikl v 2. polovině 13. století velký počet nových vesnic a také tři města – Bezděz, Doksy a Kuřívody. Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí od Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy. Výstavba hradu proběhla mezi léty 1265–1278[2] a na její realizaci se podílela významná královská huť ovlivněna stavebním uměním, které do Čech přivezli mniši řádu cisterciáků z Burgundska a severního Německa. Stavba byla provedena s nesmírnou precizností, vzniklo zde velice působivé dílo ve stylu rané gotiky, dokonale reprezentující osobu svého zakladatele Přemysla Otakara II.
Král vězněm
Do české historie se zapsal i jako místo, kde byl uvězněn pozdější král Václav II. i se svou matkou Kunhutou.[2][3] Oba sem byli přivezeni v lednu 1279 v době vpádu Braniborů do Čech a jimi zde byli střeženi. Kunhutě se v dubnu podařilo z hradu odjet do Prahy, Václav II. byl odvezen do Žitavy, kde v zajetí strávil další 4 roky. Později se na Bezděz několikrát vrátil, a pak ho zastavil pánům z Dubé, protože potřeboval peníze.[4]
Hrad ve 13. až 19. století
Do roku 1588 se v historii hradu střídala období, kdy byl přímo pod královskou korunou a období, kdy byl v zástavě mocných šlechtických rodů. Od pánů z Dubé jej vykoupil až král Karel IV., který zde pobýval v letech 1351, 1352, 1357 a 1367. Karlův syn Václav IV. dal hrad opět do zástavy. Dalšími vlastníky byli markrabě Prokop, Havel ze Zvířetic, Jan z Michalovic a mnozí další. V roce 1621 po bitvě na Bílé hoře byl hrad dobyt a vypálen.
Po roce 1624 ho získal Albrecht z Valdštejna, který povolal mnichy řádu sv. Augustina. V době pozvolného budování kláštera hrad dobyli roku 1642 Švédové.[5] Od roku 1662 do roku 1785 zde pak byl klášter řádu montserratských benediktinů, fungující také jako významné mariánské poutní místo. Roku 1666 byla do hradní kaple přenesena jedna ze tří kopií černé Panny Marie Montserratské. V roce 1778 byl hrad dobyt pruským vojskem a konec kláštera jeho zánik způsobil svým nařízením Josef II. Po zrušení kláštera byl hrad opuštěn, mniši vybavení rozdali po okolních kostelích nebo je odvezli na své opatství do Emauz v Praze.
Historie hradu od 19. století až do současnosti
Do roku 1932 byl hrad v majetku Valdštejnů, následně se dostává za symbolickou částku do Klubu československých turistů. Roku 1953 byl hrad předán státní památkové péči. Od 60. let byl ve správě Okresního národního výboru v České Lípě, na jehož náklady byly na hradě prováděny záchranné a konzervační práce. Byla zde mimo jiné provedena oprava hradní kaple, výměna střešní krytiny královského paláce, konzervace a opětovné zpřístupnění velké věže a obnova purkrabského paláce.
Po roce 1990 v dílčích etapách probíhají konzervační a restaurátorské práce. (2017 oprava části exteriéru kaple.) Roku 2018 se dokončila rekonstrukce templářského paláce, která trvala od roku 2009. Palác byl již roku 1844 uzavřen Kristianem z Valdštejna z důvodu velmi špatného technického stavu.[6]
Části hradu
Hrad má čtyři části. 1. nádvoří, 2. nádvoří, věž a sklep.
Opevnění a přístup
Přístup k hradu je po cestě vedoucí kolem vrchu, která byla z větší části v dostřelu z hradeb. Na cestě byly vybudovány dvě brány, do vlastního areálu se vcházelo třetí, a pak i čtvrtou branou. V době vzniku byl hrad tehdejšími zbraněmi nedobytný.
Věže
Opevnění bylo zesíleno několika věžemi a baštami. Zadní obranná věž zvaná Čertova byla vysoká přes 30 metrů, síla zdí 4 metry. Dominující Velká věž je vysoká 40 m, o síle zdí pět metrů.
Hradní kaple
Byla postavena na východní straně jako jedna z prvních staveb hradu v raně gotickém slohu. Vstupní portál s tympanonem je ozdoben rostlinnými motivy. Vnitřní prostor je s řadou zdobených sloupů a krytým ochozem. Tribuna v jihozápadní části sloužila panovníkovi. Stropní část je zaklenuta křížovými klenbami bez žeber. Kapli osvětluje sedm mohutných oken s lomeným obloukem a kružbami umístěných ve výši prvního podlaží. V 17. století byla upravována pro potřeby kláštera.
Cisterna
Hrad neměl svou studnu, a tak se jímala dešťová voda do cisterny, která byla vyhloubena na malém nádvoří dolního hradu. Dobrou vodu (a víno) v mírových dobách si nechávala vrchnost dovážet z podhradí.
Křížová cesta
V 17. století sloužil hrad jako klášter. Řada budov byla pro pobyt mnichů upravena a hraběnka Anna z Valdštejna nechala v roce 1686 postavit podél přístupové cesty 15 kapliček Křížové cesty. Byly obnoveny v roce 1741.[4]
Opevnění na Malém Bezdězu
Patrně poč. 14. století byl opevněn i Malý Bezděz a sedlo mezi oběma vrcholy valem a příkopem[7]. První brána na Malém Bezdězu stála za malým příkopem. Dnes zbylo jen torzo kruhové stavby, obdélné budovy a terasy o výšce zdiva dva až tři metry.
Současnost
Expozice
Bezděz se řadí mezi nejvýznamnější památky Česka, jedná se o nejlépe dochovaný hrad Přemysla Otakara II. Objekt je ve správě Národního památkového ústavu – územní odborné pracoviště v Liberci. Přístupný je areál původního horního hradu (velmi významná raně gotická kaple s křížovou klenbou, starý královský palác, purkrabství), velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věž. Křížová cesta s barokními kapličkami podél přístupové cesty. Velká věž je zpřístupněná jako rozhledna. Prohlídku lze absolvovat s průvodcem, nebo samostatně s textem.
Pravidelné akce
Dne 25. května 2013 se na hradě konal 18. ročník akce Májová noc.[8]
Inspirace pro umělce
V 19. století se hrad stal inspirací pro mnoho romantických umělců. Karel Hynek Mácha navštívil hrad podle informací z jeho deníku v letech 1832–1836 šestkrát[9] a napsal lyrizovanou prózu Večer na Bezdězu (1834). Hrad vyobrazil také na třech kresbách.[10] Bedřich Smetana zkomponoval na libreto Elišky Krásnohorské operu Tajemství (1877–1878), jejíž děj mimo jiné řeší údajný poklad pod bezdězským benediktinským klášterem. Hrad na svých obrazech ztvárnili Josef Mánes, Alois Bubák, Cína Jelínek, Hugo Ullich a další.
Přírodní rezervace
Oba Bezdězy vč. hradu byly vyhláškou OkÚ Česká Lípa ze dne 22. prosince 1993 zařazeny mezi chráněná území pod názvem PR Velký a Malý Bezděz v kategorii Přírodní rezervace.[11]. Později byly přeřazeny pod kategorii národní přírodní rezervace.
Odkazy
Reference
- ↑ PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 36.
- ↑ a b Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika, s. r. o., 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Máchův kraj, s. 25.
- ↑ Liberecký kraj – Českolipsko, str. 37
- ↑ a b ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec: Krajské nakladatelství Liberec, 1957. S. 82.
- ↑ Hrady a zámky 1957, str. 83
- ↑ LOUDA, Jiří. Templářský palác na hradě Bezděz se otevře veřejnosti. Po 174 letech. Liberecký deník. 2018-06-29. Dostupné online [cit. 2018-08-15].
- ↑ Petr Randus: Hrad Malý Bezděz, SD magazín.
- ↑ ČTK. Májová noc přilákala Na královský hrad stovky lidí. Českolipský deník [online]. 2012-05-27 [cit. 2013-05-27]. Dostupné online.
- ↑ léto 1832, léto 1833, léto 1834, Velikonoce a kolem Vánoc 1835, léto 1836
- ↑ Dva pohledy na Bezděz od jihovýchodu (asi 1832 a asi 1834) a jeden od severovýchodu (asi 1833 nebo 1834)
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Rejstřík chráněných území, s. 302.
Literatura
- DURDÍK,Tomáš. Hrady kastelového typu 13.století ve Střední Evropě. Praha: Academia, 1998. 309 s.
- HEBER, František Alexander. Dějiny hradu Bezděze od 8. století až na naši dobu. Překlad Karel Steiger. Česká Lípa: J. Künstner, [1893]. Dostupné online.
- KUTHAN, Jiří. Gotická architektura v jižních Čechách. Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II.Praha: Academia, 1975. 221 s.
- LÍBAL, Dobroslav. Dějiny českého výtvarného umění 1/1. Gotická architektura. Praha: Academia, 1984. s.164 - 165.
- MENCLOVÁ, Dobroslava.České hrady. Díl první. Praha: Odeon, 1972. s. 226 - 244.
- MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. -kapitola Hradní kaple na Bezdězu, s. 118–128.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bezděz na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Bezděz ve Wikislovníku
Bezděz ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Prezentace hradu na stránkách SeverníČechy.info
- Vyhlídka z věže - virtuální prohlídka
